Paterson

Všedně nevšední, poeticky laděný film s důrazem na vnímavost k přítomnému okamžiku. Vím, že spoustě lidem takové pomalu plynoucí filmy nevyhovují, ale v případě tohoto filmu se mi zdálo, že to opravdu dost přidává na atmosféře a hloubce. Stejně tak ona "poetika" není jen samoúčelným prvkem (není to taková ta poetika zahleděná sama do sebe), ale jde o poetiku všedního života, která nepostrádá smysl pro humor. Během filmu mě jen trochu mátla ta symbolika (pořád jsem si říkala: "Co mají sakra znamenat ta neustále se objevující dvojčata? Co tím film chce říct?") Naštěstí je to ale ten druh filmu, který vám i po skončení utkví v hlavě a donutí vás přemýšlet, takže mi to docvaklo až po skončení. Očividně jde o důraz na dualitu (dualismus). Všichni lidé jsou stejní a zároveň různí, tvůrčí i naprosto všední, aktivní a měnící se i naprosto rutinní až pasivní, zkrátka černí a bílí, Jin a Jang. A to tvoří celek života. Tak nějak si to vykládám já a zdá se mi, že film nabízí řadu prvků, které to podporují. Ale asi zálěží na každém divákovi, co si z toho vezme. Každopádně to byl pro mě hodně (všedně) nevšední filmový zážitek s příjemnou atmosférou i humorem, a navíc samozřejmě s úžasným Adamem Driverem. Jeho civilní herectví je radost sledovat. Japonský "aha" moment na konci byl už jen takovou třešničkou na dortu. :) ~(4,3★)~ (17.04.2021)

Myslel jsem si, že po dlouhých letech hladového hltání braku se už budu dalšímu Jarmuschově poetizování života "obyčejného" člověka a glorifikaci (nebo aspoň popularizaci) nejrůznějších loserů trochu cynicky ušklíbat, že když neuvidím litry krve, metry vyhřezlých střev, nebo kanibalské mutanty budu se kapánek nudit. Ale nestalo se, opět mě dostal. Tedy on ten jeho hlavní hrdina, vnějškově obyčený člověk z lidu, nebyl zase až tak úplně obyčejný. Nejenom že psal moc pěknou existenciální poezii, ale hlavně (skvělý) Adam Driver je fakt monstrózní zjev. Hlavu, uši, nos, ruce (a kdo ví co všechno ještě) má ca dvakrát větší než je průměr a celkově na mě působí dojmem nepříliš vydařené Frankensteinovy kreatury. A jako naschvál mu pak tvůrci za partnerku vybrali buchtu s vizáží Miss Persia, která byla ovšem na můj vkus až příliš medová a přeslazená a její postava pak v kontrastu s bigfootem Driverem působila nevěrohodně, vyumělkovaně. Ale jinak se mi Jarmuschův svět opět hodně líbil. Svět, ve kterém se s vámi čtyřlístek podezřelých uzenáčů v kabrioletu dá na noční ulici při venčení čokla do přátelského pokecu. Svět, ve kterém se dospělý chlap nebojí sednout si na rampu vedle dospívající holky a klábosit s ní beze strachu, že bude hystericky obviněn z pedofilie a lynchován. Svět, ve kterém si spolu muž a žena po večerech předčítají básně a přehrávají písničky, namísto toho aby neustále zvířecky kopulovali anebo čuměli na bednu. Prostě svět zidealizovaný, takřka snový, takový - přímo se štítím to napsat - laskavě hřejivý (fujtajxl!). Ale nebyl by to Jarmusch, kdyby se do děje nevloudil i stín smutku, kdyby se vlastně celý děj nenesl v duchu neurčité nostalgie a melancholie... (11.09.2019)

"Paterson" je pre mňa veľkým a príjemným filmovým zážitkom a prekvapením tohto roku. Nemusí sa vo filme toho nutne diať príliš veľa na to, aby sme mohli odchádzať z kina s dobrými zážitkami. Pretože toto je film, ktorý sa skutočne sústredí len na život jedného človeka počas jedného týždňa. Šoféra autobusu, ktorý rád píše básničky, a jeho žena zase miluje kombináciu čiernej a bielej a sníva o tom, že bude robiť úžasné muffiny a hrať country skladby na svojej čierno-bielej gitare. A všetko, čo je čierne a biele je pre ňu úžasné. Pre mňa je toto film, kde sa toho skutočne veľa neudeje v rámci celku, no v skutočnosti sa toho stane veľmi veľa. A je to film vyslovene o malých momentoch, ktoré z neho robia skutočný zážitok. Plus náš hlavný hrdina je veľmi sympatický a vždy sa snaží byť ku každému milý a pozitívne naladený a priniesť dobré pocity. A to je pre mňa ohromné. Vynikajúci film, ktorý môžem odporúčiť každému, kto má rád trošku iné filmy. Hodnotenie: A (01.02.2017)

Je to taková poezie všedního dne. Film tak příjemně plyne, nic se tady nehrotí, nějaké hluboké přepjaté emoce se nekonají (i tu nepříjemnou událost v závěru přijme hlavní postava se stoickým klidem) a nad tím vším se klenou Patersonovy básničky, z nichž některé se mi fakt líbily. Celé je to hozeno do takového chill-out modu, jak pomalu a rozvážně Paterson recituje své básně, tak klidně plyne i příběh a kouká se na to moc hezky. A Adam Driver je skvělý herec. Skvělý. Jeho je na nějaké šaškování ve Star Wars škoda (to už pochopil i Scorsese). (04.07.2017)

Jarmusch a Tarantino jsou momentálně dva nejlepší američtí autéři, tam kde už se Woody Allen vyčerpal nebo Scorsese natáčí typy filmů, které mě už nebaví, tam ti první dva dokážou být stále mimořádně svěží a originální. Jarmušův Paterson to je jak polití živou vodou, zvláště po těch letošních oskarovkách. Jsem zvědavej, kdy Jarmuš natočí něco, čim mě zklame, ale zatím se tak nestalo. (14.02.2017)