Sopka

Je jasné, že když někdo dokáže zkrotit vaskulárního chirurga Kimblea, tak zastavit sopečnou lávu pro něj bude už jen brnkačka doprovázená znuděným zíváním. Začne-li však vulkán strategicky umístěný pod město andělů chrlit tuny šedivého klišé, ocitne se i Tommy Lee Jones v těch místech, z kterých vylézá s bytovými podmínkami nespokojená tasemnice.. (27.02.2012)

Vidět ten film po letech je pozoruhodné už proto, že dneska podobné nevznikají. Ten příběh se sopkou ve velkoměstě je samozřejmě z hlediska jakékoli pravděpodobnosti přitažený za vlasy, ale o to působivější je hravost při nakládání s klasickými žánrovými motivy na jedné straně a funkčním rozvrhování postav na narativní mapě na straně druhé. ___ Zajímavé je už to, jak se pracuje se zdvojováním center: dva klíčové parky v první části, lávový proud a nemocnice coby dvě centra dění v druhé části - z nichž každé navíc dostane svoje vyvrcholení ve třetí části. Každá jedna důležitější postava z první části navíc dostane svůj malý příběh: nejen oba hrdinové, ale i hrdinova dcera, šéf správy metra, doktorka a její přítel, rasistický policista a černý mladík či výraznější záchranáři.  ___  Je to tak pečlivé následování osvědčených hollywoodských tradic, až to mlátí dveřmi, ale jak můžeme vidět zejména v posledních letech, tento typ řemeslné důslednosti zdaleka není samozřejmý. Je za ním spousta poctivé scenáristické, režijní i střihačské práce, která se na bezprostřední úrovni projevuje zejména ve schopnosti dlouze v dynamickém rytmu gradovat jednotlivé scény i sekvence v členitém prostoru.  ___  Bavila mě v tomto ohledu pečlivě budovaná expozice s dvěma parky, scéna s autobusem, lávou a žebříkem... či finální sbíhavá montážní sekvence hledání dcery, dceřina hledání, přípravy výbuchu, evakuace... i hrdinského mikrodramatu dvou záchranářů v podzemí, o němž se nikdo kromě nás ve fikčním světě nikdy nedozví. Současně mě zaujalo i to, jak moc film z poloviny devadesátých let napříč vyprávěním v různých podobách akcentuje protirasistické téma či pracuje se silnými ženskými hrdinkami.  ___  Vždycky jsem měl raději ROZPOUTANÉ PEKLO, ale zpětně myslím, že se SOPKOU ani tak nesoupeří, jako se coby komentáře k jedné spíše pozapomenuté, byť opakovaně znovuobjevované žánrové tradici filmů o obyčejných lidech na pozadí neobyčejných katastrof pěkně doplňují. Ano, jak jsem říkal, ten příběh je jistě praštěný, ale film samotný ne... byť mu tak půl hvězdičky přidávám s ohledem na to, jak nelítostně je odmítán spíše kvůli svému námětu a schematickým prvkům, aniž se bralo v potaz, jak s nimi naložil. (13.08.2022)

Katastrofický lávový zmatek a chaos po americku. Na Los Angeles se valí magmatický průser velký jako město samo. Kdo zachrání obyvatelstvo tentokrát? Záchranář Tommy Lee Jones a sexy geoložka Anne Heche. Sopka je i přes "horkost" námětu zábavně podaná, takže jsem se po celou dobu vůbec nenudila, protože se stále něco dělo. Samozřejmě se jedná o klasickou ukázku katastrofického námětu "á la Hollywood." Se všemi otřepanými postupy, klišé, chybkami i věcmi, které napjatě očekáváme. Vkusně vložená porce hlášek, dramatické momenty, které s námi nehnou, protože víme, jak dopadnou, hezká a vychytralá geoložka, bez které by katastrofu jistě nemohli zastavit, a dějový spád. Člověk si na tyto filmařské "tradice" již tak zvykl, že stejně jako už ho nebaví, tak se na ně zároveň i svým způsobem těší. Asi ve dvou scénách, kdy se zpod země dostával horoucí plyn a poté se stejně rychle vrátil zpět, bylo vidět, že tvůrci použili nadstandardní techniku "přetočíme záběr pozpátku.":) A také mi nejde do hlavy, že by chlap formátu Tommyho Lee Jonese nevěděl, co to znamená "magma." Docházím k názoru, že kdyby ke katastrofě došlo jinde než v New Yorku, Los Angeles, či jiné americké metropoli, žádný jiný stát či město by se s ní nedokázalo vypořádat tak znamenitě, jako za vysokého nasazení chytrých a pracovitých občanů amerického národa:) Dokážete si představit katastrofu, ke které by nebyla vyslána národní garda? Nemožné:) A malý chlapec v závěru filmu svým prostým, avšak všeříkajícím poznatkem, dokázal vystihnout podstatu všeho. "Podívej se na obličeje, všichni vypadají stejně", "Potřebuju všechno, co víme, abych se připravil na to, co mě čeká." (23.12.2011)

Na přelomu tisíciletí spolu často soupeřily tematicky spřízněné blockbustery/katastrofické filmy. Roku 2000 se kolonizoval Mars (Mise na Mars, Rudá planeta), roku 1998 nás ničily obří asteroidy (Armageddon, Drtivý dopad) a roku 1997... no jo, vybuchovaly sopky. Tohle období si docela živě vybavuju, jelikož jsme jako puberťáci na zmíněné filmy netrpělivě čekali a následně se zuřivě dohadovali, co že je jako lepší. Sopka má každopádně smůlu - její zálibu v klišé a patetických zpomalovačkách suverénně převálcoval civilnější a sugestivnější Dante's Peak (Rozpoutané peklo). (25.03.2018)

Film o tom, ako sopka vybuchla uprostred velkeho mesta Los Angeles. Teda roku 1997 vznikli v Hollywoode dva katastroficke bijaky /nepliest si to s katastrofalnymi - tieto su len katastroficke/, a to konkretne Dante´s peak s Pierceom Brosnanom a tuna Volcano s Tommy Lee Jonesom /Takovi Normalni zabijaci/. Reziser Mick jackson asi uz svoj zivotny film natocil - konkretne Osobniho Strazce - lebo tu sliapol vedla. CGI triky zostarli behom rokov 1997 - 1998, a ku klasikam katastrofickych filmov - The Towering Inferno - sa snimok isto iste nezaradi. Predvidatelne az strach. 46 % (26.03.2013)