Petrolejové lampy

Film má podle mě divné zahájení. Prvních dvacet minut jsem netušil co se děje. Jinak je to působivé. Nejspíš je to ale film na více zhlédnutí, protože ve mně zůstaly určité nejasnosti. (13.11.2015)

Hutná depka, ale perfektně natočená a zahraná. Asi nejsilnější role Ivy Janžurové hned po Kočáru do Vídně. (20.11.2017)

Psychologický horror o neštěstí jedné nezávislé holky, která v životě chtěla jen být normální a svá. Což se jí v duchu Herzových filmů asi sotva mohlo povést. Janžurová válí a ač ji nijak zvlášť nemusím, tady je prostě super. Čepek byl démon a v Petrolejových lampách to potvrzuje se vším všudy. Hodně temná a hustá záležitost ... (18.11.2018)

Jeden z mála filmů, který mě při každém zhlédnutí, i když mezitím uplyne pár let, nadchne. Geniálně zfilmovaná Havlíčkova kniha. (11.02.2019)

Klasické československé hořkosladké drama podle známé literární předlohy, zobrazující falešnou maloměstskou morálku na začátku minulého století. Vše to začíná Silvestrovskými oslavami, kde se náramně baví rozverná a veselá Štěpánka, dívka z bohaté rodiny. Potká zde svého bratrance, rakouského oficíra Pavla Malinu, který se k ní ale zpočátku nechová zrovna hezky a spíše ji ignoruje. Rodiče od Štěpy jsou z něho špatní, protože všechny peníze, které dostal od svých rodičů utratil za ženské, chlast a karty. Prostě si uměl užívat života a rád se procházel v oficírské uniformě. Se svým bratrem Janem žije na polorozpadlém statku jménem Vejrychov, podle starého Vejrycha, který údajně uzavřel ve stodole smlouvu s ďáblem. Jeho bratr je mnohem skromnější, ale rozhodně to není žádný kliďas, který by byl milý na svou ženu, pomocnici Manku. Před jejich svatbou jí stihl znásilnit již Pavel a když se dozví, že si ji chce Jan vzít, tak se mu vysměje, až dojde na pěsti. Pavel má však skvělý plán, jak získat pro statek peníze - vezme si svou sestřenici Štěpu s bohatým věnem, která s tím souhlasí, protože nechce zůstat starou pannou a vzít si pouze někoho, koho jí rodiče schválí. S Pavlem mají samozřejmě problém, protože je to podle nich sešlý chlap, ale to, že je to její bratranec, to jim vůbec nevadí! Pavel ovšem skrývá před Štěpou jedno nemilé překvapení v podobě "nemoci s lásky". Mně bylo celou dobu podezřelé to, že se chová jako šílenec a má výbuchy smíchu a zoufalosti. Nakonec mu přeskočí tak, že se rozhodne spáchat sebevraždu, v tom mu naštěstí Štěpa zabrání a Pavel skončí na psychiatrické léčebně. Ve filmu bylo také spousta hudby a tance, nechybělo však ani nějaké to násilí a dramatické okamžiky. Nudné to rozhodně nebylo a považuji to za jeden z lepších filmů normalizačního období, který byl pečlivě a důkladně situován do období belle epoque. (22.11.2022)

kromě petra čepka nic, co by mě nějak zaujalo, pomalé, bez zvratů (tedy krom úplného závěru, ale to bylo prostě málo). nevím. kdyby to čepek nezahrál tak božsky, tak by to asi do zlatého fondu české kinematografie nepatřilo... 70% (22.08.2006)

výborné herecké výkony, opravdu! (19.11.2006)

Je zde oproti knize značný posun v postavě Štěpky. V Havlíčkově románu je to opravdu ošklivá dívka, tlusťoučká a vypasená. A její halasnost je způsobena právě snahou překřičet slovy vlastní neatraktivnost. O Ivě Janžurové - ač pro mnohé nemusí být zrovna kráskou první velikosti - nelze říci, že je ošklivá. Je potrhlá, je u ní patrná velká touha po lásce. Herzova Štěpka je ženštější, uštěpačnější ale přesto sympatičtější než silácká a humpolácká Štěpka Havlíčkova. Osudy obou dvou jsou tragické. Ale tragika je rovněž jiná. Tragika postavy, již ztvárňuje Iva Janžurová je ryze ženská a tudíž napovrchu zranitelnější a její slzy jsou patrné i pro její okolí. Havlíčkova Štěpánka bojuje se svým nepříznivým osudem býčí silou. Nechce naříkat, potlačí slzy, zahodí hořkou minulost, která ji snad někde hluboko uvnitř tlačí, ale napovrch se neprotlačí. Bojuje proti životu prací, v níž nachází svoji spásu. Jinak je ve filmu tematizována i Štěpčina touha po dítěti. Pro románovou Štěpku je to jen obrovská a marná touha. Pro filmovou hrdinku je vlastně toto osmyslnění jejího života téměř na dosah v podobě Pavlova nemanželského dítěte z dob jeho kadetských let. Iva Janžurová se coby Štěpka s dítětem setkává ve vlaku, poeticky si s ním hraje, leč nikdy se nedozví, že je to vlastně dítě jejího manžela. Přemýšlím stále o tom, jestli se mi takový závěr líbí, či nikoli. Je možná trochu moc idylický, byť ta idyla nekončí happyendem... Jakýmsi nesplněným snem, který rámcuje Štěpčin život... Ale přiznávám, že mě to vlastně dojalo. Možná právě to dojetí činí mou nerozhodnost při soudu tohoto motivu... (10.03.2008)

Tak mimořádně depresivní film jsem snad ještě neviděl, vynikající Čepek, nevím, jestli bych románovou předlohu vůbec rozdýchal ... (15.03.2009)

Jako znalec stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka nemohu udělit vyšší hodnocení než 3,5*. Herzův film zcela opomíjí Štěpino dětsví a dospívání, které tvořily zhruba třetinu, ne-li polovinu, knihy. Většina herců navíc typově neodpovídá svým literárním předobrazům a vyjímkou není ani Iva Janžurová, jíž byla svěřena hlavní role. Petr Čepek tu je však zcela na svém místě a jeho kreace patří k těm, na něž se dlouho s úžasem vzpomíná. Škoda jen, že nemohu říct totéž i o samotném filmu... (30.04.2009)

Přesně tak jsem si ho představovala! Vynikající adaptece vynikající knihy. (04.05.2009)

Nezapomenutelný Petr Čepek v typicky ponuré Herzovské atmosféře. (16.07.2009)

Tento fil byl pro mě prvním setkáním s Jurajem Herzem mimo jeho pohádkové opusy (dá-li se to tak říci) Deváté srdce a Panna a netvor. Možná, že je vysoké hodnocení částečně ovlivněno i dobou, kdy jsem film viděl, tedy na počátku osmdesátých let, ovšem nemyslím, že by šlo o nějakou zásadní okolnost. Knižní předlouhu dodnes pokládám za nezfilmovatelnou, přičemž jsem si vědom toho, že Herz tento můj předpoklad dávno vyvrátil svým skvostným zpracováním. Lepší už byl jen Spalovač mrtvol, ten je ovšem naprosto geniální, takže Petrolejové lampy se nemají zač stydět. (04.02.2010)

Excelentní výkon Petra Čepka a Ivy Janžurové. Procházka skákavého lajtnanta po promenádě, je prostě výkon, na který se nezapomíná. Četl jsem také knihu, ale film je bezkonkurenčně lepší. Dokonce bych lampy řadil na vrchol české kinematografie. Dávám pět, ale dal bych klidně šest, kdyby to šlo :-) (23.05.2014)

Spíše než samotná zápletka se syfilidou, byť je podána mistrovsky, mne ohromilo autentické zobrazení secesní doby se silnou kritičností vůči maloměšťákům. Skvěle byly využity zhudebněné Gellnerovy básně, přičemž scéna se zpívající matkou hlavní hrdinky (výborná Marie Rosůlková) mi připadala z celého filmu nejsilnější. Herecké výkony jsou všechny perfektní, za zmínku stojí operní pěvec Vladimír Jedenáctík v syrové roli důstojníkova otce a Štěpina strýce. (04.05.2019)

Vynikající zfilmování psychologického románu Jaroslav Havlíčka. Knihu jsem nečetl ale film je excelentní- dusný,těžký,depresivní. Skoro celý film stojí na naprosto vynikajícím výkonu Čepka. Ten se shostil role nemocného mládence, který je nakažen syfilitidou. Ze začátku ještě moc neukazuje ( samozřejmě hraje skvěle celý film). Myslím ve srovnání se zhruba druhou polovinou. Tam totiž sledujeme extremní psychický a fyzický rozpad osobnosti tohoto mladíka a v souvislosti s tím naopak vylézá na povrch neuvěřitelná síla Štěpy (Ivy Janžurové) a to hlavně ve scéně průchodu Kolonádou. Tyto průchody jsou tam dva a na kontrastu těchto dvou scén lze právě tento rozpad sledovat. A to nejenom rozpad osobnosti ale i sociálních hodnot, snů a chtíčů. Psychická (ale i fyzická) síla nějakou dobu tento rozpad udržuje v přijatelné míře ale ne na dlouho. Vše se chílí k naprosto depresivnímu konci a nelze tomu zabránit. Přece ale svítá naděje..... (18.09.2006)

Čepek a Janžurová v životních rolích a navíc v životní formě (23.07.2008)

Film lepší než kniha, natož excelentní kniha! (06.03.2009)

Předloha Jaroslava Havlíčka neslibuje zadny strhujici pribeh, ale psychologicke drama, ktere bude stat na vykonech hlavnich hercu a propacovanosti kamery, hudby a vsemonych prostredku k dosazeni neuveritelneho, silneho zazitku. Jiz mnohokrat zmineni Petr Cepek a Iva Janzurova byli opravdu skveli. Nicmene film nevtahne, nevyvola pozadovane emoce. K nememu uzasu tak chybi kus poradne cesty... (07.05.2010)

Ode mě má film tři hvězdičky prostě proto, že jsem se od té doby bál několika jinak hezkých věcí, či lidí... Ale koho by t zajímalo... :) (02.06.2010)