Pevnost

Tohle nebyl můj šálek kávy. Bylo zcela jasné, že při stopáži 2:19 nemůže jít o akcí nabitý snímek, ale přesto byl pro mne poměr akce a politikaření příliš ve prospěch toho druhého. Značně rozvláčný úvod jsem neměl problém absorbovat, ale očekávaná akce se ne a ne dostavit. Ač jsou bojové scény a reálie velmi kvalitně zvládnuté (a na velkém plátně působivé), přeci jen těch scén není mnoho ani jejich rozsah rozhodně neomráčí. Převažuje spíše drama, napětí a nekonečné politikaření jak z bezvýchodné situace vyváznout stylem „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Panovník je dlouhodobě postaven víceméně před dva protichůdné názory svých rádců, tedy zda se podvolit nepříteli či zvolit boj s čekáním na posily z jihu. Rozhodně film nemám v úmyslu nějak shazovat, jde o zdařilé dílo, ale záleží na tom, co od něho očekáváte – pokud více akce jako já, pak pro vás určen není. 67% (08.12.2017)

Namhansanseong, meno korejskej pevnosti, ktorá sa usiluje dostať na zoznam Kultúrneho dedičstva ľudstva. Namhansanseong, názov jedného z najnovších historických filmov zaoberajúci sa rokom 1636, keď sa krajina dostala do smrteľného nebezpečenstva, stala sa terčom pre druhú mandžutsku inváziu. Téma, bez najmenších pochybnosti exotická a aj zaujímavá,na filmovom spracovaní ktorej, keďže ide o otázku národnej cti, sa juhokórejskými wonami príliš nešetrilo. Navyše, režisérsky dohľad mal na starosti Dong-hyuk Hwang, známy dramatický tvorca. Nuž kde je problém? Pre mňa osobne v tom, že film je príliš dlhý a málo akčný. Celé obliehanie a obrana horskej pevnosti je statické, založené na rozvíjaní základnej nielen hamletovskej ale aj existenčnej otázke:"Byť či nebyť?" Výsledkom sú siahodlhé slovné prestrelky dvoch úplne odlišných táborov a váhanie chorľavého vladára, či si má potupne ohnúť chrbát, poslať svojho syna ako rukojemníka k nepriateľovi a zachrániť národ, alebo bojovať za každé cenu, do posledného dychu a v prípade prehry svoj národ zničiť... Niekoľko zručne natočených bitiek, useknutých hláv a brutalita na oboch stranách, atmosféra beznádeje, hladu a strachu v radoch Kórejcov, to všetko je vynikajúce. Postava hrdinského kováča Seo Nal-soia (ktorý akoby tu vypadol z Nebeského kráľovstva) či karmy v podobe malej siroty nájdenej pred bránami pevnosti, je tiež vítaným oživením príbehu. Keď sa však stretnú u panovníka hodnostári a začnú žabo-myšie vojny, tempo prudko opadne a trvá strašne dlho kým sa film opätovne dostane do tempa. Škoda, možnože ak by som bol šikmoočkom, prihodil by som nejakú tu hviezdičku, tak to je len za aj keď veľmi solidné, ale len tri hviezdy... (15.02.2018)

Podľa námetu by sa mohlo jednať o historický film o obliehaní jednej pevnosti s množstvom bojových scén. Ale tých je tu len pár a sú dávkované dosť striedmo. Ale aspoň keď na ne dôjde, tak stoja za to. Žiadne hnusné lacné CGI ale poctivé kaskadérske remeslo s množstvom štatistov. A aj po taktickej stránke to nie je úplne blbé. Celý film ale stojí na zákulisnom rozhodovaní, či vôbec bojovať alebo sa vzdať. Kedy vyhmatnúť tú správnu chvíľu pre jedno alebo druhé. A dovtedy jak viesť pevnosť, ktorá trpí nedostatkom všetkého. Uprednostniť seno pre nakŕmenie koní alebo zahriatie vojakov? Film sa venuje kope drobných detailov, ktoré musí panovník a jeho radcovia v ťažkej vojnovej dobe riešiť a bežne ich vo filme nevidíme. Na jednej strane to je celkom zaujímavé ale na druhej strane to neustále narúša tempo filmu. Chvíľu film graduje kvôli nejakému problému a potom zase film poľaví a nič sa nedeje, keďže postavy oddychujú a užívajú si chvíle pokoja behom ktorých preberajú nudné veci. Postavy sú len priemerne zaujímavé. Dostatočne na to, aby som bol zvedavý jak kto z nich dopadne, ale ani jednému som nemal chuť fandiť, takže ma smutný koniec u niektorých vôbec nemrzel. Možno za to môže aj herecké obsadenie v ktorom nie je žiadny môj obľúbenec a Byeong-heon Lee doslova nemusím. Najzaujímavejšie bolo sledovať neschopnú hierarchiu Kórejského velenia, ktoré zo strachu o neúspech, čo sa rovnalo poprave, zváľalo vinu jeden na druhého a akútne problémy vôbec neriešili. Takže výsledkom je solídny trochu netradičný historický veľkofilm, ktorý stojí za jedno zhliadnutie, ale znova si ho už nepustím. 6/10. (12.08.2019)

Jak se zdá, Korejci řešili svůj "Mnichov" v 1.polovině 17.století. Vzdát se silnějšímu nepříteli a dát tak národu naději do budoucna, nebo se spolehnout na pomoc z jihu a bojovat i za cenu, že se všichni utopí v krvi? Panovník se zmítá mezi protichůdnými stanovisky svých ministrů (skvělé je, jak se oba vzájemně respektují), velitel pevnosti dělá, co může (ale proti ministerskému předsedovi mu to není nic platné), a prostí vojáci mrznou a hladovějí. Když dojde na akci, je uvěřitelná, choreograficky přesná a dávkovaná uměřeně, aby divák neotupěl. Skvělá záležitost. (15.08.2019)

Konečně historický válečný film, který není nedomrlý a slabý. Pevnost Namhan se stane útočištěm 13 000 vojáků a krále, kterému jde o život, přesto se jeho dvůr chová jako obvykle, jde si po krku, intrikuje, dělá jakoby nebyla venku přesila Mandžuů, a pozor možná přijde i chán! Výborný, atmosferický film, který nelítostně zobrazuje korejskou společnost, kdy šlechta okrádá zemi a ničí poddané, kteří žijí jako otroci a trpí. Král neví, zda čekat na záchranu vojskem, nebo se poklonit chánovi a všechny tím zachránit. Perfektní hudba, válečné scény, postupně rostoucí napětí a zoufalství na Vás přímo dýchá. Jeden z nejpovedenějších filmů roku 2017 v historickém ranku, syrový, bez patosu, věrný reáliím. (05.07.2018)