Casino Royale

Tajně jsem doufal, že mě film nadchne o něco více, ale vyloženě zklamaný nejsem (příliš velká očekávání z mé strany nebyla). Soudě dle mnohých znechucených komentářů ne každý pochopil, že jde především o parodii na filmy s 007 než klasickou bondovku, já však do toho s tímto základním faktem šel. A bavil jsem se, i když ne tolik vzhledem k nesmírně velkému potenciálu snímku, navíc u mě začalo platit, že čím byl film blíž ke konci, tím míň mi připadal zábavný. Navíc, Casion Royale se nedá příliš považovat za ucelené dílo jako spíš soubor na sebe nepříliš navazujících jednotlivých scének, z nichž jsou některé velmi vtipné, jiné takřka vůbec. Hodně jsem se bavil u kreací Davida Nivena (007 co se bojí žen!), Petera Sellerse a Woodyho Allena (těch pár scén, ve kterých se objevil, bylo opravdu geniálních), ale jakmile nebyl ani jeden z nich v záběru, přišla dotírající nuda (pak mě i občasná camea příliš nevzrušovala). A ke konci navíc totální chaos, anarchie. Když se na film podívám jako na celek, vychází mi z toho téměř čistý průměr. (21.04.2013)

Uff, ta tohle byla opravdu slátanina nad slátaniny. Vtipy nejsou vtipné (snad kromě jediného o kráse Moneypenny), děj a příběh je naprosto nekonzistentní a to opravdu až neuvěřitelným způsobem, asi jako kdybyste vzali dva úplně rozdílné filmy a úplně rozdílných námětech, rozstříhali je na řekněme 20 minutové pasáže a ty pak následně spojili do jednoho snímku a ten pak ještě o půl hodiny prodloužili nově natočeným materiálem, který je opět o něčem úplně jiném. Když to shrnu, tak ty dvě hodiny stopáže strávíte lépe, pokud si přečtete o peripetiích vzniku tohoto "díla". Určitě se tak zabavíte lépe a ještě se dozvíte něco o vrtoších Petera Sellerse, jeho nevraživosti s Orsonem Wellesem a další pikantnosti. (22.01.2016)

Ambiciózne, veľkolepé a drahé nielen na šesťdesiate roky. Adaptácia prvej Flemingovej knižnej bondovky s ňou veľa spoločného nemá a v tomto smere treba odporúčať oveľa viac CASINO ROYALE s Danielom Craigom (2006), ktoré sa knižnej predlohy drží presnejšie, ale zasa nie je príliš "tradičnou" bondovkou. Tsunami hereckých i režisérskych velikánov, ohromná výprava a nuda. (02.12.2007)

Panejo... Co je nového, kočičko? se mi sice líbilo více, jenže s Casinem Royale lze ten film jen těžko srovnávat, protože mám silný dojem, že Casino Royale vlastně ani film není. Tedy určitě ne jeden film. Je to tak pět úplně jiných filmů, které se shodou nadpřiirozených náhod jednoho krásného večera ocitly na jednom plátně. Jinak si existenci téhle více než dvouhodinové ztřeštěnosti plné hereckých es, nesmírně krásných žen, humoru všeho druhu a vlastně čehokoliv, co vás napadne (včetně Hitlera), nedovedu vysvětlit. Nejvíce mě rozchechtával Woody Allen (své scény si rozhodně napsal sám), pokud mi něco vadilo, pak jedině neúčast Monty Pythonů. (07.12.2014)

Tato přepálená pitominka se mi zdá být zosobněním šedesátých let :-) která jsou spolu s dvacátými jedním z vrcholů lidstva... Herci zapáleně recitují (někdy mnohokrát déle, než se dá snést) dadaistické zcestné řeči. Někdy jsou i vtipné, někdy méně... a David Niven a Peter Sellers, kteří mají oba být hlavními hrdiny (ehm), velmi zdatně drží kamenné ksichty v poněkud šlehlých situacích (v čemž mi přijde výrazně lepší Niven). Na druhou stranu, je tu scéna, kdy za stolem sedí na jedné straně uhrančivá osobnost Orson Welles a na druhé straně Peter Sellers, dvě nevšední hvězdy, a vzájemná nevraživost z nich jen kape. Už jen pro ni stojí za vidění... (22.11.2011)