Do neznáma

Ďalšia vesmírna one man show a s kým iným, ak nie so Strongom? Tieto vesmírne srandy sú zaujímavé, pokiaľ sú teda zaujímavé. Tomuto filmu chýba jediná vec a to pokračovanie, lebo až to by bolo zaujímavé. Jeho problémy s loďou, dialógy, monológy síce obsahujú posolstvo, ale divácky sú silno neatraktívne. A vlastne sorry, dvojka k tomu je, len sa to volá Marťan a Strong sa pretransformoval na Damona. 2 z 5 (13.11.2016)

Strašně moc rád bych tomu chtěl dát tři hvězdy. V zásadě je to takovej lacinější Marťan, jak už tu bylo mnohokrát zmíněno. Místo popcornové akce ale Approaching the Unknwon přináší především psychologický pohled na dlouhou osamělou cestu. Fajn nápad, Mark Strong hraje velmi dobře, ale scénář je absolutně nijaký. Minimum překvapení, prakticky žádné napětí, jen přímočará cesta a já se prostě nudil. Škoda. (01.08.2016)

Lehce arogantní astronaut Mark Strong pluje samotinký 270 dní prázdným vesmírem k Marsu. Sem tam se v lodi něco podělá, tak to opraví (nebo také ne), občas si zafilosofuje o životě, kosmu či samotě samotné, nakonec se psychicky zhroutí. Režisér chtěl jistě zachytit jakýsi hloubavý odraz lidské odhodlanosti / umanutosti a pádu, ovšem brzy sklouzl do pomalé hypnotické nudy, která spolehlivě uspává. Navíc mi docela dost neseděly ani vědecko-technické parametry mise (proč letěl sám?), ani fyzikální záležitosti (za všechny třebas nulové zpoždění komunikace se Zemí). (04.11.2022)

Approcahing the Well-Known ... from a movie from last year. Lacný pokus (ak nie vyslovene aj vykrádačka) o tohtoročného Marťana, akurát vzhľadom na priškrtený rozpočet namiesto prežívania na Marse o prežívaní v jednej miestnosti kozmickej lode na ceste na Mars. Aj napriek evidentne nízkemu rozpočtu by podobný film mohol fungovať ako solídna minimalistická sci-fi dráma, keby ... keby sa film nesnažil miestami (hlavne v závere) tváriť zbytočne „veľkolepo“ a servírovať trikové zábery z vesmíru, na ktoré jednoducho neboli peniaze a hlavne keby ho napísal niekto inteligentný s prihliadnutím na reálne technologické možnosti. Approaching the Unknown by sa však chcelo tváriť veľmi presvedčivo, avšak s pribúdajúcimi minútami na seba nabaľuje iba čoraz väčšie technologické blbosti (a to nie som žiaden inžinier), aby sa v závere na akúkoľvek dôveryhodnosť rezignovalo úplne. Samozrejme, aj Marťanovi by sa dalo vyčítať, že má niekoľko logických a technologických lapsov, ale je pri ňom vidieť, že ho napísal niekto kto sa problematike rozumel, respektíve napísal ho podľa knihy, ktorú napísal niekto kto sa problematike rozumel, aby som bol presný. Approaching the Unknown však funguje štýlom „čo si scenárista/režisér práve zmysel“ a niektoré riešenia sú vyslovene technologické faily, ktorým by snáď neuveril ani niekto kto má za sebou akurát fyziku základnej školy. Tempo si film síce drží a keď som sa prvý krát pozrel na hodinky zistil som, že uplynula už takmer hodinka stopáže. Čo však príjemným zistením nebolo bol fakt, že za tu hodinu sa vo filme ešte nestihlo nič, ale vôbec nič zásadné udiať. Posledná pol hodina už následne na celú dôveryhodnosť kašle a neváhal by som sa ju označiť až za hlúpu. Pokus o filozofovanie v samotnom závere už je vyslovene nasmiech, ak nie priamo na facepalm, rovnako ako celé to snáď najsrandovnejšie pristátie na Marse aké sa v sci-fi filme objavilo, vrátane toho výstupu z lode v skafandri ako od Mickey Mousa. Vo výsledku tak lacný sci-fi film, v ktorom je dohromady tak päť záberov z vesmíru (aj to nijako objavných a lepšie sú dnes už aj v ktoromkoľvek dokumente) a inak iba jeden herec trčí zatvorený v jednej miestnosti jednej kozmickej lode a nič zaujímavé nerobí, ani nehovorí. V poslednej pol hodinke mu začne prepínať v hlave, ale nie je to nijako záživné a ani dramatické a už vôbec nie inteligentné ako sa to na prvý pohľad tvári. Celkovo tak o ničom, nemá to zaujímavú ústrednú postavu, nie je to dobrodružné, napínavé, strhujúce, iba zbytočné. Ako tie doslovne pár sekundové flashbacky do minulosti hlavného hrdinu, ktoré sa tu občas vyskytnú a ktoré sú tak náhodné a nič do deja neprinášajúce ako celý tento film. Nič neprinášajúci, náhodný pokus o tohtoročného Marťana, akurát bez silnej réžie a s dosť jednoduchým scenárom. CELKOVO: 2* (4/10) (10.06.2016)

Nejlepší na tomto filmu je nový dokonalý přístup k vědcům. Chcete, aby něco vymysleli? Tak je bez vody pošlete do pouště a než něco nevymyslí, tak nedostanou napít... Tolik laciných žvástů jsem už dlouho neslyšel. Ale podívejme se na chyby. Vlastně všechno zde je mimo. Neletěl by sám. To za prvé. Pravděpodobně by letělo několik dlouholetých párů, kdy nejméně dva lidé by byli piloti, dva inženýři, dva přírodovědci, dva psychologové, dva lékaři atd. Každý by uměl všechno podstatné z ostatních oborů, ale v jednom by byl machr. Dostat na Mars člověka je levnější, než aby jediný člen expedice umřel na slepé střevo a všechno šlo do kopru. Všechno by bylo několikrát jištěné, chyby se neodpouští. Všechno může být fatální. Dále, absolutní většinu rostlin, které by vezli, by byly ve formě semínek. Místo hlíny by šlo spíš o rostlinky pěstované v 100% vlhkosti obohacené o chemikálie. Dále by měl jen několik osobních věcí, a ne dvě velký skříně a lodní kufr po dědečkovi-místo toho by mu tam radši prskli 10 kubíků vody. A taky všechny knihy by byly v elektronické podobě. Rozhodně by neměl tužku a ořezávátko. A taky by se tam nedostal takovej egocentrickej maniak, ale spíš rozumný klidný introvert. A posádka by nebyla životně závislá na hokuspokus přístroji, který naprostým zázrakem vyrábí z křemíku vodu a ještě není hotový a mohl bych pokračovat do nekonečna a ještě dál. Tohle by se i dalo odpustit, ale ten film se bere tak neskutečně vážně a inteligentně, až je to nudné peklo. Ta snaha získat body za vážný přístup, pseudomoralizování, poučování diváka, bláboly hlavního hrdiny jak z druhé pomocné, patetismus skoro od první věty... Probůh, tam snad není nic, proč se na to podívat. Připomíná mi to namistrovaného vysokoškoláka (nebo učitele tamtéž), který je vlastně jen tupé neumětelské hovado a rozumný člověk nad ním může jen mávnout rukou, jinak se spálí. (09.01.2017)