Zelená miestnosť

Hixplo, ktoré síce dokáže zabaviť a čas pri ňom rýchlo utečie, no i tak som čakal niečo lepšie. Atmosféra v dôsledku hlúpeho jednania postáv bola slabá a preto som si film po pocitovej stránke skoro vôbec neužil, skrátka žiadna dusnota, ktorú pri tomto hororovom subžánri očakávam, sa nedostavila. Skôr mám z toho len taký neutrálny pocit. Na druhú stranu niektoré scény príjemne prekvapili svojou krvavosťou, aj keď sa v tomto smere dalo vyťažiť viac. Priemer. 60/100 (05.12.2017)

Skinheads vs punk. Nejde o soutěž v páce pravačky s levačkou a žádná nacionální anarchie se nekoná. Přesto Saulnier svým způsobem extrahoval z obou hnutí základy etologie jejich stoupenců a postavil tak proti sobě tupý kolektivismus a afektovaný individualismus. Ve zcela jiném světle se pak jeví zdánlivě nelogické jednání všech zúčastněných, vždyť oni jednali jen v mantinelech svých možností a schopností. Za faul však považuju samotný závěr, kdy se misky vah přece jen převážily na jednu stranu, daleko víc by finále slušela remíza v podobě absolutní anihilace. Škoda. Nicméně i tak je Green Room podařená a poměrně drsná vybíjená, na kterou však musíte koukat ve smyslu mé výše uvedené a zcela vyfabulované konstrukce. Anebo to nedělejte, ale pak se nedivte, že se v zeleném pokoji budete cítit hloupě. Dvě hvězdy, zářící jako oči pitbulla při útoku a dvě hvězdy za Punk´n´Oi! (03.01.2017)

Punková vyvražďovačka. Předevčírem jsem nevěděl, že něco takovýho existuje, ale dneska jsem ochotnej vošukat bezhlavou mrtvolu anglický královny, jen aby pro mě někdo vyrobil další. Jak přesně překonvertovat to makobrózní nadšení do písmenek, když odér z mý mrdkou ulepený klávesnice, ta pravá esence nadšení, nejde vecpat do jedniček a nul? Tak tedy - kurevsky epické obsazení v čele s Herr Picardem, v brutalitách ani kapka digisraček, nepředvídatelné pořadí chcípání lovné zvěře, soundtrack říznej až na půdu a perfektně vykreslený prostředí náckovskýho prdelákova, kde rotvajleři dávaj dobrou noc a kde červený tkaničky neznačí, že je čék teplouš. Yelchina je každopádně děsná škoda. Na tu jeho sympatickou držku týpka od vedle se mi hezky koukalo už někdy od Huffa a já doufám, že se mu v tý nekonečný temnotě neexistuje pohodlně. (15.07.2016)

Punk’s Not Dead? Někteří ze zdejších pankáčů by s tímhle tvrzením dozajista nesouhlasili, protože se konce filmu jednoduše nedožijou. A ani někteří z herců na tom s tím žitím poslední dobou nejsou zrovna dvakrát slavně. Parádní minimalistická jednohubka, které chvilku trvá, než se rozjede (ale do té doby nám jako podkres pouští říznou punkovou a metalovou hudbu, takže není problém expozici přečkat), ale jakmile se tak stane, tak nepustí nohu z plynu až do konce. Jistě, jak už to tak u podobných filmů bývá, chování postav je místy poněkud podivné a jejich dovednosti pak rovnou za vlasy přitažené, ale jako celek to zafungovalo a na ploše slabých devadesáti minut mě Green Room neměl šanci nudit. 75% (28.06.2016)

V podstate to isté čo režisérov predošlý počin Blue Ruin. Akurát „Green Room“ je taký „Blue Ruin v zelenom“. Réžii Saulniera síce nie je veľmi čo vytknúť a všetko je vo filme na svojom mieste, akurát ani tentoraz to nie je vyslovene „nářež“. Podobne ako Blue Ruin ani raz ma ten film nedokázal v priebehu stopáže vtiahnuť do diania a celý čas si držal akýsi odstup na to, aby som u toho cítil akékoľvek napätie, strach o postavy alebo atmosféru. Celé to tak nejako začalo, skončilo, nemôžem to vyslovene haniť, ale ani povedať, že som si ktorúkoľvek minútu toho filmu užil. CELKOVO: 3* (6/10) (15.07.2016)