Fitzcarraldo

Herzogův velikášský syndrom v největší parádě - škoda, že ho asi nejvíce pocítili lidé přítomní u natáčení. Divák je spíše kolébán peřejemi rozlehlé řeky a v druhé půli oslovován majestátními výjevy kolosálního parníku v peruánské džungli, ale ten postupný psychologický nátlak a upadání do spárů šílenství, které jsem očekával, tu bohužel schází. Díky impulzivnímu Kinskiho charakteru a zručně budované auře očekávání zřejmě Fitzcarraldo slupnete jako malinu, ale její chuť nerezonuje tak, jak by si samotný námět i jeho vyčerpávající rekonstrukce zasloužily... 70% (08.01.2019)

Maniak německého nového filmu Werner Herzog využil svoji lásku k opeře - o níž by mohli pravidelní návštěvníci jeho bayreuthských a milánských inscenací povídat - k plnému rozvíjení svého nejobsesivnějšího a nejšílenějšího tématu: člověka posedlého svým cílem. Herzogův podivuhodný dokumentární styl, v němž jako vždy hraje neodmyslitelnou roli příroda a přírodní národy, kombinovaný s děsivým a uhrančivým Klausem Kinskim v hlavní roli z Fitzcarralda dělají výjimečný zážitek z lidské velikosti. (19.09.2006)

Fitzcarraldo je obrazem šíleného snílkovství a mamutí vůle, člověkem z rodu géniů a bláznů, vzdáleným potomkem Dona Quijota. Jistota s jakou směřuje k cíli, který jiní nevidí, dá vzpomenout na slavnou kapitolu o odlévání zvonu z Andreje Rubleva. V obou případech je oslavována velikost těch, kdo září na pozadí šedivé průměrnosti davů. A divák nemůže nezatajovat dech. (Tato adorace síly, byť duchovní a volní, však kdesi v skrytu schovává ideál zvaný Übermensch, z nímž jsme měli už v první polovině minulého století tu čest...). ; Snímek zaujme i svou druhou rovinou, či spíše svým pozadím: totiž konfrontací křehké a zranitelné kultury s přírodou - v její děsivosti, tajemnu a posvátnosti. Operní árie znějící za starého gramofonu do netečných dálav pralesa dokáží pěkně zamrazit. (03.12.2006)

Problém a fakt, že je Fitzcarraldo o poznání horší než Aguirre, symbolizuje do značné míry jeho jazyk. Původně byl film natočen v angličtině a poté nadabován do němčiny. Prý kvůli snadnější domluvě mezi štábem a herci. Jenže němčina je díky dabingu nesynchronizovaná a méně věrohodná a angličtina zase chladná – přece jen Herzogovy filmy si žádají monumentální řeč Goetheho a Bacha a slyšet mluvit Kinského studenou angličtinou je přinejmenším faux pas. Klausovi tyhle peripetie očividně brání v rozletu. Nesálá z něj síla ducha a šílenství dovedený do krajnosti. Mamutí ego bylo zkroceno. I proto je Fitzcarraldo jediný film, kde ho herecky někdo překonal, byť se to nepovedlo člověku, ale stroji, konkrétně parníku. Technika překonává ducha i umění - pobíháni s teodolitem je pro Kinského podle všeho důležitější než christianizace domorodců a pro Herzoga je shánění bagru na vytažení obří lodi podstatnější než narativ. Ano, Herzog je mnohem víc jistější v polohách estéta a malíře než vypravěče. (28.03.2008)

Nádhera, aká sa objaví len raz za čas, že zopakovať ODVAHU režiséra a herca, sa už zopakovať jednoducho nedá, a vie to aj TENORISTA ENRICO CARUSO, ktorého počúva a obdivuje hlavný hrdina Brian Sweeney Fitzgerald - 'Fitzcarraldo' , v podaní životnej roly herca KLAUSA KINSKIHO i režiséra HERZOGA. Vidieť tento skvost vo vysokom rozlíšení, je pastvou pre oči, obdivuhodná práca KAMERY, že podujatie sa na výpravu “FITZA” , spolu s posádkou, ktorá aj tak nevydrží až do konca, ba ostanú niektorí na čele s kapitánom, či strojným mechanikom, od ktorého som čakal všeličo, no bol som ako v nemom úžase, keď oddaní, domorodí indiáni pomôžu s kolosom, ktorý vie čarovať na vode, lodný parník sa dostáva do miesta, kedy nastanú krušné chvíle a energetický Fitzcarraldo sa rozhodne tento parník preniesť cez kopec, aby sa dostal na druhý breh ! Váha je to ale astronomická a podariť sa to samozrejme podarí, s poriadnym vypätím síl indiánov, ktorým pretečú všetky nervy, pokiaľ nastane ten okamih a Fitz bude vo vytržení, v akom nikdy v živote nebol, totiž jeho IDEA je taká, že v pralese si chce postaviť OPERU ! Neviem si predstaviť v hlavnej úlohe nikoho iného, okrem KLAUSA, ktorého démonický vzhľad, rozpráva za všetko, vynikajúci herecký výkon odvážneho šialeného dobrodruha, možno blázna, ktorý si myslí, že dokáže čokoľvek, akoby sa pasoval v niektorých pasážach, za samého pána Boha ( nechcem sa rúhať, ale je to tak ), ktorý ide hlavou proti múru, ktorý zničí, prejde, zdolá prekážky, oslobodí sa spod životnej úlohy, aká mu bola zrejme predurčená, má krásnu priateľku MOLLY, v podaní krásnej CLAUDIE CARDINALE, ktorá s ním na výpravu nepôjde, kochať sa jej výstrihom sa môžem len v úvode, vlastne mám tu TRADEMARK, poznávacie znamenie, že začiatok i koniec bude rovnaký, len na inom mieste, s hudobnou zložkou operety. Claudia,,ako som už kedysi spomínal, že nie je dobrá herečka, čo by zahrala heroický výkon, ale je maximálne vhodná ako perfektný doplnok na spríjemnenie kulisy, tak táto krásavica tu má menej priestoru ! Podotýkam, že plné hodnotenie si film, ako celok, skôr nezaslúži, lebo sa sem - tam vlečie, ale ide o to, že filmoví tvorcovia sa podujali na husársky kúsok, a preniesli v reáli KOLOS, bez počítačových trikov, tak najmä preto, ale i pre úžasnú kameru kameramana THOMASA MAUCHA, ktorého zábery drsnej prírody, sú spektakulárne ! (24.05.2015)