Chuck Norris vs komunizmus

Podnětné téma je ztvárněno poněkud nešťastným způsobem, kdy se prolínají dramatické rekonstrukce příběhu ikonické rychlodabérky a jejích kolegů s nostalgickými výpověďmi pamětníků. Přitom právě mluvící hlavy jsou zde mnohem zásadnější než snaha natáhnout stopáž rádoby napínavými intermezzy. Diváka spíš uhrane zanícenost jednotlivých pamětníků, když vzpomínají na to, co pro ně společné sídlákové videovečery znamenaly. Právě v těchto výpovědích totiž ožívá názvem deklarované téma filmu, ale i jeho různé další ohledy, včetně toho, jakou roli sehrály americké brakovky v utváření snů, vzorů i vlastního sebeobrazu dospívajících dětí jedné generace. (Viděna kratší televizní verze 55 min.) (28.07.2019)

Obsahově je dokument poněkud prázdný. Asi jedinou překvapivou informaci jsem dostal na samotném začátku, když pamětníci líčili, že televize se v Rumunsku zapínala jednou denně na 2 hodiny a žádný stálý program neexistoval. Ale samotná láska k filmu a emoce zprostředkované západními béčky, které dokázaly rozsvítit šedivou realitu nejtvrdšího komunistického režimu v Evropě, ty ze snímku tryskají. (15.08.2023)

Výborný doplněk k nedávným dokumentům o Cannon Films (Electric Boogaloo a Go-Go Boys). Z filmu to totiž vypadá, že sjíždění videokazet s brakovou produkcí dvojice Golan-Globus pomáhalo mnoha Rumunům přežít poslední roky Ceausescovy diktatury. Výpovědi lidí, pro něž bylo sledování toho, jak Chuck Norris vyhazuje do luftu proradné komouše, formou vzdoru, jsou samy o sobě kusem poctivé a pro další bádání užitečné orálně-historické práce. Jak by zřejmě potvrdili také tuzemští pamětníci dřevní éry pokoutně šířených VHS, v zemi s přísnou cenzurou a mizivou možností vycestovat za hranice představoval sebeblbější západní film vítaný únik do světa luxusních aut, necudné erotiky, brutálního násilí a obchodů s pulty přetékajícími zbožím. Tato rovina je posilována a doplňována jak trefně volenými ukázkami z filmů rozličných kvalit a žánrů, tak inscenovanými scénami z doby komunismu. Dramatizace, přejímající styl sociálních dramat rumunské nové vlny (deprese zšeřelých panelákových bytů, plíživé jízdy kamery, distancované snímání v celcích), slouží k rozkrytí toho, jak se mohlo stát, že do země se střeženými hranicemi pronikaly oficiálně zakázané filmy. Tvůrci se zaměřují na osud překladatelky, která filmy synchronně dabovala do rumunštiny (a jejíž fetišizovaný hlas si mnozí spojovali se svobodou a zakázaným ovocem), a na podnikatele, který dokázal díky penězům, drzosti a konexím několik let zásobovat (černý) rumunský videotrh. Pašerácký příběh, v němž nechybí rychlodabování Rockyho v setmělém sklepení ani náznak napojení na tajné složky, připomíná lacinější, nicméně stále velmi napínavou variaci na knihy Grahama Greena a díky pozvolnému dávkování informací dokáže i navzdory pomalejšímu tempu vyprávění udržet pozornost přinejmenším celou první hodinu filmu. Teprve během závěrečné čtvrthodinky vychází najevo, že nosného materiálu pravděpodobně nebylo k dispozici až tolik a šedesátiminutová stopáž by postačila. Vytýkat lze filmu také nekritické zbožštění dvou průkopníků rumunského videotrhu (skutečnosti, které by do obrazu odvážných skoro-disidentů nezapadaly, nejsou rozváděny) nebo vykreslení reality života na rumunském sídlišti v příliš temných barvách. Zvolená stylizace a poutavost příběhu jsou zkrátka občas nadřazeny střízlivější práci s podloženými informacemi. Nic to ale nemění na suverénnosti, s jakou režisérka Ilinca Calugareanu (která mohla coby ročník 1981 na roznožky JCVD sama hledět fascinovaným pohledem dítěte) provádí fúzi dokumentárních a dramatických postupů, ani na bohatosti motivů, jež se jí napříč filmem daří rozvíjet: cenzura systémová i vnitřní, ekonomická zaostalost východního bloku, komunitní život na sídlišti, relativita umění, které považujeme za hodnotné. Zejména jde ale o neodolatelnou oslavu schopnosti filmů, třeba i těch, v nichž Chuck Norris zakousne obří krysu, přenést nás do jiné, více vzrušující a více uspokojivé reality. 80% (25.09.2015)

Ak ste si doteraz mysleli, že filmy produkčného domu Cannon boli pritahnuté za vlasy, tak ste sa mýlili! Chuck Norris po likvidácii palestínskych teroristov, vietnamských hrdlorezov, kolumbijského kartelu a armády gangsterov dokázal poraziť aj režim Nicolae Ceaușescua v Rumunsku! A teraz vážne...STALO SA TO! Tento dokument ukazuje silu umenia, ktoré poznajú všetci obyvatelia východného bloku. Nikto nechcel na diskotéke počúvať kapely zo socialistického tábora a tešil sa na západné pecky. Nikto sa nebudil v noci, že zajtra bude v telke major Zeman tak veľmi ako keď zistil, že sused pustí Rockyho. Zábery ako chlapci po filme vyrazia do ulíc a začnú cvičiť aby boli lepšou verziou samých seba vrážajú skoro až slzy do očí. Vieme, že ten život nebol až taký temný ako tu bolo zobrazené, ale na upútanie tento kontrast v ľuďoch (čo videli vo filmoch zo západu a čo reálne mali doma) mohol burcovať ku slobode. Pripomienka toho čo všetko sa môže zmeniť a o čo môžeme v dnešnej pohodlnej spoločnosti prísť (a čo nám nedávno ukázali psychiatrickí pacienti pri moci u nás počas tzv. pandémie). Parádny dokument! (31.05.2024)

Podivný je režim, za něhož se veksláci a pašeráci brakových (nejenom) videokazet stávají národními hrdiny a točí se o nich filmy. 1) 34leté střihačce, režisérce a scénáristce bytem v Londýně Ilince Calugareanu se podařil husarský kousek - stvořila hraný dokument, který neobyčejně trefně popisuje dobovou atmosféru._____ 2) Snímek obsahuje zajímavé dobové detaily. I když místy je dost tendenční (ukazuje jen to temné a špatné), celkový dojem je autentický. K tomu režisérka: I spent the first two years talking to people, trying to understand what these tapes meant to them. And they kept saying that they opened a window to the West. But even more important than showing them the material things that everyone knows about – the cars, the food, the houses, the things they didn’t have – was the way these films showed how people interacted in a free society in the smallest way, such as being able to talk with people without having to look over your shoulder and worry if they’re a member of the secret police._____ 3) Zajímavé je i srovnání s Československem. U nás byly poměry výrazně volnější, ať už šlo o možnost cestovat na Západ, příjem západního rozhlasu a televize, jazykovou vybavenost obyvatel, zásobování trhu i celkovou atmosféru strachu. Přesto však film má co říci i nám._____ 4) Překladatelka televizních programů (v rumunské televizi od roku 1980) a filmová kritička Irina Margareta Nistorová (narozena 1957) nadabovala z angličtiny a francouzštiny přes 3 000 filmů na VHS. Její pronikavý hlas se stal asi nejznámějším hlasem v Rumunsku po Ceaușescuovi._____ 5) O Teodoru Zamfirovi říká režisérka: He’s a mysterious man and tries to keep himself in the background, but he made a fortune from it. He’s a millionaire today._____ 6) Mimořádně pěkná hudba umocnila zážitek._____ 7) Výstižný koment: Matty****. (20.07.2016)