Pod pieskom

Po Boji další dánské drama o válce pokračující i mimo bojiště. Schopnost pohlédnout na komplexní situaci z více perspektiv a zneklidňující morální ambivalenci Lindholmova filmu ale nečekejte. Prim dostalo hledisko Němců. Mladé německé vojáky poznáváme rovnou jako vystresované kluky, kteří chtějí přežít a vrátit se domů za svými matkami. Film je vykresluje jako nevinné oběti, které musí čelit brutalitě spojeneckých oficírů, z nichž v sobě alespoň jeden, charakterizovaný tím, že (zpočátku) nenávidí Němce (ale má rád svého psa), dokáže – pro vyvážení sil – najít trochu lidskosti. Opomenuta nezůstala žádný z nabízejících se konfliktů mezi představenými subsvěty a mikrosvěty (Němci proti seržantovi, Němci mezi sebou, seržant proti svým nadřízeným) a přítomna je většina motivů, které byste po letmém obeznámení s námětem očekávali (nelidské zacházení, bratrské pouto, otcovská figura, dítě v ohrožení). Horší je to s jejich propojeností. Vyprávění vrší emocionálně silné okamžiky, které nám nedovolují poznat postavy „v klidu“, mimo krajní situace, při nichž jde o život nebo o nervy. Prvek překvapení v jinak předvídatelném filmu zajišťuje skutečnost, že smrtící výbuch je otázkou jediného špatného pohybu, čehož Zandvliet náležitě využívá, byť ke konci už je poněkud předvídatelný. I bez přemíry sentimentu a zveličování Under sandet příliš prozrazuje snahu natočit dojemné humanistické drama, které osloví mezinárodní publikum a utvrdí vás v přesvědčení, že války jsou zlo a někdo by je měl plošně zakázat. Tolik potřebné složitější otázky, na něž jednoznačné odpovědi neexistují, film oproti Boji neklade. 70% (29.01.2017)

"Viem, že nás nenávidíte a je vám jedno, že umrieme..." Určite každý z vás pozná otázku od kámoša či známeho: "Nevieš o nejakom dobrom filme?" Už viem, čo budem odpovedať... Under sandet je pre mňa jeden z naj filmov za posledné roky. Donúti človeka zostať i pri záverečných titulkoch a v tichu premýšľať o zmysle života a nezmyselnosti vojny. Osobne som nikdy k Nemcom necítil nenávisť, nie k bežným členom wehrmachtu a k týmto chlapcom to ani nejde. Viem toho o 2. svet. vojne dosť na to , aby som vedel povedať, že vojna samotná i okolnosti za akých k nej došlo nie je čierna ani biela. Dnes nikto neviní Rusko, že spolu s Nemeckom podpísali pakt o neútočení, že napadli Poľsko a rozpútali vojnu spoločne!, že Anglicko a Francúzko neurobilo nič v 38. roku v Mníchove... Hitler neprišiel k moci zo dňa na deň... Dôležité však je, že režisér chcel ukázať cez nenávisť a hnev, že aj Nemec je človek. Boli zlí Nemci, boli i dobrí Nemci, o tom nepochybujte. Film emočne nevydiera, s chlapcami cítite súcit, dvojčatá vás určite chytia za srdce, scény s mínami sú napínavé, príbeh a dialógy jednoducho skvelé, samá chvála. Som rád, že vojnový žáner má stále čo ponúknuť. Po nedávnom super "severskom" seriály Kampen om tungtvannet opäť plný zásah. 5 hviezd čistých a silných jak atomovka! Odporúčam všetkým. +++++++++++ Osobne by som dohliadol na to, aby to odmínovali všetci dôstojníci, ktorí vydávali hrozné rozkazy v táboroch smrti, všetkých vrahov z SS... Realita je však rovnaká v minulosti i dnes, vždy si to odskáču nevinní, obyčajní ľudia. 100% (26.05.2016)

Bol som dosť zvedavý na tento film, pretože som tušil, že bude polarizovať divákov. Mám väčší problém s komentárom, než s hodnotením. Tri hviezdičky sú akýmsi priemerom medzi minimálne štvorkovým hodnotením za filmárčinu a nanajvýš jednohviezdičkovým hodnotením posolstva, ktoré film vysiela. Réžia, casting, herecké výkony, dramatickosť situácií, výborná kamera i hudba, ktorá nič nepokazila, to všetko sú klady. Aj jednoduchý príbeh, postavy rozčlenené medzi dánskeho seržanta a anonymizovaných nemeckých zajatcov mi neprekážal, i keď futbal počas "voľného dňa" a dievčatko v mínovom poli mi už dvíhali obočie. Podstatný je však celkový trend, ktorým sa uberajú filmy o druhej svetovej vojne. Neinformovaný divák vidí mladých, sympatických nemeckých zajatcov, o ktorých minulosti, počas ktorej iba plnili rozkazy sa nič nedozvie, ako sú nútení upratať míny, ktoré tam nechali ich starší kolegovia. Jeden mudrlant píše o "tragickom momente dánskej histórie" iný horlivec to dokonca označuje za najväčší dánsky vojnový zločin. Mne v takýchto situáciách pomáha, keď obrátim šachovnicu a vymením úlohy aktérov. Nech sa nikto nehnevá, ale predstava, že by víťazné Nemecko čistilo ruské mínové polia vlastnými vojakmi za prizerania sa ruských vojnových zajatcov je práve tou absurditou, ktorú nemôžem nechať nepovšimnutú. Preto považujem tento typ filmov za prepisovanie histórie, ktorého obeťami sú mladíci, pre ktorých existujú iba filmy nakrútené v 21. storočí, mladíci, ktorí si podľa nich utvárajú názor na dejinné udalosti. Akokoľvek kvalitný film, ktorý napomáha dejinnej i morálnej dezorientácii nemôže odo mňa dostať viac, ako tri hviezdičky. (20.12.2017)

„Mezi tím praporem a cestičkou je zakopáno asi 45 tisíc min. Musíme je všechny zneškodnit a odstranit. Až je všechny odstraníte, budeme moci odejít domů. Rozuměli jste tomu?“ Filmu jsem se dlouho vyhýbal, neb jeho téma považuju přinejmenším za problematické a nejednoznačné. Ale po zhlédnutí snímku Mazel, jehož byl Zandvliet scenáristou, jsem se přece jen odvážil. A to s s vidinou toho, že u mě film může zcela propadnout…což se naštěstí nestalo. Jistě, snaha ukázat několik skupinku vojáků wehrmachtu jako hlouček nevinných, vyjukaných chlapců minimálně pokulhává, přesto oceňuju, že se film při tomhle „polidšťování“ nesnaží emočně tlačit na pilu víc, než je snesitelné. A to napětí při každém píchnutí do hroudy písku se bez problémů přenáší i na diváka. Vcelku funguje i to pozvolné budování důvěry a jakési sounáležitosti, i když dané hlavně společným úkolem. Konec byl i navzdory tomu naivní, ale celkovým dojem až tolik nepokazil, za mě to budou slabší 4*. „Snad sis je neoblíbil?“ - „Ne.“ - „Pamatuj na to, co udělali. Raději oni, než my!“ (06.06.2021)

,,SNAD SIS JE NEOBLÍBIL. RADŠI ONI, NEŽ MY...“ /// To bylo tenkrát, když po sobě Němci museli uklízet bordel z Dánskejch pláží. Jednotka usmrkanejch vojáků pod vedením nasranýho seržanta. Příběhově strohý drama o nechtěným (ale logickým) sblížení. Taky hodně o (taky logický) nasranosti na Němce. Obrázky fajn, ale chybí mi silnější přitlačení na emoční stránku. Jenže ten děj prostě nemůže jít jinou cestou… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Potřebuju rychlokurz v odminování. 3.) Thx za titule „sizok“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (03.02.2017)