Moonfall

,,Mám to přepnutý do režimu letadlo'' ---- Emmerich miluje katastrofické filmy o tom žádná. Pár se mu jich v čase nastupujících digitálních technologií i povedlo, bylo to spíše ale tím závanem čehosi nového. Dnes je digitálně rozsekané město v každém druhém filmu a je jedno zda zrovna vylezla z mořských vln Žlababa nebo si to v něm rozdávají hrdinové od Marvelu a DC. Vizuál tedy už neohromuje, létající vlaky a trajekty už jen těžko mohou někoho šokovat.  Scénář je naprosto debilní. Klišé se kupí na klišé, do toho rádoby vtipné hlášky...  Rasově vyvážení herci už nemohou spasit ten průser ať se snaží sebevíc a já mám dojem, že se snad ani nesnažili. Doba jde dál, přeji diverzitě a tak současným americkým hrdinou je vyžraný tlouštík. Poselství je také o ničem, vzpomínám se slzou v oku na starej dobrej Armageddon. Tohle je max za jeden impulz EMP. * (11.07.2022)

Toto stálo 150 miliónov? Myslel som, že ako človeka, ktorý chodil na Emmerichove filmy ešte ako (občasný) návštevník základnej školy, ma na jeho filmoch nič nezaskočí. Moonfall to však dokázal. Najviac ma prekvapilo, že to nie je triková blbosť, ale komorný film s pár postavami. Trikové scény tu sú, rovnako tak veľké deštrukcie, ale všetko trvá pár minút a nasleduje 15-minútová nezáživná dialógová scéna. Očakávané megaapolapytické finále dokonca vyzerá tak, že je pár desiatok sekúnd ničené mesto s mrakodrapmi (v ktorom zrejme nikto nezomrie). Väčšina stopáže pozostáva z dvoch-troch postáv, ktoré stoja v uzavretom priestore (hotelová izba, raketoplát) a rozprávajú sa. Všetko je to hrozne mdlé, nezáživné, unavené, ťažkopádne, zaspaté a podpriemerné. Dokonca ani Patrick Wilson zjavne nevedel, ako sa má tváriť. Ako keby až uprostred natáčania pochopil, že toto nebude 2001: Vesmírna odysea, ale Misia na Mars. Ostatní sú na tom ešte horšie (Donald Sutherland má len cameo). Spočiatku som bol otrávený z predstavy „ďalší apokalyptický Emmerich“. S narastajúcimi minútami som ale čoraz viac chápal, k akému šialenému finále to smeruje. Scenár je konina, kde sa civili vo vesmíre správajú ako špičkoví, roky cvičení profesionáli. Naopak, absolútni profesionáli nič nevedia. Amatérom stačí pozrieť na monitor a behom sekundy z údajov vymyslia geniálny spôsob riešenia neriešiteľnej situácie. Vadil mi aj divný strih. Nadväznosť jednotlivých scén nejeden raz nedáva logiku. Často som netušil, či sa tá-ktorá pasáž odohráva pár minút po predchádzajúcej alebo dva týždne po nej. Prípadne sa postava nachádza na mieste A, pričom vystupuje aj hneď v nasledujúcej scéne, tá sa ale odohráva desiatky kilometrov od predchádzajúcej scény. Po slušnom, ale absolútne triviálnom rozjazde, sa snímka preklopí do nudnej a nezáživnej druhej polovice a vy neviete, či sú mdlejšie scény z vesmíru, alebo zasnežené scény s deckami. Finále potom už vyložene odzývate a spýtate sa: to ako fakt? Nuž... to ako fakt. (29.05.2022)

Měsíc hapal! S rostoucím věkem je Rolo čím dál tím úchylnější senil, který je nám ve svém nejnovějším Dem-Fi (Dement Fiction) počinu schopen s vážnou tváří naspídovaného Verna (a patrně škodolibým smíchem uvnitř) v kosmickém věku naservírovat následující teorii (téměř doslova): Uvnitř měsíce běhá v obřím kole macatý křeček, čímž jej udržuje na orbitu. Ovšem jen do té doby, než se ne až zas tolik mimozemská a ne právě přátelská technoentita rozhodne zahrát si planetární kulečník, trefí bílou kouli nanotágem pravou falší tak, aby tu modrou jen lízla a poslala ji o buzer někam do prdele. Tedy vlastně do černé díry. Z toho křečka namístě jebne, přestane pohánět a lidstvo v hajzlu. Tentokráte kupodivu žádné ukájení se nad hvězdotřpytným praporem, žádné pateticky srdcervoucí integrační projevy prasidenta Spojených sráčů, naopak se všichni hlavouni okamžitě zašijou do bunkrů a jebat, tudíž záchrana planety spočine na bedrech vyhořelého a jak jinak než neprávem zneuznaného kosmonautisty. Ten spolu s vyžraným konspiračním fritérem od Mekdonalda a z posledních sil zoufale balzamovanou Bobulí, předsedkyní amatérského spolku NASA na částečný úvazek, vytáhnou z muzejní garáže rezlý devadesátkový raketoplám posprejovaný nápisem „Jebat měsíc“, dotáhnou ho málem za kombíkem na Keneverl, sami natankují, nakopnou, bez jednoho motoru s ním vyhřeznou do kosmu, polámou kulečníkářům tágo, nahodí křečka EMPéčkem, ten hned šlapáním v kole vrátí měsíc na jeho oběžnou dráhu a lidstvo zas až tak posraný den nakonec nemělo. To je ale retardovaná pičovina, co? Ovšem retardovaná pičovina od mistra katastrofických katastrof, sveřepě jedoucího dlouholetou linii pompézního škváru, tedy sice už kapku vyždímaná, avšak opět spektakulárně udělaná, poháněná standardizovanou devadesátkovou kýčovitou patinou a hlavně!!! půl filmu v upjatých pastelových elasťácích smrtelně vážně nementorující labilní náctileté mentály k diverzitě, bezpohlavnosti a bezpáteřnímu neomarxistickému pokrytectví. Zatím asi nejhlubší Rolova lobotomie, ovšem pořád ještě vinně potěšující a s fantaskní brakovou nonšalancí sarkasticky seroucí na hlavu všem vymatlaným pětkovačům Spájdrgejů i artovým hnědopichům. P.S. Jelikož Karlík Švestkáč nemá s Kryštofem Švestkáčem ani Amandou Švestkáčovou nic společného, asi jej nelze osočovat z protekce. Účast takto mimořádně ochrnutého prkenného kopyta ve velkofilmu mezi skutečnými herci proto jednoznačně přisuzuji jeho patrně famózním felačním schopnostem a obřízkám přívětivému měkkému patru. (07.02.2022)

Měsíc se vychýlil ze své dráhy a Roland Emmerich se vychýlil ze svého blockbusterového průměru. Víc než dekádu nám nepřinesl nic, co by bylo dynamické, nápadité a emocionální jako jeho starší kousky. Jen beztvará a rutinní sci-fi v nevýrazných kulisách, které chybí šťáva. Možná je prostě už starý, možná je jen líný, každopádně nenabídne nic, co bychom neviděli dřív. Tentokrát dává Emmerich lidstvu zhruba tři týdny, než dojde k ničivému smrtícímu nárazu se Zemí. A nikomu tak nějak nevadí, že za záchranou spěchá hrdinné trio včetně bývalého astronauta s traumatem z minulosti v podobě chyby, za kterou nemohl, a konspiračního teoretika, který měl ve všem od začátku pravdu. Nikoho netrápí, že usednou do mašiny za miliony dolarů, a tam nahoře dělají cosi, o čem nikdo dole pořádně neví. Naopak dole všichni míří kamsi do hor nebo krytů s tím, že srážka dvou těles prostě proběhne a bude zase dobře. Zároveň je hodně na pováženou, že tvůrce s takovou destrukční pověstí tentokrát nestrhne výbuchy a zkázami velkoměst. Přijdou, ale není to žádná hitparáda. Stejné je to nápady, tempem i s humorem, kterého je ještě méně než obvykle. A že bychom některé z těch nudných postav fandili...? No, raději otočme list. (03.04.2022)

Takové béčkové áčko, u kterého se obávám, že nemělo jít o guilty pleasure, s kterou by se dalo přežít, ale o naprosto vážně míněný thriller. Bylo tam úplně vš... vlastně ne, zapomněli na trans lesby. Ale dobře, jinak tam byly úplně všechny pejskokočičkovské elementy a klišé příběhu na toto téma a ještě horší znásilnění veškeré vědy a přírodních zákonů než Gravitace a Armageddon, jen těsně za Jádrem. A neměli na pořádné herce. (24.06.2023)