Aferim!

Nuž, ako pohľad na život Rómov a Rumunov v Rumunsku v 19. storočí asi veľmi autentické. No ja nie som študentom rumunského jazyka na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského, takže mňa tento čiernobiely kvázi western od prvej minúty tak ubíjal svojou nezáživnosťou, že skutočne nemôžem vyššie hodnotenie. Ani akokoľvek vtipné, ani dramatické, ani napínavé, navyše zobrazujúce kultúru a zvyky, ktoré mi sú maximálne cudzie. Navyše bez akéhokoľvek príbehu, iba sled scénok zobrazujúcich život v danom období alebo pomalých jázd na koni. Pár záberov krajiny síce fajn, ale úprimne som myslel, že pri tom filme každou minútou asi umriem. (29.01.2016)

Tak tady musím konstatovat,že jsem se v tomto easternu vůbec nenašel,což nemusí být chyba filmu,spíš jsem si já špatně zvolil.Poměrně dlouhé rozhovory byly vedeny o tématech,která mě ničím nezaujala a po půlhodině jsem zjistil,že mě už vlastně ani nezajímá,jestli uprchlíka dostihnou,nebo zda unikne a jen jsem doufal v rychlý konec. (01.08.2016)

K výstižnému komentáři Marigolda (takto Víta Schmarce) dodám jen to, že Aferim! je přesně ten typ filmu, kterému výrazně ublíží, pokud se na něj budete dívat jinak než v kinosále. Na velkém plátně totiž vyniknou pečlivě komponované velké celky krajiny (máte pocit, že před sebou vidíte výsek reálného prostoru), kterou projíždí ústřední postavy. (KVIFF 50) (21.07.2015)

Aferim mi pripomenul napríklad staršie juhoslovanské filmy cca 70 rokov a to svojim sviežim humorom a kombináciou odľahčenosti a dramatickosti. Ale lepšie bude asi prirovnanie k starým klasickým westernom. To preto, lebo z nejakého dôvodu som mal pri Aferimovi pocit, že nesledujem historický film z roku 2015, ale som svedkom histórie. Toto nedokážu ani súčasné westerny, ktoré jednoducho ten feeling autentickosti vyvolať nedokážu. Pôdorys je podobný práve jednému z nich, Slow west, a ak ten sa mi veľmi páčil, tak Aferim musím ohodnotiť ešte vyššie.Pokiaľ máte radi bulharský Kozí roh, toto je film pre vás. (30.09.2015)

Rozhodně nutno ocenit jako výtečnou demonstraci hospodářských poměrů na Balkáně v době, kdy se ve Vídni pochodovalo v neděli po korze a začínaly hrát valčíky. U nás už bylo založeno Národní muzeum a vládl Ferdinand Dobrotivý. Období klidu, Svaté aliance velmocí po porážce Napoleona, narušené až revolucí 1848. To na Balkáně se stále žilo ve středověku. Četník byl ještě stále v roli dobrovolného hasiče s poradním hlasem, sloužící těm, kdo platí. Pro tohle má smysl film vidět. Jinak vcelku nic moc zajímavého. 60% (27.08.2016)