O hostinách, parchantech a pohřbech (S01E04)

Opět tři vyprávěcí linie. Geralt je Marigoldem vylákán na zásnubní hostinu v Cintře, na kterou se v průběhu jinak docela zábavného večera dostaví nezvaný host, aby všem objasnil Zákon překvapení. Linka s Yennefer zase poskočila bez zjevných souvislostí dopředu – ctižádostivá čarodějka zřejmě upadla v nemilost, protože ji spolu s královou zavrženou konkubínou najednou honí vrahoun s jakousi přerostlou kudlankou. Ciri s černouškem jsou přijati v lese Brokilon dryádami, které jsou mocné a moudré, a na důkaz toho nosí obrovské dredy a make-up si nanášejí na ksicht lopatou. Sice je pořád na co koukat, ovšem divák nepolíbený předlohou bude mít trochu problém s pochopením toho, co se sakra vlastně děje a proč. Obávám se, že Zákon překvapení - původně vlastně ryze pohádkové pravidlo - se do tohoto moderně pojatého fantasy světa nepodařilo smysluplně zapracovat. Zároveň ovšem chápu, že vynechat ho nešlo, protože je to klíčový prvek pro pochopení budoucího vztahu Geralta a Ciri. (02.12.2020)

K některým momentům bych měl nějaký výtky, i tak se jedná o povedený díl, který je od začátku do konce zajímavý. Dějová linka Yennefer mi přišla promarněná, tvůrci si s tím mohli pohrát víc. Zato Geralt nezklamal. Henry Cavill je u mě čím dál tím víc oblíbenější, a jeho "fuck" a "hmm" mě nikdy neomrzí. Witcher mě baví, tak doufám, že to tak bude pokračovat. :) (19.03.2020)

Dlaší díl a další zklamání. Banket v Cintře sice vypadá naoko kvalitně, ale když se člověk trochu ponoří do dialogů, najde tam jednu hloupost za druhou: "Geralt se objeví na hostině čistou náhodou, nikoli jako host královny, která si ho vyžádá k vraždě Ježka, což je mimochodem celou dobu účel jeho přítomnosti. Všemi vážená a uznávaná královna Calanthé si vykračuje po svém trůnním sále plném šlechty ve zbroji zbrocené krví a mluví jako dlaždič. Černý elf Dara (musím říkat víc?) se napije Vod Brokilonu, paměť ale jako zázrakem neztratí. Pavetta, která by při erupci Moci měla zničit celý hrad, si v klidu levituje v místnosti. Geralt, který se nemůže kvůli čisté uvolněné Moci skoro ani udržet na nohou, si bez problémů vypije elixír, aniž by mu ho vír vyrazil z ruky. Dýka, která letí na Yennefer, jaksi zázračně prolétne jejím tělem bez vážnějšího způsobeného zranění a zasáhne malé dítě, co drží před tělem... při přesunu portálem. A potom mu ještě Yen vyhrabe vlastnoručně hrobeček... bez kouzel. A truchlí..." hele, dost, jako vážně, neutahujte si z Dobbyho. Tohle je trapná parodie na Relikvie smrti. Nemluvě o poslední opravdu ubohé scéně s Yennefer, kde si stěžuje na strasti života žen. "Óóó, né, my jsme jen nádoby." Nechápu, proč má tvůrkyně zapotřebí natáčet takové scény, která se snaží za každou cenu ukázat Yennefer v tom nejlepším světle. Rant,o tom, jak se Stříbrnovlasá Eithné se změnila ve vůdkyni armády Wakanďanek, si už raději nechám pro sebe. 40% (21.12.2019)

Hned v úvodu shrnu, co se mi nelíbilo. Dryády a obzvlášť paní Eithné mě převelice zklamaly, chvílemi jsem očekával, že z nejbližšího křoví vyleze Wonder Woman. Jinak bych chtěl ale tvůrce pochválit, myslel jsem si, že se na, pro příběh podstatnou, pasáž s Pavettou vykašlali a hele, jak mě příjemně překvapili. (15.01.2020)

Zatím zřejmě nejlepší díl. Jsem rád, že alespoň zrzouni ze severu jsou věrní předloze a neudělali z nich tvůrci negry jako z elfů. V rámci totoho seriálu by mě to ani v nejmenším nezaskočilo. Co se týče zpracování dané povídky, tak jsem rovněž docela spokojen. I navzdory nutnému krácení se konečně podařilo zachovat povídku konzistentní a motivace postav konečně dávaly smysl. Linka s Cirri byla snad poprvé trošku zajímavá. Konečně i Yenn absolvovala svoji plastickou operaci a dá se na ni taky koukat. Lepší 3 kousky. (01.01.2020)