Obsahy(1)
Jsme svědky velké pohádky. Velký princ si bere svoji osmou ženu a bere ji na svůj hrad. Musí odjet a tak jí dovolí chodit téměř všude, kromě zakázané věže. Jeho manželka tam ale vstoupí a uvidí 7 zavražděných žen. Když se pán vrací, zjistí to a chce s ní skoncovat jako s těmi posledními. Princezna je ale mazaná, zavolá pomoc a pan Melies v roli kavalíra je zapíchnut. (RadimFišer)
(viac)Recenzie (20)
Skvěle propracovaný příběh Modrovouse,stylizovaný do středověkého prostředí.Klíč(viz Tsunamiho koment),který žena dostala od muže musel být kvůli Meliesovu natáčecímu stylu neobvykle velký(asi od lokte ženy k prstům),proto s ním občas manipuluje trochu neobratně.Svou roztomoliou pohádkovostí si film v ničem nezadá se současnými pohádkami ,ba je i dokonce předčí.Jinak ve všech směrech typicky meliesovské dílo. ()
Kdo by neznal pohádku o Modrovousovi neboli o třinácté komnatě, o tom, že když vám někdo řekne, abyste někam nechodili, a vy tam půjdete, tak možná zjistíte něco, co nechcete zjistit (nechápu, proč podle toho pojmenovali zrovna tamten debilní televizní pořad)? Tento kousek ze sbírky bratří Grimmů pokládá Neil Gaiman zcela oprávněně za jednu z nejděsivějších pohádek (já mám radši tu o Pískařovi, ale Modrovous je taky dobrý). Tuto versi natočil zakladatel kinematografie Georges Melies, a Modrovousův, respektive Barbebleův zámek ukázal v takových těch bizarně přepychových kulisách, které dnes už v divadle neuvidíte, protože jsou pro dnešní divadla moc divadelní). Nezvyklá je relativní dějová bohatost a vícevrstevnatost filmu, Melies zde ukazuje spoustu detailů, které se k samotnému příběhu nevztahují = už tady se opájí bizarností scén (třeba ta v kuchyni), místo aby se omezil na strohou narativní linii (jako to udělal třeba v Cestě na měsíc). Zvláštní je i forma: krátkometrážní film je to jen stopáží, zato obsahem, stavbou a stylem je to v podstatě dlouhometrážní film na ploše deseti minut (obdobně Luigi Pirandello odmítal označovat své povídky ze sbírky Noc za povídky, ale za "třístránkové romány"). Navíc je to oproti jiným meliesovkám velmi dramatické, členěné, přesvědčivé. Není to jen film gest, za těmi gesty jsou i emoce... Překvapila mne také sice ne brutální, ale přesto dost emotivní scéna samotné třinácté komnaty. Scéna následujícího tance klíčů je pak zcela moderní, a ještě o sto let později by (pochopitelně v technicky stravitelnější podobě) asi platila za dost originální... Pro mne jeden z nejinovativnějších a historicky nejpřínosnějších filmů Georgese Meliese, mnohem zajímavější, než třeba Cesta na Měsíc. http://www.youtube.com/watch?v=WfUreFf5mIw ()
Klasický Méliès ve své standardní podobě a groteskně pohádkový příběh o Modrovousovi. Povedly se zejména skvěle výtvarně nastylizované kulisy. Škoda jen příliš dobře laděného závěru, když na IMDb čtu v kolonce žánr "horror", čekal bych přece jen něco chmurnějšího - nebo více stop-triků. Ale je potěšením se stále znova setkávat s Mélièsem a jeho partnerkou Jeanne d´Alcyovou a dívat se, jak jim to spolu ladí. I v pohádce. ()
Jeden z prvých vážnejších veľkofilmov Georges Mélièsa, už len vzhľadom na dĺžku minutáže. V režisérovi driemal režijný talent a pomyslieť si čo by natočil vo svojom vtedajšom veku a zdraví o 20-30 rokov neskôr, s primeranejším rozpočtom ku takýmto látkam, môže byť rovnako špekúláciou s ríše fantázie. ()
Jsem hrdý na jednu z nejlepších pohádek minulosti, tak skvěle zpracovanou, že bych si ji mohl pouštět po jednotlivých obrázcích a při každém oněmět. Extémní je obzvláště ten poslední. Příběh o Modrovousovi je nádherný, působivý a předší mnohé dnes již prázdné a dějinně neezmapované pohádky, bez jakékoli historie. Tato pohádka se mu povedla. Melies u mě stoupl ještě výše ne je. Jeho hrdinná hra, tělesná komunikace nabírá plná plachtoví a ukazuje se jako pravý a zlý princ. Vzhůru k oblakům, vzhůru... ()
Zaujímavosti (2)
- Film byl natočen podle pohádky o Modrovousovi od Charlese Perraulta. (Mr.Ocek)
- V roce uvedení filmu natočil Georges Méliès 31 krátkometrážních filmů. (M.B)
Reklama