Tisícročná včela

Magická rodinná sága s výraznou obrazovou stylizací různých časových rovin, plná symbolismu, smrti a poetické hravosti, vypráví příběh zednické rodiny Pichandovců, odehrávající se na pozadí historických událostí z konce devatenáctého století, přes tábory lidu, konflikty mezi Maďary a Slováky, přes bídu a odcházení lidí do Ameriky za výdělkem, až k dramatickým událostem první světové války, za doprovodu čarovné a uhrančivé hudby Petra Hapky. Mistrovské originální dílo ve filmografii Juraje Jakubiska. (07.05.2018)

V roku kedy vznikol som sa narodil a po prvom vzhliadnutí mi prirástol k srdcu. V tej dobe sa u nás na Slovensku hralo aj režírovalo srdcom a preto sa hralo a režirovalo dobre. Film prekonal knihu a prekonal aj sám seba, pretože odhalil gény slovenkého národa v období tridsiatich rokov, na prelomí storočí, tak pravdivo a čisto, že ako Slovák sa s tým bezpodmienečne stotožňujem. To prirovnanie k včelám je tak pravdivé. Náš údel je v tomto filme, naše dejiny sú tu a v neposlednej rade aj náš film. Už nebudú také filmy, ani takí herci ako Jožko Króner┼, Štefan Kvietik, Miško Dočolomanský ┼, Paľko Mikulík, Milan Kiš┼, Štefan Mišovic┼ a ďalší. Tento film je o nás Slovákoch a nemožno ho hodnotiť ako film. Pre mňa je to to isté ako písať kritiku na Bibliu. Kto hodnotí tento film negatívne siaha mi na Bibliu a na moje presvedčenie. (26.05.2011)

Ta snová atmosféra, způsob vyprávění a přechodů, surreálné prvky na pozadí obyčejných lidských generačních tužeb a životního mudrování a chytrákováni - a kdo k téhle slovenské živelnosti, moudrosti a mytologii sedí lépe než Kroner? A ještě s tou špetkou typického humoru: "Opil jich, bosorák starý." (...) "Bože, ty jsi krásná." -Dočolomanský stráví objížděním všech těch fajnových buchtiček slušnou část filmu. Zkusí jednu stokrát. Pak další a nakonec si vezme tu, kterou celou dobu ignoroval, dokud bylo z Hanky co, aby zaprofitoval finančně, jako všichni pohlední lidé, jen těží. Od Jakubiska jsem toho dodnes moc neviděl (vlastně jen 'Nejasnou zprávu o konci světa', ale líbila se mi), na tohle jsem se chystal roky, protože: Slovensko, Kroner, Slovácko sa nesúdí u bábi a dědy v TV, kteří oba přišli ze Slovenska, tak nějak mě to táhlo, zajímalo, v roce 1983 to byl úspěšný film a série pro Československo, Jakubisko má takový nezaměnitelný melodramaticko-mytologicko vyprávěcí styl. (10.05.2024)

To co sa podarilo Jakubiskovi a Jarosovi (scenar a povodna predloha) v postnormalizacnom filmovom obdobi nema v historii tedajsieho ceskoslovenskeho filmu obdobu. Ked zobereme do uvahy ze zhruba za desat rokov od zaciatku "normalizacie" ktora zacala rokom 1971 vzniklo v Ceskoslovensku cez 600 filmov, (rocne sa v tej dobe tocilo len Cechach 30-50 filmov a cez desat na Slovensku) neda sa ani jeden co do vizualnej, rozsahovej ci produkcnej stranky s Jakubiskovou Tisicrocnou vcelou porovnat. Prevladali v tej dobe dnes uz tradicne a samozrejme niektore z nich aj kvalitne ceske komedie ktore sa hraju dodnes, filmy pre deti z ktorych niektore sa stali doslova kultovymi ale ostatok boli zvacsa nevyrazne a divackeho zaujmu pravom ukratene filmy ktorych nazvy si uz dnes takmer nikto nepamata... A do tohto filmoveho prostredia konca sedemdesiatych a zaciatku osemdesiatych rokov prisiel Jakubisko s Tisicrocnu vcelou ktoru kvoli obrovskej latke ktoru spracovaval tento velkofilm (toceny samozrejme ako televizny viacdielny film nasledne zostrihany do kin) zastreseny zapadonemeckou produkciou. Divacky zaujem bol obrovsky a opravneny. Jakubiskovi sa podarilo vytvorit doslova jeden z najlepsich slovenskych filmov. Bohate vytvarne obrazy, bravurne herecke vykony, zaujimavo prerozpravany pribeh rodiny Pichandovcov podoprety majstrovskou hudbou Petra Hapku s titulnou piesnou pre vtedy najvacsiu hviezdu slovenskej pop music Mariku Gombitovu. To vsetko vo velkom style aky nemal v tych rokoch obdobu . Ked zobereme do uvahy ze Jakubisko mal po roku 1971 distanc v natacani a jeho navrat vtedajsia vrchnost len pozvolna davkovala cez obcasnu televiznu reziu tak je vobec zazrak ze dostal na takyto projekt vobec povolenie a ze toto majstrovske dielo vobec vzniklo... (18.10.2008)

Prvá polovica filmu sa venuje predovšetkým zoznamke s postavami, charaktermi a vzťahmi medzi nimi, celkom dosť erotiky, do toho príbeh Martina na sklonku života. Myslím si, že keby je zo všetkého o trochu menej (vrátane minutáže), len by to prospelo. Ale z celkového pohľadu chápem nevyhnutnosť prvej časti voči druhej. Kedy si ma ale film získal, bolo v druhej polovici. Strhujúci symbolický dej vztiahnutý k včelám, nádherné exteriéry z prostredia Zuberca a Zázrivej, krásna výprava a výborný Štefan Kvietik. "Včela, taký malý tvor a dokáže zabiť človeka. Čo dokáže potom človek?" (22.04.2024)