Bílá nemoc

Velmi dobrý přepis Čapkova díla plný kvalitních herců. Hugo Haas má štěstí, že Čapkova tvorba je velmi dobře zfilmovatelná a Bílá nemoc je toho velkým důkazem. Filmová podoba je věrohodná, příjemná a s perfektně obsazenou postavou dr Martina, který vymyslí lék na Bílou nemoc se přibližuje dokonalosti. Stáří filmu je patrné, ale myšlenka je věčná, bohužel stejně věčná jako války. (15.07.2007)

Podarený apel za mier. Vidno, že kokainista Haas (teda spoň podľa Mandlovej autobiografie si režisér celkom slušne a rád uhol bieleho prášku) dokázal vytvoriť na základe vynikajúcej Čapkovej predlohy skvelý film. Na margo dodávam, že nenávistný útok vodcu voči anarchii je typický pre všetky totalitou zaváňajúce režimy, pričom nemusia byť tak xenofóbne a výbojné ako ten, čo je zobrazený vo filme. (03.01.2010)

Polopaticky převyprávěná Čapkova vynikající hra. Sám Čapek se nkdy netrápil s nějakými "skrytými odkazy" a všemu dává jasný průchod, ale myslím, že i co dělá Hass by na něj bylo moc "in your face". Nicméně mi to ani tak nevadí. Stejně tak se mi daří přenést přes podivný střih, kdy se po změně úhlu kamery mění pozice postav vůči sobě a intonace jejich hlasu tak očividně, až člověk nehápe, jak si toho mohli střihači nevšimnout. (Na druhou stranu je potřeba ocenit různé zajímavější pohledy kamery, i když celkovou divadelní "nefilmovost" nezachraňují.) No zlaté české ručučky. Myšlenky jsou ale silné a předloha sama zaručuje filmu klady. S tím nic nenadělám. (09.06.2012)

Je fascinující sledovat doktora Galéna. Takový nenápadný, mírný, dalo by se říct až ušlápnutý člověk. Přitom má v sobě ohromnou vnitřní sílu a odvahu stát na svém. Mít svůj názor tváří v tvář nejmocnějším. Když už by člověk čekal, že podlehne, nestane se tak. V závěru pak přebírá iniciativu postava maršála a víc než důstojně (až sympaticky) donese prapor do konce. Samotného mě překvapilo, ale měl jsem víckrát mravenčení. 90% (18.08.2011)

Sice mám pár drobných výhrad, ale depresivní atmosféra, vynikající záběry kamery připomínající Občana Kanea, střízlivé Haasovo herectví i režie, a pak samozřejmě hlavní téma velice dovedně pojaté, to vše dělá z tohoto filmu výjimečný zážitek. --- Černobílý snímek z roku 1937 vychází z předlohy Karla Čapka, a i když reflektuje nástup Hitlera k moci, je aktuální i dnes. Divadelní hra Karla Čapka Bílá nemoc pracuje se základním principem - i majestátní vojevůdce může onemocnět těžkou chorobou. A co když lék na ni má jediný člověk, který je však humanistou a pacifistou? V době svého uvedení ji samozřejmě diváci reflektovali jinak, než my dnes - s nastupující mocí nacistů viděli ve velkém diktátorovi oprávněně předobraz Hitlera. Jenže podobných moci chtivých nejen diktátorů po naší planetě běhá stále hodně, a i když se to nyní nedotýká přímo našeho státu, má nejen hra, ale i film v režii Hugo Haase, stále co říct. Pro Hugo Haase mělo uvedení filmu neblahé důsledky - jakmile se Němci dostali do naší republiky, ihned film zakázali a sám Haas se ocitl na seznamu hledaných. Musel tedy za dramatických okolností ze země uprchnout, o čemž na sklonku života ostatně také natočil film. V USA pak založil vlastní filmovou společnost, ale úspěchů v ČR již nedosáhl (což se není co divit), aby pak konec života strávil ve Vídni, kde rovněž natočil několik filmů a kde také zemřel. Pohřben je však na židovském hřbitově v Brně. Zvláštní, jaké osudy díky jednomu filmu může nakonec člověk prožít. Po vložení disku do počítače se automaticky spustí DVD-ROM sekce, která obsahuje skeny z dobového tisku ve vysokém rozlišení, a to i s filmografií Hugo Haase (také tou americkou). V samotném menu se nacházejí dva katalogy vydaných DVD, reklama mediálního partnera a informace o vydavatelích. A konečně bonusy nabídnou slovo historika Pavla Jirase (29:44, hodně mluví o Čapkovi a posléze i knize a filmu), rozhovory - Vilém Pruner zavzpomíná na natáčení i herce (3:09) a spisovatel Ivan Klíma popovídá o díle Karla Čapka (24:52). Všechno je ale bez titulků. Následují fotografie (1:42), podrobné filmografie a biografie včetně seznamu použité literatury, seznam ocenění a soudobá dokumentace (2:48). (10.04.2012)