matka!

Aronosfkému je vyčítána doslovnost. Ale vždyť on v podstatě část biblického příběhu adaptoval či varioval. Adaptaci také nevyčítáte, že se doslovně drží původního literárního příběhu. Proto je hloupé to vyčítat Aronofskému. V čem však mají kritikové pravdu, je zbytečná délka filmu. Spousta scén neříká nic nového, pochopíme, co nám chce autor říci, ale on to dál znovu a znovu opakuje. Šlo by krátit klidně o 30 minut. A konec tak trochu očekáváme a on je navíc tentokrát opravdu doslovný. On a ona si to ještě řeknou. To, co říkal celou dobu obraz. (28.12.2017)

Čistá psychiatria, vygrcaná na filmové plátno. (31.12.2017)

Zjevně jsem ten snímek nepochopila. Pokus o dramaticky složitý pohled na mnohá podobenství, dle mého vyšel do ztracena. Zbylo divné, biblické, za vlasy přitažené cosi, co mne málem unudilo k smrti. Byť musím uznat, že kamera i stylizace něktrých scén byla místy velmi přitažlivá. Za mne 20%. (28.01.2018)

Na film nelze koukat jako na vztahovku, kde manžel spisovatel Javier Bardem bezohledně hostí návštěvy, až se z toho křehká manželka Jennifer Lawrence vypsychuje k smrti, ale jako na podobenství vztahu Matka(!)-Země, Bůh-(S)tvořitel a lidstvo-debilové, co doženou svět k apokalypse. No, jenže Bůh svým lidem stejně nakonec odpustí, žejo, protože se v nich skrývá alespoň atom dobrého, čistého (je to snad láska?), kvůli kterému má cenu to celé zkusit znovu, třeba to tentokrát dobře dopadne. Pokud teda lidi nebudou sahat na to, co se jim řekne, ať nesahaj. A tak dále. (28.03.2018)

Mother! určite nie je film, kde Aronofsky vstupuje mimo svojho štandardu a umeleckej realizácie. Mnohým však môže byť príliš vzdialená až abstraktná. Páči sa mi, že JE za tým myšlienka a premyslenosť, takže nejde o "mlátenie prázdnej slamy". Osobne ma to oslovili "len" na nejakých 65 % s tým, že ma to bavilo od začiatku do konca. (01.05.2018)

Svět je plnej ovcí, takže i sebelepší myšlenka nakonec skončí špatně, protože to většina nepochopí a překroutí. Ale jak by řekl Hugo Weaving, ideály nelze zastřelit, takže to budem zkoušet donekonečna dál. Jasně, pointu to nějakou má. Proč to ale musí mít dvě někonečný hodiny? Proč tam furt choděj potmě? Proč mě tam všichni tak serou? - za tuhle otázku tomu přidám jednu hvězdu, protože to bylo zřejmě cílem a povedlo se. Ale nebavilo mě to, chvíli mě napětí udrželo, ale když už to trvalo moc dlouho, tak jsem začal zívat a ten blázinec ve kterym to skončilo byl vyloženě k smíchu. (27.07.2018)

Nejdriv jsem podezrival jeho ze ma haldy... pak ji.. no a nakonec jsem si myslel, ze mam haldy ja sam. Dafuq to bylo ??! Matka zeme ?... hmm (12.01.2019)

Navzdory obecně špatným recenzím mě to hodně sedlo - návrat k psychedelii alá Pí a Fontána. Jinak obvious první plány té alegorie, který většinou lidi zmiňují, že jim tam byly hned jasný, samozřejmě nejsou jediný. Já jsem tam třeba viděl víc hinduismu než křesťanství...navíc mě příjde, že tenhle příběh byl stavěnej tak, aby fungoval primárně emocionálně. Takže jestli se někdo sekne na tom, že mu hlava zápletku rozlouskla v polovině, a tím ho to přestalo bavit a zajímat, tak se možná ochudil o silnější dojem z té druhé půlky....jakože ona to není detektivka, kde máte přijít na to, kdo je vrah, ale spíš se naladit na prožívání postav. (29.01.2019)

Jeden z mých nejsilnějších zážitků z kina (úplně nejsilnější bude úplně provždy animák o původně šťastné velrybě, která se v průběhu času stávala z nějakých důvodů, které si nepamatuji stále méně a méně šťastnou, ke konci plavala ropnými skvrnami v moři čímž dosáhla bezútěšnost vrcholu a finále si nepamatuju, dost možná jsem ho vytěsnila, subjektivně trval film tři nebo čtyři hodiny a byla jsem na něm se školkou nebo v první třídě nebo ve druhé třídě se školou?). Promítal se v rámci filmového klubu v Jihlavě a na filmový klub bylo teda plno, řekla bych, že polovina diváků šla přímo na tento film, druhá přišla jako každé pondělí na filmový klub, což byla ta problematičtější polovina, protože po tom co vás při zběsilém útěku s hysterickými výkřiky pošlape několik lidí jste vytrženi z děje hned dvakrát, za prvé fyzicky, za druhé vlastními myšlenkami jestli nejste tak trochu necitelná zrůda, že se na něco takového vydržíte dívat, v čemž Vás utvrzují i pohledy lidí, kteří na vás v téměř pravidelných intervalech padají. Po konci filmu tři typické představitelky žen ve středním věku ze státní správy vedle mě, které si přišly v zásadě popovídat se skleničkou vína v ruce před filmem, díky kterému se měly cítit nejspíš trochu více kulturně, jenom zíraly s otevřenou pusou a pak jedna řekla: "příště budu vybírat film já". To v zásadě vše, co si po dvou letech pamatuju. Většina symboliky mi unikala protože jsem ateistka a ignorantka. (12.10.2019)

Pre ľudí čo nečítali bibliu a kresťanská viera im nič nehovorí, asi nepochopiteľný snímok.... Pre tých čo čítali atď... fantázia. Film ktorý Vám zamestná hlavu na niekoľko dní, ešte aj po zhliadnutí. Toľko symboliky a tak zrežírovaný film ...kde sa dej, jednotlivé scény a myšlienka práve odohrávajúcej sa chvíle mení tak neskutočným spôsobom, som ešte nevidel. Úplný "masterpiece". (19.12.2019)

Takovou bezmoc, kdy jsem chtěl všem rozkopat držky a vyhodit je ven, teda kromě Jinnfer Lawrence, jsem dlouho u filmu nepociťoval. Díky druhé půli již vím, co znamená podobenství. Film se stal naprosto absurdním, ale s jasným záměrem, co chce ukázat nebo říct. Michelle Pfeiffer, tu pro mě největší svini představení, zahrála naprosto perfektně, nechutně, odpudivě. (14.06.2023)

Nejvíce nasírací WTF film, co jsem kdy viděl. Vůbec jsem nepochopil, ale asi tak to mělo být. (04.03.2024)

Aronofsky opět znovu potvrdil, že je specialistou na hrkání v hlavě. Tentokrát za pomocí jetých vizí zobrazil nepříčetnou touhu umělce po potlesku. Oni mě milují, oni mě fandí, oni mě potřebují. Alespoň na mě film takto působí, jelikož tam divák může i mnoho jiných významů, jako že třeba nemáte domů zvát cizí lidi. Protiuprchlickou agitku bych v tom osobně nehledala, jelikož Bardem si je nezve kvůli soucitu s nimi, ale protože je přesvědčený, že z jeho básní sedí na zadku. Netuším, proč Aronofsky zvolil název matka. Jennifer Lawrence se sice stane matkou, ale tam bych klíčové poselství určitě nehledala. Jinak hraje skvěle stejně jako Javier Bardem. Michelle Pfeiffer pak super jako 200 % mrcha, jen je škoda, že ji nechává Aronofsky po půlce zmizet. (19.10.2017)

Dlouho se mi nestalo, že bych po návštěvě kina o filmu ještě 2 dny přemýšlel. Každý si v tomto najde rozdílnou myšlenku, ale biblický podtext je více než silný. Aronofsky to lehce opravdu neumí a díky pár vyhroceným momentům je mi jasné, že některé scény herci ani hrát nemuseli, protože natáčet/prožívat všechno v jednom domě je psycho i pro samotného diváka. Nesedne to každému, ale já jsem odcházel z kina příjemně rozrušený. (23.10.2017)

Šialenosť. biblická alegória, Genesis (nie kapela) a zopár WTF momentov. Aronofského nespútaná fantázia vyejakulovaná na plátno. Mna osobne dosť srala často zbytočne chaotická kamera a zoom na tváre... ako nešikovne to bolo miestami nasnímané ma až prekvapilo. zvyšok...paráda (27.10.2017)

Dako sa Darren moc kruti okolo biblickych tem, tie ma vobec neberu. Co ale stale mega dokaze (i ked nie kazdym filmom), je preniest na divaka taku psychologicku nepohodu. V Requiem ma tym zabil, a pozriem si to 'rad' hocikedy. Black Swan tiez. Tuto ma sice skor zhnusil, ale tiez sa neda povedat, ze v zlom. Je to taky zvlastny film, prva polka psychothriller, druha potom este viac psycho a este viac thriller :) Citil som sa uplne ako keby som mal nocnu moru, alebo, ako ked ma clovek sny pri horucke (Aronofsky tu scenu dokonca ze nazval fever dream). Za to fakt klobuk dole. Vela nechybalo (este mi napada daky namet, dva) a mal by som chut odvratit oci. Takze toto je plus, ak sa to teda tak da ponat. Ale mojim oblubenym filmom sa to urcite nestane. Rozhodne zaujimave vidiet, ale neni to taky film, ktory sa da vyslovene odporucit. Nakoniec aj totalne rozporuplne hodnotenia uz o tom napovedaju. Velmi tazke hodnotenie, sam neviem ake dat. [#37/2017] (14.11.2017)

Nepříjemně nepříjemné. Sugestivní a energické, ale nemusel bych vidět znovu. Ostatně jako všechny jeho filmy. (22.11.2017)

Film, ve kterém jsou všichni i****i - včetně mě, diváka, který v naději vydržel skoro dvě hodiny. Půlhodina materiálu, který není děsivý, jen nepříjemně blbý, roztahaná do dvou hodin. Hvězdička za půvabné křivky hlavní blbky, která není schopná ani vypakovat pár joudů, ani sama odjet na dovču k moři za manžovy prašule. Ach jo. (07.12.2017)

Neuvěřitelně intenzivní zážitek. Ať už jde o biblickou alegorii, alegorii vztahu člověk - příroda nebo jen zobrazuje současné postavení žen ve společnosti, rozhodně se nedá říct, že by mi film nic nedal. Nestává se často abych u filmu zapoměl na celý okolní svět. V tomto případě jsem uvízl v pekle společně s hlavní hrdinkou. (24.12.2017)

Je to divné, je to úchylné, ale je to své. Aronofsky se nám pochlubil s další psychologickou hrou jménem Matka a za mě je to naprostá pecka a rozhodně jeden z nejlepších filmů za tento rok. Jennifer Lawrence a Javier Bardem jsou výborné duo, které vás doslova vedou celou touto božskou poutí a když se tu objeví i další hvězdy jako Ed Harris a Michelle Pfeiffer tak není důvod si na nic stěžovat, nebo ne ? Bohužel tento film je až tak moc svůj, že záleží čistě na vás jak si přeberete celou pointu filmu, jaké si z toho vezmete zážitky ale vlastně i jaký si z toho uděláte závěr. Věřím že dosti lidem tento film bude připadat podprůměrný a možná nechutný, ale zkuste se mu dostat pod kůži a pochopit ho. (29.12.2017)