Niť z prízrakov

Dokonalá filmárčina. Príjemná až meditačná hudba nás privádza do Londýna 50-tych rokov k módnemu guru Reynoldsovi Woodcockovi a postupne nás vťahuje do jeho vnútorného sveta. Tento svet je oproti tomu módnemu prioritný. Charakterovou protiváhou je mladá servírka, ktorá sprvu hraje jeho hru a podriaďuje sa jeho náladám, aby sa napokon snažila presadiť si svoj rýdzo ľudský prístup. Na Andersonov snímok je radosť pozerať, všetky filmové remeslá splynuli do úžasného celku. Daniel Day-Lewis v hlavnej úlohe si zaslúži najvyššie uznania. (18.02.2018)

Naprosto strašné. Film absolutně o ničem s nesympatickým hereckým obsazením, nulovým dějem i zvraty a scénami, které by potřebovali tak o půlku zkrátit. Vizuálně taky ne moc hezké, dost ponuré a navrhované šaty otřesné. Závěrečná scéna, kdy na sebe hlavní protagonisté pět minut zírali je vrcholem celého filmu. Ani ten konec za nic nestál. 2* (24.02.2018)

Tváří se to jako mramory seroucí červená knihovna pro distingované publikum, které i tiché pokašlání bere jako nejhrubší projev hulvátství. Nic však nemůže být vzdálenější pravdě, protože pod povrchem to vře skrze intenzivní podprahovou tenzi vztahů, ze které by bratři Mrštíci uchcávali černohumorným blahem. Rozhodně to není pro každého (nikoli však ve smyslu "je to pro náročnějšího diváka"), najde se spousta těch, kteří budou mít rádi první tradičněji pojatou polovinu zatímco patologickou druhou ne a naopak. Přitom jdou ruku v ruce a jedna bez druhé by nefungovala. Day-Lewis je za výkon na piedestaly vyzdvihován plným právem; jak ostatně také jinak. Ovšem to že duo Vicky Krieps a Lesley Manville není v jeho stínu, ani mu není pouhým sparring partnerem, ale je s ním i přes méně vděčné role ve stejné váhové kategorii, to až tak často zmiňováno není. A mělo by. Přímo s Andersonem je to pak horší, protože z jeho komplexního filmařského výkonu stěží určit, zda je lepší kameraman, scenárista či režisér. Nit z přízraků by u většiny tvůrců byla majstrštykem, k jehož kvalitám by se pak neúspěšně snažili po zbytek kariéry přiblížit. U Andersona je "až" tím třetím vzadu. A to má kariéru stále před sebou. (31.01.2018)

Zpočátku mě to nebavilo a uvažoval jsem, zda z kina odejít. Nakonec jsem vydržel, protože jsem si říkal, že Paul Thomas Anderson přece nemohl natočit špatný film. A ono mě to do sebe skutečně nakonec vtáhlo - mj. díky bezchybnému obsazení a dokonalým hereckým výkonům - Daniel Day-Lewis a Vicky Krieps v hlavních rolích jsou oba neuvěřitelně skvělí (každý z nich jiným způsobem) a mimořádně přesvědčiví. Ocenil jsem i úchvatnou kameru, super soundtrack, pomalé tempo i samotný námět. Film delikátních filmařských kvalit, který mě zasáhnul podobnou silou, jako režisérovy předchozí snímky - i Nit přízraků pro mě byla velmi silný divácký zážitek. Pouze mi moc nesedl závěr snímku, který mi tam subjektivně prostě neseděl a přišel mi odchýlený od logiky zbytku filmu. 130 minutová stopáž naopak za mě nebyla problém. (31.01.2018)

Anderson jako obvykle kombinuje smysl pro detail, rafinovaný scénář a precizní kompozice. Jeho kinematografické ohledávání kulturních rysů se odklání od amerického k britskému společenskému kontextu. Maniodepresivní prestižní módní návrhář Reynolds Woodcock (fiktivní postava i značka) se pohybuje mezi extrémy. Jeho sterilní přístup ke světu se povýtce vyznačuje perfekcionismem, s nímž nahlíží na ženy coby panenky na klíček, z nichž si vybírá ty zajímavé, pro které pak připravuje svoje vytříbené módní slupky. Z této umrtvující sterility jej libidem a životním elánem napájí svéhlavá múza Alma, a to paradoxně nejsilněji tehdy, když jej destruktivně dovádí k hranici smrti (žena=travička). Reynolds pouští ženy k vodě ze dvou důvodů - když se mu nepodřizují a když se mu podřizují. Zdánlivě neřešitelná situace má ovšem řešení v dynamické rovině... (06.02.2018)