La Lune à un mètre

Mélièsův snový mix má schopnost uvádět v úžas nad autorovou fantazií, ale stejně tak se do mysli vkrádá myšlenka, že nadšeně filmující kouzelník to chvílemi s palbou triků na diváka trošku přehání. Nicméně pro filmové odborníky mého typu, kteří jsou schopni týdny bádat nad způsobem vložení filmu do kamery, považuji tento snímek za vynikající studijní materiál. (04.03.2013)

Předchůdce Cesty na Měsíc (a v tom kontextu hezká ukázka, jak opravdu nesmrtelná „novátorská“ díla nepřicházejí z ničeho nic, ale jako logické vyvrcholení pokusů, hledačství, skládání a zabrušování fungujících kousků), už se sympatickou porcí fantazie, antropomorfními nebeskými tělesy, víc než jen náznakem příběhu a přehršlí triků, to celé pouhých deset let po Roundhayské zahradě. (25.10.2013)

První scéna s dalekohledem, hvězdářem a Měsícem obklopeným mraky, který se coby namalovaný na tabuli spojí se Zemí v panáčka, je z výtvarného hlediska naprosto špičková, záhadná, člověk čeká, co tajemného se stane dál. Bohužel, tím, co skutečně přišlo, jsem byl poněkud zklamán. Na druhou stranu Meliese chápu, nemohl s tím nic dělat, protože sny se ovlivnit moc nedají. A já sám je mám daleko nudnější. (06.10.2012)

Sporadická nostalgická sonda do praveku kinematografie, ktorá ma občas pochytí, najmä po požití ohnivej vody...čo by fanúšik filmi dal aby sa dokázal vcítiť do ľudí vtedajšieho obdobia a pozerak by sa na toto? Satanské obrázky? Obrovský progres? A čo by títo ľudia robili v dnešnom svete? Dokázali by prežiť jeden jediný deň? (30.11.2021)

Předchůdce slavné Cesty na měsíc, skoro by se chtělo říci prequel. Vědec (podobný jako vidíme přednášet v úvodním tableau Cesty na Měsíc) se tak moc zabývá Měsícem, až se mu začne zdát bláznivý sen, ve kterém velká Měsíční koule požírá vše, co jí přijde do blízkosti. Jsou tu dokonce podobné výtvarné motivy jako v Cestě na Měsíc - design satelitu s očima a ústy, ale i ústřední malovaný prospekt s teleskopem je v podstatě první verzí úvodního prospektu z Cesty na Měsíc. (09.01.2014)