Dovidenia tam hore

Ze začátku to vypadá, že to bude jen tuctový válečný film s dobrými efekty.... Jenže je to úplně něco jiného, jedná se o geniální ( a geniálně zahrané) psychologické drama, dost smutné a mrazivé, někdy až na hranici hororu, ale zároveň chvílemi velmi vtipné. I příběh je zajímavý- Édouard je zmrzačený, i tak ovšem pokračuje ve své vášni - kresbě. Navíc si začně vyrábět masky různých tvarů a velikostí, no je to potřeba vidět. Albert je takový podvodníček, ale nic hrozného a i když se o Édourda stará, hlavně ho využívá.... Konec je velmi zajímavý, samozřejmě ho neprozradím, ale film je to opravdu fantastický ve všech významech toho slova...97% (Prostě obrovské překvapení a jeden z nejlepších evropských filmů) (06.12.2020)

Uf.. tak tohle mně fakt dostalo. O první světové mám lecos načteno, nikdy nezapomenu na to jak se mnou zamávala kniha Daltona Trumba - Johnny si vzal pušku. Snad proto to na mne tak zapůsobilo, protože i tady hrdina je svým způsobem uvězněn sám v sobě, byť na rozdíl od knihy je obklopen přáteli. Tenhle film bych komedií jen těžko nazýval, bylo to drama a v jednom místě jsem musel i slzu zamáčknout. Jak to, že jsem se k tomuhle filmu dostal prakticky náhodou??? Opravdu nemám slov, celé to poctivé zpracování, příjemné herecké obsazení, řada vypjatých momentů, skvěle zpracovaný válečný úvod, hudba... Navíc super český dabink kdy a teď ať se na mně prosím Igor Bareš nezlobí mám čím dál větší dojem , že jeho hlas je pro dabink ten pravý a měl by se mu věnovat více než herectví. Zkrátka a dobře tohle si umně vysloužilo 5 lahviček morfia, bez diskuse! * * * * * (29.10.2018)

Myslel jsem si, že jdu na komedii s prvky dramatu, ale že ve filmu uvidím jedny z nejpůsobivějších válečných scén z první světové války, tak to jsem tedy nečekal. Prvních pár minut je skutečně mimořádně vyvedených a tak přesvědčivou bitevní atmosféru "mlýnku na maso" jsem dosud neviděl. Možná i proto, že z období první světové války se filmy vlastně ani netočí, což je veliká škoda! Ale do budoucna to vidím růžově a věřím, že toto temné a dramatické období našich dějin si cestu na filmová plátna najde. Na lepší časy už se totiž blýská, alespoň v sousedctví dalšího zábavního odvětví, kam si dovolím na skok odbočit. Ve světě počítačových her už se první světové vojně dává prostor a zájem dále roste. Protože jsem jejich milovník, tak odkážu na velmi povedené střílečky s historicky akurátními názvy Verdun a nově také vydaného mladšího bratříčka Tannenberg. Obě jsou multiplayerové záležitosti a pokud byste si chtěli vyzkoušet na vlastní virtuální kůži, jaké to bylo v zákopech Velké války, tak si tyto dvě hry a především Verdun nenechte ujít. Zpátky k filmu. Na shledanou tam nahoře není kdovíjak zábavný film, ale to, čím mojí pozornost dokázal upoutat je škála emocí a žánrů, kterým se věnuje. Chvíli jsem se smál, chvíli měl slzy na krajíčku a jindy jen přemýšlel o svých životních zkušenostech, které jsou někdy veselé a jindy smutné.Film ukazuje, že život je boj plný kontrastů - lásky a nenávisti, radosti a smutku, pocitu štěstí a pocitů zmaru. Jednou jsi nahoře a jindy zase dole. Život je nekončící bitva, válka, ve světě, kde není vítězů ani poražených a kde každý z nás má nějakou roli. A tohle, když se nějakému filmu podaří divákovi sdělit a probudit v něm přemítání o svém životě, tak má vyhráno. U mě se to tedy rozhodně povedlo, takže na shledanou tam nahoře. EDIT: Úplně jsem zapomněl ohodnotit herecké výkony, které jsou vynikající a po technické stránce je vše velmi povedené, od kostýmů, přes dobovou hudbu a kulisy, na jedničku. (25.11.2017)

Je škoda, že se francouzští tvůrci nerozhodli natočit film čistě jako drama, námět si to určitě zasloužil a měl na to i potenciál. Bohužel pro mě, se rozhodli spojit drama s komedií a výsledek mě tak trochu zklamal (proto jedna hvězdička dolů). V tom váhání mezi vážnou a komediální polohou se pro mě pomalu ztrácel důležitý moment, se kterým jsem původně počítal, totiž možnost upozornit na zoufalou situaci, v níž se ocitlo velké množství veteránů Velké války. Ale navzdory všem výhradám šlo podle mě o dobrý film, který nebyl v žádném případě ztrátou času. (06.01.2019)

Nebyla to špatně vymyslená fikce z Francie po 1. světové válce, ale k úplné fascinaci nad osobitým příběhem v historických kulisách tomu v mém případě dost chybělo. Vypravěč skrze retrospektivu mi občas připadal až zbytečně dlouhý a taky některé scény (např. dialog nad obrazem s detailem na zvláštní podpis) mi dávaly předem tušit, jak se děj a díky jakým zvratům vyvine. Dost se mi líbilo, jak neúspěšný voják nacházel postupně zmysl života, začal si paradoxně díky svému neštěstí žít svůj sen a svůj handicap podtrhnout nápadem být dekadentní umělcem celou duší i tělem včetně výzoru. Poezie působila hravě a obstojně navazovala na různé surrealistický hříčky francouzského filmu, a většinou se na to i přes částečně předvídatelný děj příjemně dívalo. Zklamán jsem vyvrcholením nejen ze strany postavy malíře, ale i tím ztvárněním se spomalým záběrem pádu, které jakoby vypadlo z amerického dojáku. A kdo ví proč mi silný pohled očí skrze záhadnou masku, uprostřed toho moralizování, nepatřičně připomněl Pannu a netvora...? Ale stejně hodnoctím více pozitivně a Albert Dupontel (který zároveň film režíroval) byl mi jako herec sympatický. 65% (# Francouzská kinematografie: Virtuální kino) (13.01.2020)