Aferim!

Důsledně černobílá karikatura xenofobie a nacionalistického sebeklamu, zasazená do Rumunska první poloviny 19. století. Ironický úšklebek nad selským rozumem a jeho sklonem zakrývat vlastní morální poklesky a ústupky přívalem aforismů, v nichž prostý člověk bit je a hajzlové jsou výhradně ti druzí. Důsledně letargický „eastern“, který se dotkl mé bytostné náklonnosti k podobnému typu příběhů, zbytečných postav a jejich sklonu k sentimentu nad vlastním údělem. #kviff2015 (12.07.2015)

Rozhodně nutno ocenit jako výtečnou demonstraci hospodářských poměrů na Balkáně v době, kdy se ve Vídni pochodovalo v neděli po korze a začínaly hrát valčíky. U nás už bylo založeno Národní muzeum a vládl Ferdinand Dobrotivý. Období klidu, Svaté aliance velmocí po porážce Napoleona, narušené až revolucí 1848. To na Balkáně se stále žilo ve středověku. Četník byl ještě stále v roli dobrovolného hasiče s poradním hlasem, sloužící těm, kdo platí. Pro tohle má smysl film vidět. Jinak vcelku nic moc zajímavého. 60% (27.08.2016)

Jeden by nečekal, že v rumunské společnosti 19. století tolik pozná český švejkovství, zaprděnost a iluzi vlastní výjimečnosti, ale oni jsou nakonec lidi všude stejní... Ty dialogy jsou ze zlata. "Ve vsi mého bratrance Židi vychytali z jezera všechny pijavice. A nebohým křesťanům nemá kdo pít krev!" (12.04.2021)

Nuž, ako pohľad na život Rómov a Rumunov v Rumunsku v 19. storočí asi veľmi autentické. No ja nie som študentom rumunského jazyka na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského, takže mňa tento čiernobiely kvázi western od prvej minúty tak ubíjal svojou nezáživnosťou, že skutočne nemôžem vyššie hodnotenie. Ani akokoľvek vtipné, ani dramatické, ani napínavé, navyše zobrazujúce kultúru a zvyky, ktoré mi sú maximálne cudzie. Navyše bez akéhokoľvek príbehu, iba sled scénok zobrazujúcich život v danom období alebo pomalých jázd na koni. Pár záberov krajiny síce fajn, ale úprimne som myslel, že pri tom filme každou minútou asi umriem. (29.01.2016)

Scéna setkání obou hlavních postav s Turkem vypovídá o našem "národním charakteru" víc než jakákoli obsáhlá studie. Před návštěvou projekce by mne nenapadlo, že rumunský historický film mi nabídne tolik pronikavých postřehů o Češích. Ale že je Radu Jude třída, vím už od zhlédnutí Nejšťastnější dívky na světě. (23.10.2015)