Réžia:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrajú:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 - 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny... Fascinujúca rodinná sága na motívy románu Petra Jaroša je divácky najúspešnejšou v histórii domácej tvorby... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (136)
Výborný film, ale rozhodně ne Jakubiskův nejlepší, ty natočil o nějakých patnáct let dřív. Tisícročnou včelou se ale dokázal vrátit po dlouhém zákazu natáčet a po několika nevyrovnaných projektech v plné síle na československou filmovou scénu. Přestože Kronerova postava Martina Pichandy je asi ze všech nejsympatičtější, tak se mi víc líbily poslední dva díly, v nichž už nežije. Asi proto, že v prvních dvou dílech na sebe strhává až příliš pozornosti i přesto, že pro plynutí děje filmu není jeho postava zas až tak podstatná. Na rozdíl od svých potomků se nijak nevyvíjí ani nemění. Snad vůbec nejpodařenější scénou filmu je jeho pohřeb. ad: Politická situace podle mě není vůbec překážkou nadčasovosti, ba naopak. Aby něco mohlo být nadčasové, musí to podle mě pevně vycházet z konkrétního času a jeho reality. A politika je úplně běžnou součástí lidského života, a to aniž by se v ní člověk angažoval. I ve Sto roků samoty je politika velmi důležitá. Jinak by vznikla spíš neuvěřitelná nečasovost. ()
Jako kinoverze to pro mě bylo absolutně neúnosně dlouhé a nedokázala jsem se soudtředit. Věřím tomu, že jako čtyřdílný seriál bych hodnotila lépe. Škoda (LFŠ 2008) ()
Fascinující a povedeně zfilmovaná sága jednoho lidského rodu. ()
Mrzí mě to, ale já si s panem Jakubiskem příliš nerozumím.. Pichandovci jsou mýma očima vskutku povedená familije, zálety, nevěry, hop na to, nemanželské děti, k tomu cesty za prací, pijatiky a politika.. Snové pasáže (dívka se světlem, včela-matka) a pokusy o zpestření (pohřeb, kulový blesk) mi násobily vrásky na čele... Zachránilo mě herecké obsazení, tomu nelze vytknout vůbec nic, pánové Kroner, Kvietik a Dočolomanský mě protáhli 163 minutami celkem bez obtíží.. ()
1.cast -2*, 2.cast -3*, 3.cast -4*, 4.cast -3*.... 65% ()
Tohle se musí vidět. Ze začátku nevíte kdo je kdo a co je co, druhý díl jsem pro jeho zamotanost a zdlouhavost ani nedokoukal, ale vrátil jsem se k němu později a spolu se zbytkem jsem ho slupnul naráz. Atmosféra je nepopsatelná, a jak se to pak pomalu vykresluje a v ději začíná přituhovat, člověka to chytne a nepustí. Poslední díl je už docela síla. ()
Ať už v seriálovém provedení anebo ve filmovém provedení, tohle je nesmírně zajímavá sága, která ukazuje, že máme v naší filmografii docela blízko i k surrealismu, respektive k magickým prvkům v realitě. A funguje to. Přitom se jedná o příběh, který je velmi realistický a velmi lidský, krásný i krutý. Jakubisko zde ukazuje svou režisérskou sílu a nebojácnost z velkého tématu. ()
Magická rodinná sága s výraznou obrazovou stylizací různých časových rovin, plná symbolismu, smrti a poetické hravosti, vypráví příběh zednické rodiny Pichandovců, odehrávající se na pozadí historických událostí z konce devatenáctého století, přes tábory lidu, konflikty mezi Maďary a Slováky, přes bídu a odcházení lidí do Ameriky za výdělkem, až k dramatickým událostem první světové války, za doprovodu čarovné a uhrančivé hudby Petra Hapky. Mistrovské originální dílo ve filmografii Juraje Jakubiska. ()
Epická freska mapující těžké období slovenských dějin na přelomu 19. a 20. století. Úlohu moudrých očí a paměti života zde zastává filosofická postava Martina Pichandy, ztvárněného legendárním Jozefem Kronerem. Jakubisko dokázal ze všech filmařů nejlépe postihnout poetiku i bláznovství slovanské duše. Tisícročná včela je stvrzenkou jeho umu. Titulování Jakubiska jako "Felliniho východu" či "Márqueze stříbrného plátna" mi přijde s respektem k oběma jmenovaným jako nemístné. Márquez i Fellini byli jedineční; Jakubisko zrovna tak. PS: Hudba Petra Hapky a zpěv Mariky Gombitové zážitek ještě umocňují a v tragické scéně zastřelení malého Janka plně převezmou emocionální účinek. ()
Magnum opus Juraje Jakubiska. ()
Prvé čo ma napadlo pri pohľade na tento film bolo: "Starý tata, vyleteli...". Filmová klasika a povinnosť každého filmového fanúšika minimálne na Slovensku. ()
Úžasne očarujúci krásny snový film.Tento film sleduje rodinné a etnické spory po generácie. 7/10 ()
Vsetci pouzivaju vznesene frazy typu magicko-realisticka saga, ma to halucinogennu atmosferu ..... len som si nie isty, ci uzivatelia aj sami rozumeju danym slovnym zvratom. No nic to, ak budem chciet historicky film, bol tu jeden extra talentovany rejza, volal sa Otakar Vavra, a tak veru radsej siahnem po jeho kultoch : Krakatit, Kladivo ...... Jakubisko nema na Vavru a v zivote nemal : 30 % ()
Magicko-realistická sága jednoho rodu, která se výrazně inspiruje italskou kinematografií a která pro Jakubiska (aspoň z mého pohledu) přináší jeden z jeho nejlepších a nejucelenějších filmů. A ačkoli si to z Itálie bere víc než dost (třeba scénu demonstrace), pořád to má svoji osobitost, které jsem sice ne hned, ale pořád docela rychle, přišel na chuť. Fantaskní scény se zde chytře střídají s realitou, která je mnohdy těžká, ale protagonisté a lidé okolo nich se snaží z těžkých situací dostat i něco pozitivního, tudíž zde mají svůj smysl i scény, které se můžou zdát poněkud mimo. Hlavně je to ale je nejčistší ukázka poetiky slovenského venkova, kterou zpracovával třeba i Štefan Uher, ale Jakubiskovi takové podání sedlo naprosto dokonale, vzhledem k tomu, že jeho filmy jsou plné výrazných vizuálních hrátek - a tady jimi rozhodně nešetřil. Na mě jich je až moc na úkor všeho ostatního, ale tohle není tolik problém Tisícročné včely jako třeba Dovidenia v pekle, priatelia, jelikož tady je mnoho Jakubsikových nápadů vyrovnaných scénáři, který sám o sobě má spoustu silných scén. Ty necelé tři hodiny za to rozhodně stojí. 4* ()
V mnohém podobné pozdější Nejasné zprávě o konci světa, ale rozhodně dějově dotáhnutější a v mnohém i lepší (např. úžasný Kroner), ale jen ty některé politické narážky mi neseděly, už proto, že drží film na místě a brání mu dosáhnutí nadčasovosti.... Jinak samozřejmě zážitek :) ()
Podobné výhrady a pozitiva jako u Sedím na konári a je mi dobre s tím rozdílem, že tohle mělo stopáž jako kráva, která mě dost ubíjela. Takže úplně (jako obvykle) nesdílím místní nadšené ohlasy a vypadá to, že Jakubisko asi nebude mým oblíbeným režisérem. 30% ()
Juraj ve formě. ()
To je žánrů.... ve své době se mi moc líbilo zvláště mystické vsuvky... ()
Velmi rozsáhlé, pojímající široký úsek, skvěle zahrané a natočené se smyslem pro detail. Ne nadarmo se Jakubiskovi přezdívá "slovenský Fellini", protože stejně jako on mistrně spojuje realitu se snem a vytváří vlastní svět, kde je možné všechno. ()
Nádherné Jakubiskovo dílo, které popsali lépe jiní. Je vidět, že ryze slovenští herci hrají stejně dobře jako češi, mají-li v rukou dobrý scénář a vynikající vedení. Tím nemyslím Dočolomanského a Kronera, to jsou tradičně Čechoslováci a od nich se profesionalita čeká. ()
Reklama