Skryté čísla

Trochu slabší 4*. Docela chápu ten komerční úspěch v zámoří, na Skrytá čísla se totiž strašně příjemně dívá. Nepůsobí prvoplánově, nevnucuje se divákovi, i když je to v podstatě jedno velké klišé a nezobrazuje nic, co bychom už někde neviděli víckrát, ale zkrátka mě film bavil. Někteří budou mít jistě problém s tím, že film pocitově působí (alespoň na mě) mnohem delší než 127 minut a v jistém momentu divákovi dojde, že film už mu nic dalšího než to stejné z první poloviny nenabídne. Takže kdyby se mě někdo zeptal, zda na film do kina jít, nebo ne, odpověděla bych mu jednoduše, že je to prostě fajn film. Nic víc, ale ani nic míň. (11.02.2017)

Taky povzbudivy Hallmarkovsky film pre zeny. Ano, film sa obtrie o temy ako je emancipacia zien, rasizmus a segregacia negrov, ale az na jednu vyhrotenu scenu ohladom hajzlov (akoze zachodov) to ma cely cas pohodovu atmosferu bez nejakych na prvy pohlad neriesitelnych konfliktov, ktore by dali hlavnym hrdinkam zabrat. Zakazdym, ked im nejaky biely parchant hodi polena pod nohy, tak hned pridu na riesenie problemu a pomaly ale isto si idu za svojim cielom. Proste pohodicka. Ich rodinne zazemie je tu tiez len do poctu. Nastastie sa vydaril casting, takze tie tri negrice aj ked nie su ziadne krasky, tak su sympaticke. Z casti za to môze aj to, ze dve z nich hraju v mojich oblubenych serialoch. Okrem nich za zmienku stoji uz len Kevin Costner ako klasicky dobrak od kosti, ktory sa v zlomovej vyhrotenej scene s hajzlami zachova samozrejme spravne. A potom ma este vyraznejsiu ulohu Kirsten Dunst ako ta biela mrcha, ktora mozno neciti nenavist k negrom od srdca, ale holt bola tak vychovana. Jim Parsons dokazuje, ze je mimo svojej ulohy z Big Bang Theory nepouzitelny. Vysledkom je taky pohodovy mierne nadpriemerny film, ktory bude na Oscaroch len do poctu. 6/10. (12.02.2017)

Příjemně mě překvapilo, že ke spočítání všech tehdejších vesmírných záležitostí postačovaly základy vysokoškolské matematiky, tudíž bych to dovedl i já. Mám pocit, že snímek lehce pohřbila režie. Neustále se přepíná mezi postavami a jelikož jsou všechny tmavě černé, tak mi začaly trošku splývat. Děj se odehrál naprosto bez emocí. Rasový problém byl nastíněn snad pouze 45 minutovým denním během na nejbližší záchod pro černé. Netuším, do jaké míry se film opírá o skutečné události. Dodnes jsem nevěřil, že by osoba černé pleti kamarádila s matematikou. Tady se takových inteligentních opiček sešlo hned několik. Vůbec jsem například nepochopil, proč si zahrál ve filmu Jim Parsons v tak strašně vedlejší až zbytečné roli. Celé to strašně páchlo vynuceným patriotismem. Celé to bylo prostě zle. S přivřenýma očima slabé dvě hvězdy. (01.07.2017)

Hollywoodsky hodně přičísnuté a hodně zjemněné, aby zaoceánská srdíčka zteplala ještě víc než obvykle. Ta černošská obzvlášť. Je to tak trochu pásová výroba, ve které se hodně myslí na vytahování kapesníků a široké úsměvy všech utiskovaných, kteří se na plátně objeví. Jenže celé je to uhnětené zatraceně zručně. Historická lekce o tom, kterak ve Spojených státech bojovali i na počátku 60. let s dvojím metrem a kterak měli v NASA vytrvalé a hlavně chytré hlavy, které dostaly sympaťáka astronauta na oběžnou dráhu. Tyhle hrdinské příběhy, kdy hlavní postava musí zdolávat překážky a nakonec na poslední chvíli udělá zcela zásadní věc, mě nikdy moc nebraly. Jenže tentokrát to sakra funguje. Lví podíl na tom mají tři černošské sympaťandy, které se musí v Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku protloukat předsudky a překračovat klacky, které jim neustále někdo hází pod nohy. Takže okolo nich jsou kravaťáci, kteří jsou přesvědčení, že vědí, naopak chybí škola, která jedné z trojice dovolí studovat vysněné zaměření a naneštěstí schází i toaleta, která by byla pro všechny. S křídou v ruce nebo s nápady na rozjetí obřího počítače to však jde dámám náramně. A ač to na první dojem vypadá jako kalkul, musím uznat, že tvůrci přistoupili k látce s velkou pokorou. A ač je to mnohdy na hraně i za ní, pořád je to tak nějak snesitelné. I když za tím vytahováním kapesníků si stojím. Když se ovšem šlo do technických podrobností, ztratit se musel každý. PS: Janelle Monáe si začínám víc všímat. 70% (07.03.2017)

„Viem, že aj keď tomu neveríte, ja proti vám nič nemám.“ – „Verím, že tomu veríte.“ Prišlo, odišlo, neublížilo... nenadchlo. Pokope sa tu stretla fakt dobrá partia hercov. Mužských. Sympaťáci Kevin Costner, Aldis Hodge, Glen Powell, Mareshal Ali a Jim Parsons z Teórie veľkého tresku (no dobre, ten veľký sympaťák nie je). No a to je asi problém, pretože tento film mal byť o troch ženských postavách. Muži ma ale zaujali oveľa viac. Navyše, ústredné babské trio vlastne nie je trio. Dve z nich sú pre dej dosť zbytočné. Hlavná je len jedna z nich a aj tá je riadne nesympatická (Taraji P. Henson). Takže sorry, ale za mňa víťazia chlapi. Nezaujal ma ani rasistický presah, ktorý len raz za čas zatne do živého (etuda s WC). Inak fajn retro atmosféra a tie dve hodiny mi celkom rýchlo ubehli. Ale druhý raz to vidieť nechcem, netúžim a ani nepotrebujem. Povedal by som, že ak vás fascinuje história dobývania vesmíru, môžete si pridať aj štvrtú *. Ale mne sa zdá, že tu ide skôr o históriu rasizmu, než o históriu dobývania kozmu. (20.10.2017)