Fitzcarraldo

Další bláznivý film Wernera Herzoga s démonicky pošukaným Klausem Kinskim v hlavní roli. Kdyby mi nebyla opera tak cizí, dal bych i víc, jen je ještě škoda, že se nedostala více ke slovu tradičně geniální hudba Popol Vuh... 7.5/10 PS: uživateli Aidane, jsem rád, že nejsem jediný komu přenášení parníku připomnělo poslední kapitolu Tarkovského Andreje Rubleva o odlévání zvonu :) (14.08.2010)

Nádhera, aká sa objaví len raz za čas, že zopakovať ODVAHU režiséra a herca, sa už zopakovať jednoducho nedá, a vie to aj TENORISTA ENRICO CARUSO, ktorého počúva a obdivuje hlavný hrdina Brian Sweeney Fitzgerald - 'Fitzcarraldo' , v podaní životnej roly herca KLAUSA KINSKIHO i režiséra HERZOGA. Vidieť tento skvost vo vysokom rozlíšení, je pastvou pre oči, obdivuhodná práca KAMERY, že podujatie sa na výpravu “FITZA” , spolu s posádkou, ktorá aj tak nevydrží až do konca, ba ostanú niektorí na čele s kapitánom, či strojným mechanikom, od ktorého som čakal všeličo, no bol som ako v nemom úžase, keď oddaní, domorodí indiáni pomôžu s kolosom, ktorý vie čarovať na vode, lodný parník sa dostáva do miesta, kedy nastanú krušné chvíle a energetický Fitzcarraldo sa rozhodne tento parník preniesť cez kopec, aby sa dostal na druhý breh ! Váha je to ale astronomická a podariť sa to samozrejme podarí, s poriadnym vypätím síl indiánov, ktorým pretečú všetky nervy, pokiaľ nastane ten okamih a Fitz bude vo vytržení, v akom nikdy v živote nebol, totiž jeho IDEA je taká, že v pralese si chce postaviť OPERU ! Neviem si predstaviť v hlavnej úlohe nikoho iného, okrem KLAUSA, ktorého démonický vzhľad, rozpráva za všetko, vynikajúci herecký výkon odvážneho šialeného dobrodruha, možno blázna, ktorý si myslí, že dokáže čokoľvek, akoby sa pasoval v niektorých pasážach, za samého pána Boha ( nechcem sa rúhať, ale je to tak ), ktorý ide hlavou proti múru, ktorý zničí, prejde, zdolá prekážky, oslobodí sa spod životnej úlohy, aká mu bola zrejme predurčená, má krásnu priateľku MOLLY, v podaní krásnej CLAUDIE CARDINALE, ktorá s ním na výpravu nepôjde, kochať sa jej výstrihom sa môžem len v úvode, vlastne mám tu TRADEMARK, poznávacie znamenie, že začiatok i koniec bude rovnaký, len na inom mieste, s hudobnou zložkou operety. Claudia,,ako som už kedysi spomínal, že nie je dobrá herečka, čo by zahrala heroický výkon, ale je maximálne vhodná ako perfektný doplnok na spríjemnenie kulisy, tak táto krásavica tu má menej priestoru ! Podotýkam, že plné hodnotenie si film, ako celok, skôr nezaslúži, lebo sa sem - tam vlečie, ale ide o to, že filmoví tvorcovia sa podujali na husársky kúsok, a preniesli v reáli KOLOS, bez počítačových trikov, tak najmä preto, ale i pre úžasnú kameru kameramana THOMASA MAUCHA, ktorého zábery drsnej prírody, sú spektakulárne ! (24.05.2015)

Herzog a Kinski zabodovali v r. 1972 totálne šialenou výpravou do vražednej peruánskej džungle v pekelnej, nezabudnuteľnej snímke Aguirre, Hnev Boží. Nakrúcanie skutočne pripomínalo boj o holý život. Mojou najobľúbenejšou historkou z nakrúcania je tá, kedy mal Kinski brutálne vyčerpávajúceho nakrúcania uprostred ničivej prírody po krk a chcel to vzdať a odísť, na čo Herzog vytiahol búchačku a vyhrážal sa mu zabitím. Nakoniec film prekvapivo dokončili. Ešte nečakanejšie je, že o 10 rokov neskôr sa opäť stretli a keďže obaja boli blázni, len každý iným spôsobom, znova sa vrhli na mimoriadne náročné natáčanie v dusnej džungli plnej nebezpečenstva. Tentoraz pre zmenu amazonskej, ktorá je však ešte o čosi vražednejšia, ako peruánska a to už je vážne čo povedať. Príbeh o vizionárovi (alebo proste len šialencovi?), ktorý sa rozhodne priviesť operu do srdca amazonskej džungle, kde žijú len zvieratá, ktoré vás pri prvom stretnutí zabijú a Indiáni, ktorí to urobia ešte pred prvým stretnutím. Tá zápletka je sama osebe natoľko šialená a nepredvídateľná, že sa neviete odtrhnúť od obrazu a zabúdate dýchať. Áno, je pravda, že Kinski sa správal ako magor a pozér (napr. sa raz fotil so stromami v okolitej džungli a všade rozprával, ako miluje prírodu, ale počas niekoľkomesačného natáčania sa nepohol mimo tábora vo svojom osobnom voľne) a osobne si myslím, že psychicky ťažko chorý človek, ktorý žiaľ nebol pod dohľadom odborníkov, ale faktom je, že kto iný by s Herzogom podstúpil takéto natáčanie? Každopádne ho mali po čase plné zuby i miestni Indiáni, ktorí sa zúčastnili natáčania a ku koncu Herzogovi podľa jeho vlastných slov navrhli, že Kinského zabijú. Herzog totú krásnu a dojemnú ponuku prekvapivo odmietol. (02.12.2016)

Fitzcarraldo nejspíš už navždy zůstane Herzogovým životním projektem. Z každé minuty je znát režisérovo ohromné úsilí převést na plátno svůj sen. Právě metafora lidské posedlosti a odhodlání, a zároveň jedinečná ukázka střetu dvou odlišných kultur (přičemž právě nádherná opera, rozléhající se do všech stran neprobádaných končin amazonského pralesa, symbolizuje příchod moderní civilizace), posouvají Fitzcarralda z vod běžné filmové tvorby do říše projektů snů, za nimiž stojí neuvěřitelné množství tvrdé práce a nepolevujícího zápalu (dokument Břímě snů o vzniku tohoto impozantního díla jsem ještě neviděl, ale rozhodně ho plánuji). Herzog kdysi tvrdil, že on sám by velmi nerad hrál Fitzcarralda (v původním obsazení byl např. i Jason Robards), což je vcelku logické, nicméně stojí za to si uvědomit, že Herzog sám je v podstatě jedním takovým Fitzcarraldem: mužem, který se pere za své sny, který jde za hranici nemožného, a který ve finále vytváří neuvěřitelné a fascinující. Herzogovo osobní nasazení je znát z každé minuty filmu a celému příběhu mimořádně přidává na síle. Klaus Kinski v roli Fitzcarralda předvádí zřejmě svůj životní výkon (absolutně nechápu, že nezískal ani nominaci na Oscara). Kinski v hlavní roli ani příběh samotný nejsou tak drásavě pochmurní ani drsní jako tomu bylo v jiném projektu dvojice Herzog/Kinski, Aguirre, hněv boží, který v podstatě vypráví o podobných věcech (posedlost, střet civilizací), avšak Fitzcarraldo je v mnoha ohledech spíše jeho protipólem, je divácky příjemnější, celkově působí velkolepěji, přesto ve srovnání s Aguirre nijak nestrádá na přirozené síle, natož na filmařské hodnotě. Pro mě je to jeden z nejpůsobivějších filmů, co jsem kdy viděl. Že Fitzcarraldo nezískal žádného Oscara mě na jednu stranu mrzí, rozhodně by si jej zasloužil více než desítky jiných oceněných. Na stranu druhou by se ovšem stal součástí onoho „cirkusu,“ o němž Herzog a Kinski vždy hovořili a proti němuž svými filmy společně bojovali. (22.04.2021)

Herzogův velikášský syndrom v největší parádě - škoda, že ho asi nejvíce pocítili lidé přítomní u natáčení. Divák je spíše kolébán peřejemi rozlehlé řeky a v druhé půli oslovován majestátními výjevy kolosálního parníku v peruánské džungli, ale ten postupný psychologický nátlak a upadání do spárů šílenství, které jsem očekával, tu bohužel schází. Díky impulzivnímu Kinskiho charakteru a zručně budované auře očekávání zřejmě Fitzcarraldo slupnete jako malinu, ale její chuť nerezonuje tak, jak by si samotný námět i jeho vyčerpávající rekonstrukce zasloužily... 70% (08.01.2019)