Aferim!

K výstižnému komentáři Marigolda (takto Víta Schmarce) dodám jen to, že Aferim! je přesně ten typ filmu, kterému výrazně ublíží, pokud se na něj budete dívat jinak než v kinosále. Na velkém plátně totiž vyniknou pečlivě komponované velké celky krajiny (máte pocit, že před sebou vidíte výsek reálného prostoru), kterou projíždí ústřední postavy. (KVIFF 50) (21.07.2015)

V dobách, kdy vrcholnou politiku vedou buranští lidoví glosátoři, kteří využívají svou národní příslušnost jako hlavní argument vlastní nadřazenosti, je Aferim vítanou sžíravou kritikou neměnnosti tohoto tématu, nehledě na to, jak se považujeme za vyspělejší než před 200 lety. Důraz na národní identitu, obavy ze všeho, co není našinec, šovinismus, korupce a lidská malost zdánlivě se ukrývající za kroji, přívěsky, písněmi, tradicemi a aforismy, které nemohou přeci lhát, když se dědí z generace na generaci. Hluboká zakořeněnost lidského strachu a zášti převzatá Radu Judem z historických textů a písní, která nejvíce děsí tím, jak je historickým filmem, stejně jako může být pro východní Evropu (tedy i nás) prognostickým sci-fi. Ani zbla se nejedná o komedii. (27.01.2016)

Atypický dementný vygumovaný rumunský western s obsahom vulgarizmov, perverznosti, totálneho humusu, kde v krátkosti, načrtnem, o čom je tento odpad, o tom, ako dvaja blbci, t.j - otec so synom, čapnú dvoch cigáňov, jedného, skôr, či neskôr, predajú do otroctva, aby tento ostávajúci, nešťastník dopadol tak, že príde do destinácie, kde ho čaká krutý osud, spočívajúci v tom, že mu tam, jeden pako, odreže gule ! No, totál - brutál !!! Rumunsko je zaostalá krajina, ktorá nemá všade kanalizáciu ani internet, Bukurešť je zapadákov ako vyšitý, keď ešte k tomu, raz za uhorský rok, nakrútia takúto chujovinu, tak som sa rozhodol, že s rumunskou kinematografiou, som načisto, skončil !!!!! Fuj ! (05.02.2016)

Rozhodně nutno ocenit jako výtečnou demonstraci hospodářských poměrů na Balkáně v době, kdy se ve Vídni pochodovalo v neděli po korze a začínaly hrát valčíky. U nás už bylo založeno Národní muzeum a vládl Ferdinand Dobrotivý. Období klidu, Svaté aliance velmocí po porážce Napoleona, narušené až revolucí 1848. To na Balkáně se stále žilo ve středověku. Četník byl ještě stále v roli dobrovolného hasiče s poradním hlasem, sloužící těm, kdo platí. Pro tohle má smysl film vidět. Jinak vcelku nic moc zajímavého. 60% (27.08.2016)

Hned od začátku jsem se na film dívall z pozice žandára juniora. Líbilo by se mi projíždět valašskou (rumunskou) krajinou, kempovat v lesích, šermovat na lávce z padlého stromu a klábosit s dalšími putujícími i usedlými. Na uprchlého cikána (nebo to už byl Rom), bych asi moc nálady neměl. I když Balkán v první polovině 19. století byl. stejně tak jako v druhé polovině 20. století, místem, kterému by se měl jinonárodovec raději vyhnout. (07.11.2016)