Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princ Ludvík Otomar Karel XII., zrodený Vznešený, má veľmi blízko k svojej milujúcej mamičke, kráľovnej Ľudmile. Lenže Ludvík je už tak trochu „prerastený“ princ, má 39 rokov. Bojí sa skoro všetkého, do ženenia sa veľmi nehrnie a väčšinu života trávi pofľakovaním sa po prepychovom zámku a priľahlých zverniciach. Múdry kráľ Radomil mu preto na narodeniny pripraví nečakaný darček – princ sa jedného rána prebudí v lese v obyčajných šatách a v sprievode drsného rytiera Hudrovala sa má vydať do sveta, aby zistil, o čom je život a možno konečne aj dospel. Na jeho veľkej dobrodružnej ceste ho čakajú zážitky, o ktorých doteraz čítal len v knihách. Stretne sa s mocným čarodejníkom, zlými čarodejnicami, duchom i samotnou pani Smrťou. A možno nájde aj lásku svojho života... Čo na to všetko povie milovaná mamička? A bude kráľovský otec s jeho „výkonom“ spokojný? (Bontonfilm SK)

(viac)

Videá (4)

Trailer 3

Recenzie (329)

Djoker 

všetky recenzie používateľa

Budař neměl Mamánka promovat jako svůj životní projekt. Očekávání by byla menší a následná zklamání logicky také. Prince překvapivě nevede komediální cestou, ale celou pohádku zbytečně tlačí do existenciálně spirituální roviny, na kterou ani nemá intelekt. Film je tak snesitelný jen díky účasti Kubařové s Vetchým. ()

kinderman 

všetky recenzie používateľa

Dokážu si představit, co se dělo, když Budařův počin zhlédli odpovědní pracovníci ČT. "Ty vole, tohle nemůžem nasadit na Štědrej večer. Tohle nemůžem nasadit na vánoční svátky vůbec. Kam to teda strčíme, když už jsme do toho nalili prachy? To si proboha nikdo pořádně nepřečetl scénář? Dáme to den před Silvestrem, to už bude většina národa stejně preventivně ožralá." Budař herecky skvělý, Javorský jako oběšenec s oprátkou top, Khek příjemně přirozená a zdálo se, že i Vetchého po delší době role zaujala a bavila. Film, vhodný (nejen) pro většinu mileniálů a jejich ochranitelské maminky, mě svým způsobem fascinoval a hlavně dal zapomenout na janákovskou (dramaturgicky rozpadlou) štědrovečerní sterilitu. Na čtyři jít ale nemůžu, na to měly příliš mnoho prostoru ty dvě ušišlané báby. ()

Reklama

Jezinka.Jezinka 

všetky recenzie používateľa

Strašně bych chtěla jen chválit, chválit, chválit, ale ono to nejde, když tam byl tak výrazný zápor pro celé pojetí a myšlenku, že mi to jinak mnoho dílčích pozitiv i celkově dobré vyznění zvládlo ochutit asi tak, jako kdyby ve třetině porce skvělého oběda byl mezi koření zakomponován pelyněk. Celková myšlenka stárnoucího prince, který vyrostl v bezpečném stínu matčiných nabíraných sukní, byla bez debat skvělá. Vtip spočívající ve věku prince a jeho akademickém vnímání světa skrze ploty královských zahrad pojme i dítě. Při probuzení prince v lese ho citlivé dítě začne litovat, kdežto cynický rodič si říká: "Kam jsi dal mozek, jaká je asi dojezdová vzdálenost místa Tvého momentálního výskytu od zámku, když ses bez nějakých dozvuků působícího omamného prostředku probudil v lese? Riskoval by někdo z Tvého okolí třeba to, že se neprobudíš?" Pak přijde několik pouček od Hudrovala z Dětěnic a hospoda, kde krásná Běta diváka irituje svou mluvou, než si divák uvědomí (či je upozorněn), kdo je sponzorem a proč dívka jinak milá v rámci obsluhy mluví jako Stoupa. Bože, ale že to působí křečovitě. Tady také začíná to, co mi pilo krev. Ty dvě čarodějnice. Jak jsou jejich dialogy (ať jedna k druhé či okolí) vtipné, tak jejich projev je upištěně ušišlaně troškovitější, než byly projevy všech upištěných ušišlaných postav v Troškových pohádkách dohromady. Jinak přesah jejich vedlejšího příběhu je opět skvělý (Budař tu vybudoval skutečně skvělou zápletku, která by dobře fungovala i více rozvinutá) a, budu se opakovat, jde o něco, co pochopí i dítě (tedy naše bezmála šestiletá dcera, čtyřletý synek zhruba ve chvíli zmizení čarodějnic z děje ztratil soustředění). Další zápletka, která s sebou nese humorné i vážné momenty je viselec ve skříni. Pan Javorský je úžasný i v rámci poměrně malého prostoru, který dostal, ten ovšem využil každou sekundou jeho trvání (nakolik se prostor člení na sekundy). Orámování děje rakvářem, který se stane, podle očekávání, podstatnou komponentou děje samotného je také skvělé a setkání se Smrtí a uložení úkolů je opět něco, co zapůsobí na děti i dospělé (i to čtyřleté torpédo se zklidnilo a souboj sledovalo se zaujetím a se zjevným strachem o pana rytíře). Být ty čarodějky méně pitvořivé, jdu s hodnocením na maximum. Že každá z nich film stála jednu hvězdu je výpovědí o tom, jak moc mě ty ušišlané zrůdy sraly. ()

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Kdo denně slouží, zároveň si všechnu vládu ponechává? Je to smrt, či snad lidská vůle? Budařův vysněný projekt, který má k nedokonalosti stejně blízko jako k srdci. Éterický, smířlivý, v zóně zubaté mrchy malířsky nesmírně působivý a učící diváka zase zalézt strachy pod stůl z imitace kemra. Takhle nějak si představuji, že by českou pohádku natočil Ben Wheatley.. K ušišlaným majitelkám krčmy doporučuji zapnout skryté titulky a hned se stanou snesitelnějšími.. ()

kingik 

všetky recenzie používateľa

Pohádka, co není pro dětské publikum dostatečně bezpečná. A tím pádem nebude příliš vyhledávaná pro své morbidní, filosofické a experimentální pojetí. O vánočním období by si ji pustil jen málokdo. V úvodu vše ještě začíná pohádkově. Korunní princ Ludvík, kterému táhne na čtyřicátý rok života a který se urputně drží máminých spodních kalhotek, je jednoho dne svým autoritativním královským otcem (Martin Huba) vyhnán, či spíše tajně ve spánku vynesen daleko od svého zámku do lesa, aby přestal být maminčiným mazánkem a ve světě zakusil i negativitu života, konečně dospěl a hlavně absolvoval setkání se Smrtí. Po probuzení ho čeká pochopitelně šok a v doprovodu žoldnéřského rytíře (Ondřej Vetchý) se vydává do světa na zkušenou. Jejich první kroky vedou do krčmy, kde hosty obsluhuje sympatická Veronika Khek Kubařová s kilometrovým úsměvem. A také patří dvěma nevzhledným šilhajícím a šišlajícím čarodějnicím, co praktikují černou magii. Od těchto temnějších sekvencí se pohádkový ráz přemění na osobitě svérázný styl, kterým se Jan Budař, herec hlavní role, režisér, producent, skladatel hudební složky a scenárista, zřejmě vyrovnává s jednoduchostí a jednotvárností české pohádkové tvorby. Jak jinak si vysvětlit náhlou změnu ve vyprávění, naprostý odklon od pohádkové přívětivosti, kdy rodiče značně zneklidní, když jejich caparti musí zcela ve vážně pojatém vyznění absolvovat setkání s duchem oběšence (Vladimír Javorský) a posléze je náš hrdina hrobařem (Boleslav Polívka, který je i vypravěčem příběhu) z daného účelu zatlučen do rakve. Pak se vtírá otázka, zdali je to ještě vůbec pohádka. Vyprávění pak v mnohém spíše připomíná halucinogenní trip s prvky hororu, kdy vše korunuje (nedokonalá) imitace hlasu Josefa Kemra a paní Smrt s tváří Jany Nagyové a s hlasem Simony Stašové. Pokud jde o trikovou složku, příliš mnoho nečekejte. Na tricích rozhodně tenhle film postaven není. Hodně se činil kouzelník za kamerou Jan Malíř, který celek opatřil dostatečně kvalitně nasnímanými obrázky. Film netrpí nuzností. Výprava, technická stránka, kostýmy a další důležité náležitosti jsou finančně více než dobře pokryty. Jan Budař se svojí pohádkovou jinakostí to neměl vůbec lehké. Statečně se postavil zaběhaným klišé, přidal na originalitě i drzosti, děvečka jde dokonce vykonat malou potřebu, ovšem dospělé publikum bude konsternované a své děti za jeho pohádkou (napříště) nepošle. 7/10 ()

Galéria (38)

Zaujímavosti (15)

  • V pohádce měli hrát roli krále a královny Josef Abrhám a Libuše Šafránková. Film se ale kvůli finančním potížím několikrát odložil, a tak v roce 2020 Libuše Šafránková roli odmítla kvůli svému zdravotnímu stavu. Nahradit ji měla Hana Maciuchová. Ta však zemřela a za půl roku zemřela i Libuše Šafránková (obě zemřely na rakovinu, která se jim vrátila). Josef Abrhám roli krále po dlouhých odkladech také odmítl ze zdravotních důvodů a v květnu roku 2022 zemřel. Roli krále a královny si tak nakonec zahráli Martin Huba a Jana Nagyová. (tsatsiki)
  • Nápad natočit tuto pohádku dostal Jan Budař po návštěvě zámku Dětenice, kde také probíhala část natáčení. Točilo se také na jihu Moravy, v Žehrovské oboře v Českém ráji nebo kokořínských lesech. (rakovnik)
  • Jan Budař se po patnácti letech vrátil ke komponování filmové hudby. (Zdroj: ČSFD)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené