Réžia:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (viac)Obsahy(1)
Konec 30. let: Pan Karel Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná...
Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota, vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Jiří Lír, Míla Myslíková, Vladimír Menšík. V roce 1969 získal Herz za režii a Milota za kameru tohoto filmu cenu FITESU Trilobit. Na Přehlídce českých a slovenských filmů v Sorrentu obdržel snímek Stříbrnou Sirénu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 656)
Totální psychologický snímek staví na životním výkonu Rudolfa Hrušínského, který se na oněch 95 minut stal oním omezeným človíčkem, z jehož činů a mluvy pramení všechen ten děs, který neurčitě cítíte. Když k tomu přidáte úžasnou Vlastu Chramostovou, šílené pojetí kamery Stanislava Miloty a zcela a naprosto psychotickou hudbu Zdeňka Lišky, ještě rádi uvidíte pana Kopfrkingla odjíždět tam do dáli, do světa kde už nikdo nebude trpět...nejsilnější tuzemský film, jaký jsem viděl, a dost možná že nejsilnější vůbec. ()
Nepamatuji se, kdy mě při filmu takhle mrazilo po celou dobu, aniž by se dělo něco děsivého či znepokojujícího. Pouhá Hrušínského přítomnost ve mně zanechávala strach, kdykoli se v záběru objevil. Vrcholem je pak scéna pohřebního proslovu v chýlícím se závěru, kde je jeho mistrovské herectví dovedeno k dokonalosti. Špičková filmařská kvalita, jejíž případné opětovné zhlédnutí je menším bobříkem odvahy. ()
Exkurzia do mysle človeka vzdelaného, milujúceho, ale vo vnútri chorého. Že nieje nič čierno biele vieme a Herc dokázal tie najodsúdenejšia hodné názory podať tak sofistikovanou formou, že človek až nechápe. Kopfrkinglove hypnotické monology v kontraste chrámu smrti, bordelu a rodinných večierkov donútia premýšlať, chápať. ()
„Největší lstí ďábla je, když sám o sobě prohlašuje, že není..“ Nezapomenutelný Rudolf Hrušínský jako velekněz vznešeného chrámu smrti. Jeho Karel Kopfrkingl se rozkládá, aniž by byl v zemi a morbidita ve spojení s Milotovým rybím okem a Liškovou hudbou pouští do éteru palčivý děs. Nebýt to celé v tom hávu grotesknosti, co abychom se, drazí, oběsili.. ()
Asi nejlepší český film vůbec s geniálním výkonem Rudofa Hrušínského. Jeho postava pana Koprfkingla je tak trochu šílená (jen menší nemoc z povolání). Výborná je ovšem i technická stránka filmu - až revoluční kamera a střih (střihá se tu opravdu dost často, a někdy je kamera v úmyslně pokřiveném úhlu). ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (58)
- Väčšinu materiálu natočili pred 21. augustom 1968. Po okupácii však zmizol predstaviteľ hlavnej role Kopfrkingla, Rudolf Hrušínský. Nechal sa ukryť v továrni, kam ho museli prísť presvedčiť manželia kameraman Stanislav Milota s Vlastou Chramostovou (Lakmé/Dagmar), aby pokračoval v nakrúcaní. (Raccoon.city)
- Ve filmu se objevují místa a postavy, které v knize nejsou. Například návštěva masérského salonu nebo postava bledé dívky, kterou Kopfrkingl (Rudolf Hrušinský) vidí. Kopfrginkl se dostane do židovské společnosti na pozvání doktora Bettlheima (Eduard Kohout). V knize se na slavnost vkrádá v přestrojení za žebráka. (bohhous22)
- Režisér Juraj Herz prohlásil, že Ladislava Fukse, autora knižní předlohy a spoluautora scénáře, hlavně zajímalo, jestli bude mít režisér skutečné mrtvoly nebo to budou komparzisté či herci a jestli nebudou cukat očima. Na to mu Juraj Herz řekl: „Ládíku, až tady budou, tak já tě pozvu a já tě nechám s těma mrtvolama 10 minut samotnýho.“ S čímž byl Ladislav Fuks strašně spokojen. (alonsanfan)
Reklama