Dovidenia tam hore

Silný príbeh, ktorý chytí za srdce. Najmä na konci, keď sa všetko vyrieši a ustáli sa za pochodu veselo-smutnej hudby, divák sa zamyslí nad všetkými tými osudmi, čo tu videl. Spočiatku som voči nejakej dráme z obdobia prvej svetovej vojny a krátko po nej bol skeptický, lenže dostal som príbeh so silnými momentami a dejovou líniou, ktorá zaujala nielen vzťahovou rovinou, otázkou odpustenia a zmierenia sa, ale aj tou krimi-podvodníckou linkou, ktorá držala tempo na kvalitnej úrovni. Ak má iný vojnový film Anglický pacient 9 oscarov, ja si myslím, že tento nenápadný snímok sa mu vyrovná. (16.03.2021)

„Kde jste poznal Édouarda Péricourta?“ - „Na kótě 113.“ - „A tam jste spolu upekli…to spojenectví?“ - „To je dlouhý příběh. Složitý.“ - „Máme moře času.“ Ale uteklo to, i když jsem se trochu bál opaku. Úvodní válečná vřava byla perfektní, hodně mile překvapila. Pak už to bylo podstatně méně akční protloukání se 2 povahově odlišných přátel, nicméně nuda se nedostavila. Žánrově je film spíš (místy) odlehčeným dramatem než vyloženě tragikomedií, přičemž osobně jsem se zasmál jen párkrát (vede pasáž s ministerským inspektorem Merlinem), což je možná i škoda. Jinak snímek obsahuje řadu dojemných momentů, u kterých ovšem nemáte pocit emocionálního vydírání. Vůbec se mi trochu zvláštní atmosféra celého filmu (vhodně podpořená hudbou) zamlouvala. Konec k ní však nepasoval, posledních pár záběrů bylo vyloženě chabých a snahu změnit celkovou náladu považuju za zbytečnou, i proto hodnotím „pouze“ solidními 4*. „Nejsem anatom, ale to je běžné, aby byly nohy na hrudi a hlava vespod?“ - „Boje byly kruté.“ (28.10.2018)

Netradičné spracovanie a určitým spôsobom pozvolné striedanie žánrov od vojnovej drámy po komédiu nemusí každému sedieť, ale keď sa divák naladí na správnu tóninu, tak sa určite pobaví. Zaujímavé retrospektívne rozprávanie lopatisticky neprezrádza všetko, dokonca ani vzťahy medzi niektorými postavami, takže je príbeh obohacovaný až do konca. Vizuál je pomocou sýtych farieb kúzelný, vojnové scény parádne, všetko to pôsobí artovo, ale neprekračuje akceptáciu priemerného diváka. Tento film však vyžaduje divákovu spoluúčasť, čo je veľmi pozitívne. Taktiež aj neopozeraní herci. (26.04.2018)

Nebyla to špatně vymyslená fikce z Francie po 1. světové válce, ale k úplné fascinaci nad osobitým příběhem v historických kulisách tomu v mém případě dost chybělo. Vypravěč skrze retrospektivu mi občas připadal až zbytečně dlouhý a taky některé scény (např. dialog nad obrazem s detailem na zvláštní podpis) mi dávaly předem tušit, jak se děj a díky jakým zvratům vyvine. Dost se mi líbilo, jak neúspěšný voják nacházel postupně zmysl života, začal si paradoxně díky svému neštěstí žít svůj sen a svůj handicap podtrhnout nápadem být dekadentní umělcem celou duší i tělem včetně výzoru. Poezie působila hravě a obstojně navazovala na různé surrealistický hříčky francouzského filmu, a většinou se na to i přes částečně předvídatelný děj příjemně dívalo. Zklamán jsem vyvrcholením nejen ze strany postavy malíře, ale i tím ztvárněním se spomalým záběrem pádu, které jakoby vypadlo z amerického dojáku. A kdo ví proč mi silný pohled očí skrze záhadnou masku, uprostřed toho moralizování, nepatřičně připomněl Pannu a netvora...? Ale stejně hodnoctím více pozitivně a Albert Dupontel (který zároveň film režíroval) byl mi jako herec sympatický. 65% (# Francouzská kinematografie: Virtuální kino) (13.01.2020)

Uf.. tak tohle mně fakt dostalo. O první světové mám lecos načteno, nikdy nezapomenu na to jak se mnou zamávala kniha Daltona Trumba - Johnny si vzal pušku. Snad proto to na mne tak zapůsobilo, protože i tady hrdina je svým způsobem uvězněn sám v sobě, byť na rozdíl od knihy je obklopen přáteli. Tenhle film bych komedií jen těžko nazýval, bylo to drama a v jednom místě jsem musel i slzu zamáčknout. Jak to, že jsem se k tomuhle filmu dostal prakticky náhodou??? Opravdu nemám slov, celé to poctivé zpracování, příjemné herecké obsazení, řada vypjatých momentů, skvěle zpracovaný válečný úvod, hudba... Navíc super český dabink kdy a teď ať se na mně prosím Igor Bareš nezlobí mám čím dál větší dojem , že jeho hlas je pro dabink ten pravý a měl by se mu věnovat více než herectví. Zkrátka a dobře tohle si umně vysloužilo 5 lahviček morfia, bez diskuse! * * * * * (29.10.2018)