Láska a smrt

Já to nechápu, tenhle film má snad všechny předpoklady k tomu stát se mojí modlou a i tak leccos mhouřím při udělování čtvrté hvězdičky. Tolikrát jsem si během filmu pomlaskával spokojeností nad promyšleností (ne-li genialitou) tuny hlášek a dokonce i nad jejich vtipností. To, co nechápu je, že ve většině případů zůstalo jen u toho pomlaskávání a to i přesto, že se Láska a smrt zabývá tolik pro mě vděčnými tématy jako je například náboženství nebo smysl života, zvláště pak, když sám Woody je ateista. Možná to bylo tou stylizací nebo s ní souvisící a mně nesedící ( ale jistě záměrnou) afektovaností hereckého projevu, v případě Diane Keaton mě napadla myšlenka, že je mi dokonce krajně nesympatická, ale snažil jsem ji rychle zavrhnout, neboť by to k ní, vzhledem k počtu zhlédnutých filmů v nichž se vyskytuje, nebylo úplně fér. Zkrátka tenhle film miluji i nenávidím, chápu ho i mu nerozumím, bavil jsem se i ho chtěl hned radši vypnout a já bych možná měl se svojí schizofrenií začít něco dělat...anebo si ji vychutnávat dál plnými doušky. (31.10.2007)

Vojna a mír? Ale kdeže – Láska a smrt! Znáte nějaký film, kde by seznam nějakých vtipných a vypointovaných hlášek zabral aspoň tucet normostran a stejně byste nevyčerpali veškerou zásobu, kterou skýtá? Pokud ano, sem s ním. Pokud ne, Láska a smrt budiž příkladem. Allenova raná tvorba je zkrátka nepřekonatelná. Napoleonské války, Rusko, Francie, chystaná poprava… Pro někoho drama, pro Allena půda pro jeden z jeho nejlepších filmů. Všude samé odkazy, narážky na vše možné i nemožné, a to zabaleno do typického allenovského hábitu, který má hluboko v látce zašito několik filosofických myšlenek, jejichž interpretace je opět zábavného, ba až groteskního rázu (časté promluvy přímo na kameru pak vůbec nepůsobí křečovitě, ale naopak velmi senzibilně a empiristicky). Posuzování každého systému jevů přeci existuje v každém logickém, metafyzickém nebo epistemologickém rozporu s abstraktním empirickým konceptem, jakým je bytí, či nebytí nebo vyskytnutí se ve věci samé nebo věci sama o sobě…Jo, to říkám pořád. (11.12.2007)

O láske, o smrti, o živote, o sexe..... Filmová filozofická úvaha nad odvekými otázkami, ktoré trápia ľudské pokolenie už od počiatku vekov. Obrovský myšlienkový prínos, hlavne v podobe nezabudnuteľných dialógov medzi Woody Allenom a Diane Keaton, na ktorých obsah nezabudnem snáď až do konca života. A toto všetko dostane divák na tanieri s obrovskou porciou všeobjímajúceho humoru a paródie. Jednoznačne plný zásah s konštatovaním, že zatiaľ ide o môjho najlepšieho Woody Allena. (19.06.2015)

Vodotrysky nápadov, odkazov, gagov, nekonečného sarkazmu (človek myslí na Pythonov a v zápetí na chudáka Bergmana), ktorých potenciálna genialita stroskotáva na mindrákoch malého, brejlatého mužíka, ktorý je všetko len nie rozprávač/humorista. Rád by som docenil trafnosť akou s kadenciou samopalu vzor 65 Allen masíruje klišé naprieč celým umeleckým spektrom (I am out of cliché). Žiaľ sebestrednosť a sebaparódia over the top, mi to nedovoľuje. 65% (01.12.2008)

Tohle mi prislo jak takova parodie na rusko, ruskou literaturu atd. A i kdyz to je paradni komedie, rozhodne bych nerek, ze se jedna o Allenuv nejlepsi nebo nejvtipnejsi film. Vtipu tu je sice dostatek, ale ne vzdy vyzni vtipne, hlavne ty filozoficky kecy mezi Keaton a Allenem tezi hlavne z toho, ze to je cely takovy prehnany, ale kdyz uz se to deje po nekolikaty, tak se to okouka. Nicmene pribeh je fajn, na Allena docela slusne natoceny valecny sceny a vetsina hercu skutecne vypada, jak kdyz je vytahly nekde z rusky vesnicky. Navic me potesil James Tolkan v roli Napoleona. A Woody je v roli sraba zase naprosto perfektni. (10.02.2009)