Reklama

Reklama

Mladá žena se vášnivě zamiluje do bohatého, nedávno ovdovělého šlechtice Maxima de Wintera. Po brzké svatbě odjíždí na jeho panství, kde společně žijí na zámku Manderley. Na láskyplný vztah novomanželů však padá všudypřítomný stín první de Winterovy manželky Rebeky, která zahynula za zvláštních okolností. Dům je naplněn jakýmsi nevyslovitelným napětím a stísňující atmosférou, která na novomanželku padá doslova na každém kroku. Ta je také přesvědčena, že manžel na krásnou Rebeku neustále vzpomíná, a proto jí není schopen věnovat potřebnou pozornost a cit... Příběh napsala spisovatelka Daphne du Maurierová a do filmové podoby převedl slavný režisér Alfred Hitchcock (jenž stejně úspěšně natočil i její romány Hospoda Jamaika, Ptáci). Děj je soustředěn na starém šlechtickém sídle, kde výprava, nasvícení interiéru a důmyslná kamera (zachycující například v jediném záběru hlavní hrdinku a nehybný obličej postavy, která jí nahání strach) přispívají k stupňování napětí. Roli Maxima de Wintera ztvárnil Laurence Olivier, jeho novomanželku představuje Joan Fontaineová, hospodyni Danversovou hraje Judith Andersonová. Film v roce 1941 získal dva Oscary: za nejlepší černobílou kameru (George Barnes) a jako nejlepší film (producent David O. Selznick). (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (223)

Aluska88 

všetky recenzie používateľa

A půl. Česká televize vysílala tento snímek ve velmi pozdním čase a se svou dvouhodinovou stopáží ve mně vzbudil lehké obavy, aby se mě během sledování nezačala zmocňovat únava. Jenže Hitchcock je mistr a zase to dokázal:) Od začátku až do konce jsem měla smysly zcela nastraženy, byla jsem připoutána k obrazovce a s napnutím, občasným strachem i otevřenými ústy, jsem pozorovala toto ohromující dílo. Rozhodně mě neuspalo, zato mě však dokonale probralo, nedalo mi ani na chvíli vydechnout, ani mi nenabídlo slabší místo, kde bych měla nutkání se podívat na hodiny. Na ty jsem se podívala až deset minut před závěrem:) Děj má spád od úvodních titulek až do závěru. Excelentní výtvarné zpracování exteriérů i interiérů samotného sídla Manderlay, postupné překvapivé vyjasňování zápletky, bravurní hra se světly a tmou, hustá atmosféra, neustálé napětí doplňované ráznou hudbou, okouzlující Joan Fontaine a fenomenální vrcholná a tajemná postava celého snímku, paní Danversová. Měla jsem díky ní dojem, že už asi tuším, kde hledalo inspiraci spousta současných tvůrců ve svých filmech, pro postavy záhadných a zvláštních služebných s kamennou tváří a chladným odstupem:) Možná, že nebýt jí, ztratila by Mrtvá a živá hodně ze svého kouzla. Nad honosným panstvím se vznáší stíny minulosti a uvnitř neustále obchází postava v černém... Tehdy museli zřejmě diváci zažívat v "biografech" doslova infarktové stavy. Uběhlo již přes sedmdesát let a já se dokázala leknout tak jednoduchého "strašícího" prvku, jako otevírajících se dveří nebo větrem náhle otevřeného okna. To mi dokazuje, že Hitchcock bude svým mistrovstvím a tvorbou vždy umět překonávat dobu. ()

Douglas 

všetky recenzie používateľa

Na MRTVÉ A ŽIVÉ aka REBECCE je pro mě pozoruhodné, jak je vlastně z dnešního pohledu úplně jiná, než pravděpodobně byla tehdy. Tehdy šlo primárně o Selznickův film, o "nehitchcockovské" melodrama, o veskrze romantický příběh s pohádkovým základem. Hitchcock ten film tak moc neměl rád, že si o mnoho let později v ROZHOVORECH s Truffautem ani správně nepamatoval, o čem byl. Ovšem z dnešního pohledu jde o se vším všudy hitchcockovský film, do něhož se jeho způsoby snímání prostoru i lidských tváří, práce s pohyby kamery i precizně načasovými střihy během rozhovorů, stejně jako thrillerový motiv vyděrače a zesilovaného napětí promítly mnohem významněji, než si byl sám vědom a než bylo možno v té době rozpoznat. Dnešní sledování filmu optikou hitchcockovských schémat do značné míry potlačuje aplikaci interpretačních schémat dobových. Klíčovým se stává labyrintický prostor domu a nevyzpytatelnost jednání všech postav kolem naivní hrdinky (která rozhodně nezmoudří, jen nahradí jednu naivní víru jinou). Romantické interpretační schéma je zatlačováno do pozadí schématy thrillerovými, jak nás naučily pozdější filmy jako PODEZŘENÍ (1941), ANI STÍN PODEZŘENÍ (1943), POCHYBNÁ ŽENA (1946), VRAŽDA NA OBJEDNÁVKU (1954) či PSYCHO (1960). Navíc je film precizně rytmizován, každou půlhodinu přichází posun v perspektivě - a poslední půlhodina po klíčovém odhalení je pak "čistým" hitchcockovským thrillerem, ve kterém se na jedné straně musíme ptát, nakolik je Olivierova postava vlastně upřímná a nakolik všemi kolem sebe manipuluje, a na druhé straně cítíme hluboký odpor i zneklidnění stran vyděrače a jeho metod. Ano, původní Selznickova REBECCA je pro většinu diváků již mrtvá, zatímco ta druhá Hitchcockova REBECCA je dodnes živá a svěží - ačkoli by to zřejmě nejvíce překvapilo právě Alfreda Hitchcocka. ()

Reklama

ClintEastwood 

všetky recenzie používateľa

Film spíš pro příznivce Alfreda Hitchcocka, něž pro řadové diváky, kteří si podle mě Mrtvou a živou tolik něužijí. Rukopis režiséra je patrný od prvního záběru, hudba podmanivá a výkon Laurence Oliviera špičkový. A i když k větším dějovým zvratům dojde až v závěrečné půlhodině, je se po celou dobu na co dívat. Určitě nadprůměr. ()

viperblade 

všetky recenzie používateľa

I když Rebecca není tak dobrým filmem, jako jiné z Hitchcockových snímků, má něco do sebe. Totiž, okamžitě poznáte "rukopis" tohoto režiséra - hru se světly a stíny, dokonalá hudba, které podkresluje důležitost scén a perfektní vypilované charaktery. A tohle jsem si užíval. Je škoda, že vyšetřovací rovina ztrácí trochu "na dechu", protože takhle bych mohl udělit plný počet, nicméně i 80 % není málo. Každopádně tenhle film je skvělý a věřím, že jsem ho neviděl naposledy… a kdo ví, možná na podruhé to bude ještě o něco víc… ()

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Chvílemi se mi zdálo, že se Rebecca táhne o něco víc než by bylo dobré, jenomže po závěrečné vypjaté půlhodině jsem zjistil, že vlastně nevím, oč bych Rebeccu zkrátil, co bych z ní vyhodil a hlavně proč bych to kruci dělal. Je to poutavý, tajemnem prosycený a úžasně vypadající příběh, v němž Hitchcocka poznáte už v úvodním snu (a v následující scéně na útesu si domněnku potvrdíte) a do konce se ho nezbavíte. Laurence Olivier a Joan Fontaine hrají perfektně, atmosféra je krásně nevypočitatelná a všechno to úžasně vypadá - ten příjezd k Manderley v hustém dešti, pohled přes setřené čelní okno automobilu... No nádhera. ()

Galéria (114)

Zaujímavosti (31)

  • Hitchcock nebol s realizáciou diela spokojný. Sám skonštatoval: „Toto nie je Hitchcockov film. Je to niečo ako rozprávka. Príbeh je starý a zastaralý. V tej dobe bolo dosť spisovateliek – proti tomu nič nemám, ale Rebecca je príbeh bez humoru.“ (Biopler)
  • Hlavná hrdinka v podaní Joan Fontaine nie je nikdy nazvaná menom. Vieme o nej len, že sa v priebehu snímky stane pani Winter. (Biopler)
  • Keď je v snímke hovorené o dome, o panstve Manderley, resp. keď je v zábere, je zobrazené nadpozemsky, v hmle a podfarbené náladovým hudobným podmazom. Film je určitým spôsobom príbehom domu a sám Hitchcock samotné sídlo Manderley považuje za jednu z troch hlavných postáv diela. (Biopler)

Súvisiace novinky

Noir Film Festival 2019: Zítřek nemá šanci

Noir Film Festival 2019: Zítřek nemá šanci

17.08.2019

7. ročník unikátní přehlídky klasik, ale i pozapomenutých klenotů z bohaté pokladnice filmu noir představí snímky tematizující loupež, výběrovou retrospektivu noirových děl Fritze Langa, rozmanitou… (viac)

Hitchcockovská klasika se dočká remaku

Hitchcockovská klasika se dočká remaku

15.11.2018

Britský filmař Ben Wheatley (High Rise, Křížová palba) natočí remake klasického hitchcockovského thrilleru Mrtvá a živá. Hlavní role si v gotické romanci zahrají Armie Hammer (Dej mi své jméno) a… (viac)

Reklama

Reklama