Skryté čísla

V snímke vidíme nápisy ako počítače pre farebných, káva pre farebných, farebným vstup zakázaný alebo hlavnú hrdinku bežiacu na záchod pre farebných, vzdialený 800 metrov od jej pracoviska. Naozajstný potlesk si tu zaslúži scenár a réžia. Výber knižnej predlohy, plnej ošemetných tém, do ktorých sa dá ľahko zamotať a spôsobiť preplácanú filmovú katastrofu, sa tentoraz podaril na jednotku. Skryté čísla sú dobre vystavaná snímka okolo ústrednej témy, ktorou je boj negerských žien za svoje práva v povolaní, kde sa to len hemží bielymi mužmi. Čakali by sme teda úmornú drámu. Ale kdeže, na príbeh sa nahliada s neuveriteľnou ľahkosťou a dôslednosťou. Na svoje si prídu ľudia so záujmom o históriu, nadšenci do vesmírnych programov, feministky, ale aj takí, ktorí len hľadajú kvalitnú snímku, u ktorej si zaleňošia, ale nestratia zbytočne čas. (16.11.2019)

Nelze snad najít vhodnější film pro americkou akademii, chybí tomu snad ještě nějakou oslavu americké účasti v nějaké válce, byť vlastně se film dotýká té studené. Máme tady oslavu toho, jak jsou USA úžasné, jak v něm žijí chytří, vzdělaní a talentovaní lidé, kteří musí přece být chytřejší, vzdělanější a talentovanější než ti "zlí Rusové". A samozřejmě se všem po loňsku hodí do krámu, že je pozornost upřena na utlačované a segregované černošky, které na to mají více než bělošky a nemají prostor. Achichach, už jsem opravdu unavený ze všech těch klasických amerických schemat typických pro tento žánr - dokázal bych i se zavázanýma očima určit scénu, kdy se bude tleskat. A pro mě osobně má vždy mínus film, v němž se moc řeší mnou nenáviděná matematika a fyzika, takže jsem se kousal nudou vždy, když se zbytečně zacházelo do technických podrobností. Jedinou hvězdičku dávám za slušné herecké výkony všech hlavních a vedlejších představitelek - Jannelle jsem nepoznal, té to opravdu slušelo a líbil se mi i Kevin Costner, jenž si evidentně rád zahraje v každém snímku, jenž se nějak vztahuje k osobnosti JFK. A na závěr si neodpustím rýpnutí - nevidím jediný rozdíl ve výkonu Octavie Spencer a Kirsten Dunst. (26.02.2017)

No tak tohle jsem teda slušně odzíval. Dvouhodinové drama, ve kterém se nestane DOSLOVA NIC je už i na mě extrém a tady nemůžu kromě realisticky podané situace okolo tehdejší segregace černých vyzvednout vůbec nic, jelikož se zde 2 hodiny mluví, mluví a zas jen mluví. Napětí nulové, gradace či jakékoli obavy diváka o následný vývoj situací žádné, postavy nemají moc co hrát a ani závěr není nijak finálně uspokojivý. Tohle je jednoduše důkaz, že i dramata dokážou být pořádně otravná, zejména pak když režisér vlastně netuší, co by chtěl do filmu dát. Podobný žánr často dokážu ocenit a baví mě, ale tady bych tedy rád věděl, z čeho jsou někteří zdejší uživatelé tak nadšeni... (08.08.2023)

Místní "erudovaní" kritici opět nezklamali. Rozumím, že jste prvotřídní egoisté zamilovaní do vlastních představ extrémně důležitých filmových kritiků, takže nemůžete chybět se svými irelevantními žvásty ani pod jediným profilem filmu na databázi. Sami si totiž uvědomujete, že kvantita zde vždy znamenala body, které máte za všeobecně povědomou přezdívku, rozhodne ne za originální postřehy k filmům, když jste od sebe schopní vzájemně opsat i zcela zjevné nesmysly. Mantra o oskarovém kalkulu a filmu stvořeném na zakázku po minulém ročníku? V prvních pěti komentářích seřazených podle bodů o tom melete čtyři. Zvláštní, když na filmu samotném se začalo pracovat téměř rok před samotným předáváním cen, které tady jak kolovrátek rozebíráte a děláte na jejich základě naprosto směšné off topic teorie, protože k filmu samotnému nic nemáte, ale chápu, musíte být vidět a udržet si body. Od nesmírných odborníků zpět k samotnému filmu. Jde o dobře napsané a natočené historické drama, které příjemně a umně kombinuje pro Evropana snesitelný sentiment a zároveň zajímavý příběh. Sonda do přešlapujících počátků nejvýznamnější vědecké mise v dosavadní historii lidstva, která je skloubená o osobní dramata zdánlivě nepodstatných článků celého řetězce, které si musí razit cestu přes přirozené i umělé překážky a ani na vteřinu u toho nebudou jejich slzy a naříkání. Jen málo filmů je dnes v tak dobrém smyslu "amerických" jako právě tento. Pár scén sice evokuje filmové přikrášlení ve jménu diváckých emocí, ale o žádné uslzené a kňučivé agitce nemůže být sebemenší řeč. Vlastně je to velmi pokorné a film působí jak z návodu na natočení fungujícího osvětového filmu bez použití agresivního patosu. Stačí mít dobrý scénář, zajímavý příběh (předlohu), kurevsky sympatické herce a ukázat tehdejší reálie a nespravedlnost bez sebelítosti a hroucení postav. Pak natočíte skvělý film i za necelých 30 mega a vše bude působit tak jak má. Mimochodem, kolik ta oskarová zakázka vyhrála Oskarů? Žádný. 80 ℅ (03.03.2017)

Základná náplň snímku je síce už pomerne dosť obohraná - rasizmus a segregácia v Amerike tej doby, miestami to dokonca zachádzalo až do pateticko-trápnej roviny (odstraňovanie nápisu z WC a pod.), ale nevadilo to. Film je zručne natočený a inšpiratívny príbeh dostatočne zaujímavý na to, aby udržal pozornosť. Slabší nadpriemer. 70/100 (22.02.2017)