Ten, který přežil

Malé filmy niekedy dokážu veľké veci, ale The Survivalist ostal niekde na pol ceste. Pomalé tempo mi nevadilo, ale pri tom tempe má človek viac času na premýšľanie - kto, čo a prečo, a tak nejako očakávame, že to režisér vysvetlí a divák dostane odpovede na svoje otázky. No a ten problém je, že nedostaneme nič, alebo presnejšie skoro nič...Provokatívne penisové scény si mohli odpustiť a namiesto toho radšej povedať aspoň niečo o minulosti hlavného hrdinu a osudu, ktorý ľudstvo postihlo. Záver bol drsný a ja to mám takto rád, ale celkovo to vidím iba na slušný priemer, ktorý sa oplatí vidieť, no nesmiete čakať priveľa ako ja. 60%. (28.02.2016)

Namakaná postapo verze Ivana Bartoše se denodenně pere o svoje místo na světě na malé farmičce v lesích. Napětí se tu dá krájet a z každého gesta hlavní postavy vidíte, jak těžké je přežít a jak vás každý chce okrást, zabít a sežrat. Je to velmi nízkorozpočtové a syrové, což je vlastně plus, protože lidé v tomto světě stejnak nic nemají. (21.10.2017)

Maximální dopad za potřeby minimálních prostředků - jeden z nejsilnějších realistických postapo filmů vůbec. Stejná krevní skupina jako Hillcoatova Cesta, ale totální nihilismus a opuštění humanistických hodnot tu na rozdíl od ní není prostředek k dosažení totální deprese, ale prostý a čistě logický důsledek maximální snahy o přežití v absolutní anarchii. A přitom je to přesně tak dlouhé, jak to potřebuje být - nejde o žádný ultrapomalý art typu Belly Tarra, délka scén a "pomalost" vyprávění jen nezbytně podtrhuje intenzitu s jakou film zapůsobí. 8/10 (27.03.2016)

Ze skromné knihovny si Milja vybrala fiktivní knihu "Man's inhumanity to man", s obrázky, které katalogizují nehoráznosti, kterých se lidé dopouštěli vůči svým "bližním". Zřejmě z toho pochopila, že se zde a nyní neděje nic neobvyklého... Všechny tři postavy byly velice zajímavé a určitě by si zasloužili řádné psychoanalytické zhodnocení, ale mě zaujalo především téma "zahrádkáři a zloději". A to nejen proto, že tento týden byla i moje zahrada vypleněna (stejně jako loni) našimi rómskými spoluobčany (rostliny vláčeli po silnici a tak stopy byly více než patrné). Zde se ale jedná o jiné pojmy (já si mohu koupit zeleninu v supermarketu, budu-li ovšem chtít): Co se stane, bude-li víc zlodějů než zahrádkářů? Dojde k diktatuře zlodějů (jak to známe třeba ze Sedmi statečných) nebo se zahrádkáři spojí v odborech proti zlodějům? Bude mít smysl ještě něco pěstovat? A proč byl navíc lov a sběr - po sedmi letech téměř bez člověka - tak chabý? ... Pozn. 1: Citace "Man's inhumanity to man" se poprvé objevuje v básni Roberta Burnse "Man Was Made To Mourn: A Dirge", z roku 1784, ve spojitosti s verši "And man, whose heav'n-erected face / The smiles of love adorn, - / Man's inhumanity to man / Makes countless thousands mourn!" Pozn. 2: Některé recenze uvádějí, že film postrádá soundtrack. To ale není úplně pravda, disonantní akord na harmoniku a působivá elektroakustická skladbička u výstupních titulků řeknou (hudebně) mnohdy víc, než když je film přebachován, přejaggerován přepinkfloyděn. (24.09.2017)

V prvom rade krátke objasnenie situácie. Survivalist nie je sci-fi, nie to v podstate ani thriller. Odohráva sa síce v post-apokalyptickom svete, ten tu však zastupuje jeden les a drevená chatrč v ňom. To len na spresnenie, pokiaľ by niekto chcel mať od filmu mylné očakávania. Survivalist je totiž čistokrvný, malý, lacný, festivalový indie film, v ktorom vzhľadom na takmer neexistujúci rozpočet nie je priestor na akékoľvek sci-fi výjavy, napínavé prestrelky, súboje, ani nič podobné. Toto je typický nízkorozpočtový film v jednom lese o troch hercoch, ktorý sa z minima snaží vydolovať maximum a je určený skôr pre úzku skupinu špecifických divákov. Vo výsledku však veľmi odvážny debut, ktorému sa darí budovať to o čo sa neraz iné vysokorozpočtové post-apo filmy iba neúspešne snažia. A to je skvelo vykreslená ponurá, depresívna atmosféra o prežívaní v jednej chatrčí a neustála paranoja a strach z každého človeka, ktorý sa v jej okolí môže vyskytnúť, rovnako ako následné zobrazenie narastajúcej (ne)dôvery medzi ústredným Survivalistom a dvomi ženami, ktoré sa do jeho života zamiešajú viac ako chcel najprv pripustiť. Jednoducho film o napĺňaní si tých najzákladnejších biologických potrieb a prežití, ktoré by u mnohých vyzeralo pravdepodobne veľmi podobne, keby k niečomu takému skutočne došlo. Neboli by to totiž pompézne súboje s ostatnými preživšími, ani neustále naháňačky skrz lesy, hory, ale ukrývanie sa a vyžitie s pár semiačkami a malou záhradkou. Nie je to síce vyslovene thriller, ale v mnohých momentoch tak dokáže byť Survivalist napínavejší ako iné post-apo filmy, tou neustálou surovosťou a vierohodnosťou situácií. Byť to v záverečnej pätnásť minútovke, kde už dôjde aj k nejakému tomu „akčnejšiemu“ (úvodzovky pri tomto slove radšej zdôrazňujem ešte raz!) dianiu o niečo napínavejšie a odvážnejšie idem bez váhania s hodnotením aj na tie štyri hviezdy. Takto ma to v závere po tom predošlom dianí skôr stratilo (nehovoriac o slabom zakončení celého diania), než akokoľvek potešilo. Každopádne na ďalšie filmy režiséra som veľmi zvedavý. CELKOVO: 3* (6/10) (26.02.2016)