Réžia:
Alfred HitchcockScenár:
Charles BennettHudba:
Hubert BathHrajú:
John Gielgud, Peter Lorre, Madeleine Carroll, Robert Young, Percy Marmont, Lilli Palmer, Michael Redgrave, Tom Helmore, Michael Rennie, René Ray (viac)Obsahy(1)
Britský Špión (John Gielgud) sa vydáva do Švajčiarska, aby zlikvidoval nepriateľského agenta. Tu sa k nemu pripája krásna blondýnka (Madeleine Carroll) a dvojica, predstierajúc manželský pár, pokračuje v misii spoločne. (POMO)
Recenzie (27)
Beznadějně zaseklé v době svého vzniku, dějově nesrozumitelné a nudné, jako všechny špionské filmy, na něž mám kvůli tomu alergii. Madeleine Carroll celkem zajímavá, ale Hitchcock později obsadil mnohem hezčí blondýny, a strašně mě tam sral Peter Lorre natřený načerno, resp. jeho postava. Jeden z těch filmů, kde už druhý den pomalu nevím, o co tam šlo, a ani to nechci vědět. ()
Parádní Mistr. Ve špionských hrátkách možná kapku naivní, ve filmařském řemesle zcela precizní. Zpočátku jen humor i napětí nepostrádající lehký příběh se v jediném krutém okamžiku mění v nekompromisní drama s dilematem ne nesrovnatelným s hamletovským "Být či nebýt?" Síla oné chvíle pak trochu vyšumí v mírně laciné romanci, ale její stín nad hlavními hrdiny zůstane až do samotného závěru, v němž se teprve bude lámat chleba a možná i charaktery... Tajná čtyřka. Viděno během Season Challenge tour 2015 ()
Vysloveně slabá záležitost. Povídky W. Somerseta Maughama odehrávající se v první světové ze sbírky Ashenden: Or the British Agent (1928) sice slibovaly mnohé, ale tentokrát Bennett s Hitchem přichystali jen rutinní špionážní drama, které se sice tváří, že jsme v roce 1916, ale naneštěstí ne příliš dlouho. Setkáváme se znovu s Madeleine Carroll, ale ta je stejně nevýrazná jako vždycky, bohužel opět také s Peterem Lorrem (přehrávajícím a v šílené divadelní masce) a kdo by se těšil na mladičkou Lilli Palmer, ten by se hodně divil. Tady jako jediná skutečná zajímavost zůstává, že Hitchova Sabotáž ze stejného roku je natočena podle románu The Secret Agent a tak se to nádherně plete s tímto filmem. ()
V Tajném agentovi je mnohem více humoru než bývá u obvyklého thrilleru zvykem, což poněkud znevažuje závažnost tématu, a thrillerové prvky jsou spíše pouhým „dochucovadlem“ ústřední romanticko-komediálně-mysteriózní zápletky, jež je zcela v režii výborných herců (aniž bych chtěl nějak degradovat práci samotného Hitchcocka). Peter Lorre si zahrál více než jen „komického přihrávače s legračním španělským přízvukem“, pokud jste jej viděli v M, možná stejně jako já nebudete věřit, že je to ten stejný herec. Jména ostatních herců nejsou příliš zvučná, zpravidla ani nehráli v jiném významnější filmů, do svých rolí se však hodí perfektně. Tajný agent jakoby mnohdy neměl vyjasněnou vlastní žánrovou příslušnost, z jednotlivých žánrů sice vytváří dostatečně konzistentní „hmotu“, ale ve výsledku není dostatečně napínavý, vtipný, ani romantický, je prostě jenom vcelku dobrý. (Hitchcocka si můžete všimnou okolo osmé minuty filmu, když schází po lodní lávce). 75% ()
Solidní špionáž, která má celou řadu nadprůměrných okamžiků, jako např. lanovka a výšlap do hor či finální zjištění a konec ve vlaku. Alfred Hitchcock opět dokázal naservírovat výbornou atmosféru, příjemnou romantickou linii na pozadí dramatického příběhu, skvěle zvolil prostředí i herce a docela se mu zdařilo i vygradovat napětí. ()
Galéria (21)
Fotka © Gaumont British Picture Corporation
Zaujímavosti (5)
- Němka Lili Palmerová zde ztvárnila svoji vůbec první anglicky mluvenou roli. (ČSFD)
- Mezi další adaptace povídek W. Somerseta Maughama patří Trio (1950) nebo Ashenden (TV seriál, 1991). (NinadeL)
- Hitchcock nebol spokojný s realizáciou diela: „Film sa nepodaril, hoci v ňom bolo mnoho nápadov. Viem prečo – v dobrodružnom filme musí mať hlavná postava nejaký cieľ, je to vitálne dôležité pre rozvíjanie príbehu a pre spoluúčasť divákov, ktorí musia hrdinu podporovať a, povedal by som, takmer pomáhať pri dosiahnutí tohto cieľa. V tomto filme má síce John Gielgud splniť určitú úlohu, ale protiví sa mu, snaží sa z nej vyvlieknuť. Bolo mu uložené zabiť, a to je záporný cieľ, z ktorého vzniká dobrodružný film, ktorý nejde dopredu, ale mieri do prázdna. A druhou slabou stránkou filmu je prebytok irónie, osudovej irónie.“ (Biopler)
Reklama