Náhoda

Musím priznať jednu vec, že som momentálne zakopol na šiestom filme od Krzysztofa Kieślowského, s názvom Náhoda, ktorá je BLBEC. Predchádzajúce filmové počiny boli u mňa veľmi vysoko ohodnotené, maximálnou možnou známkou. Tu sa stretávam s obyčajným priemerom, ktorý ma neoslovil, aj keď nakoniec skonštatujem, že sa k filmu pristupovalo zaujímavým spôsobom. Hlavný hrdina Witek. U neho budem sledovať 3 dôležité veci. Prvá spočíva v tom, či stihne dotyčný vlak, ktorý ho má odviesť na určené miesto. Mieri na pohreb svojho otca, ale nikdy tam nedôjde. Po prvé : VLAK stihne a naskočí naň, tým pádom sa veci začnú odvíjať iným spôsobom, ako by pôvodne tento dopravný, rýchly prostriedok nikdy nedostihol... Po druhé : Vlak nestihne, a čo sa tým následkom postupne odohralo. A tretia verzia, je zase tá istá, že ho nestihol, a tak mám pred očami inú verziu príbehu. TRI rôzne verzie udalosti. Niečo na spôsob - Lola beží o život, strhujúci film z roku 1998, od Toma Tykwera. To máte to isté, ako by ste nastúpili na autobus, v ktorom stretnete, zrovna v ten moment akéhosi človeka, ktorý vám zmení život. Ak by vám tento BUS ušiel, tak sa nič nedeje, a vy si žijete svojim starým životom, v ktorom sa môže taktiež niečo dôležité stať. Vymyslieť takúto stavbu scenára, pozostávajúcu z rôznych uhlov, jednej a tej istej postavy, ktorá buď stihne naskočiť na vlak, alebo pre zmenu : 2 krát - nie, a čo sa následne ďalej odohralo, je celkovo zaujímavé vidieť. To je jedná vec. Druhá vec, je tá, ktorá mi vadila. Samotný film jednoznačne kazí - nedotiahnutý STRIH, a niekoľko postupných scén, ktoré sa sem koľkokrát nehodili. Občas som si pripadal, že chodím stále dokola, dokolečka. Vezmite si jeden fakt, ak máte radi režiséra a scenáristu, zároveň, ktorý sa podieľa na tomto projekte, tak nemáte, čo stratiť, len si poviete, že sa jedná o slabší režisérov kus... (29.01.2017)

V hlavní roli náhoda! Tři možné životy jednoho člověka Witka Długosze. Každý příběh začíná obyčejným zpožděním a dobíháním vlaku, zdánlivě je všechno stejné jako v tom předchozím.V běhu se srazí se starší ženou a rozsype jí peníze, zakutálená mince za kterou si šťastný bezdomovec kupuje pivo, nákup jízdenky a pokus o naskočení do ujíždějícího vlaku. A potom už je člověk ve vleku nevyzpytatelné náhody, která ovlivní život, která vychýlí z cesty. Určitý čin v určité situaci, kouzlo setkání a život se vydá jiným směrem. Téma tří možných životních cest na křižovatce osudu, kdy okamžik (několik vteřin) změní plány, sny, přesvědčení. Přitom kolikrát si každý z nás za život řekne "Kdybych tenkrát ...". Jenže Krzysztof Kieslowski mě právě přesvědčil, že nic není tak jednoduché a tenhle povzdech je v životě naprosto zbytečný. (14.10.2005)

PRZYPADEK/NÁHODA = tři životní alternativy, tři příběhy, tři různé životní cesty a tři různá životní završení hlavní postavy Witeka Dlugosze. Místem, kde se životní běh Witeka tříští na tyto tři alternativy, je železniční nádraží; událostí pak dobíhání na vlak. Toť ve zkratce děj filmu, který bravůrně rozpracovává téma náhody, prolínání našich životů i naši omezenou schopnost přesně určit, zda-li ta nejlépe se jevící cesta je opravdu tou nejlepší. Krzysztof Kieslowski v tomto existenciálním dramatu vynikajícím způsobem vychytal všechny možné úhly pohledu na náhodu + výborným způsobem zachytil "zatuchlou" dobu 70. a počátku 80. let. Shrnuto a podtrženo: Vynikající dílo vynikajícího režiséra. (24.10.2004)

Kinematografii 70. a 80.let minulého století můžeme Polákům jen závidět. Zatímco tady panovala těžká nehybnost a (snad kromě V.Chytilové) tvůrci druhého a třetího řádu, u našich severních sousedů se v souvislosti se společenskou situací točily závažné, myšlenkově bohaté filmy. V Kieslowského Náhodě je zdrcující poznání, že i když člověk zůstává slušným (ať už jako naivní člen vládnoucího aparátu, opozičních struktur nebo zcela neangažovaný), utéct není kam. Připočtěte ten Kilarův hudební motiv, když B. Linda třikrát vbíhá na nádraží, a je to jasně za pět. (13.04.2009)

„Kdybych nezmeškal ten vlak, nejsem tu teď s vámi.“ Je náhoda koneckonců Bůh, jak to tvrdil Jiří Marek, nebo spíše blbec? Do jaké míry může být prohra či smůla i menší výhrou před další, mnohem větší prohrou/ smůlou? Kieślowského film nabízí v příběhu ze života studenta medicíny Witka nejen ojedinělé zpracování v podobě tří různých variant odvíjejících se od osudového momentu na vlakové stanici, ale i spoustu podnětů k zamýšlení se nad těmi nejsložitějšími a přeci nejobyčejnějšími otázky ze života, který stejně jako od náhod může záviset i od správných rozhodnutí. Kieślowski nabízí otázky, vyústění a případnou odpověď nechává na divákovi. Ačkoliv samotná kamera mě okouzlila hned během prvních scén a již úvodní dialog mezi Witkem a otcem nad léty dozrávání na základní škole ve mě vyvolal silný dojem, do děje s lehce roztříštěným vyprávěním jsem se občas hůře dostával, ale v druhé polovině už mě ta skoro až magická atmosféra (i díky vyprávění formou jakési časové smyčky) v naprosto „nemagickém“ prostředí šedivého socialismu dokonale pohltila. K plné spokojenosti možná akorát na mě Náhoda místy působila trochu rozvláčně, obzvlášť v té první nejdelší variantě a osobně mě vůbec nebavily (natož v tak příběhově a myšlenkově silném filmu) ty postelové a sexuální scény. Určitě jde ale o další Kieślowskeho film, který mě dokázal oslovit, byť moje první setkání s panem režisérem (Amatér) zůstalo zatím nepřekonáno. [80%] (21.08.2021)