Trumbo

Nechápejte mě špatně, já nejsem komunista. Nikdy jsem nebyl a troufnu si tvrdit, že ani nikdy nebudu. Jejich ideologie je mi vůbec totálně ukradená. Co mi však hrozně vádí, když nějaký stát káže něco o demokracii, lidských právech a bůh ví, o čem ještě a sám má přitom tolik másla na hlavě, že se už začíná skoro kazit. Stát, kde ještě v době nedávné bylo všechno pro černé a bílé zvlášť, stát, který zavinil zbytečně tolik válek a krveprolití, stát, který už několik let zadržuje stovky vězňů na neutrálním území... A tak bych mohl ještě hodně dlouho pokračovat, což rozhodně nemám v plánu. Raději se podívejte na tenhle hořko-sladký příběh se skvělým Bryanem v hlavní roli a nebo si můžete dopřát třeba Neznámé dějiny USA od Stonea. Obrázek si pak jistě uděláte sami. (10.03.2016)

Úžasný životopisný snímek, ze kterého se asi nedalo vytřískat víc. Miluji, když mě filmy takhle vzdělávají. Celou tuhle problematiku jsem nějak úspěšně ignoroval, za což se stydím. Díky tomuhle filmu se již budu dívat na celý Hollywood (potažmo USA), a zejména na tu dobu, úplně jinýma očima. Navíc snímek divákovi přibližuje přecijenom značně opojímené řemeslo scenáristiky, které pokládám na filmu vlastně za nejdůležitější článek celého řetězce. A je příznačné, že i tenhle film má velmi dobrý scénář. Navíc je tu opravdu vynikající muzika a skvělí herci. Snímku paradoxně nejvíc ubližuje to, co mu zároveň i nejvíc pomáhá, a sice, že je to vlastně klasicky střižený životopisný film podle skutečné události, a to Trumbovi přecijenom nedovoluje být ničím jiným, než "jen" velmi zdařilým počinem. (29.02.2016)

„Chcete o mně v novinách napsat, že jsem komouš? Lidi, co choděj na mý zasraný filmy, neuměj číst!“ Jak bych mohl nefandit hned od první minuty někomu, kdo napsal původní scénář k Prázdninám v Římě? Tím trochu narážím na fakt, že ti diváci, co viděli některé filmy dle Trumbova scénáře či prostě znají souvislosti a osobnosti, které jsou zde nějak použity, si projekci užijí (nej)více, ale na druhou stranu, snímek podle mě může (za)bavit úplně každého. Ostatně, nejde zde jen o scenáristy a kinematografii jako takovou, nýbrž hlavně o ty prasárny, co se v USA svého času děly a měly tak fatální dopad na životy mnoha lidí. Příběh mi přišel natočený bohužel docela rutinně, ale ani tento fakt nic nemění na nenudícím ději, závažnosti tématu, občasném humoru/vtipných narážkách a kvalitních hereckých výkonech (krom představitele Trumba jsem si nejvíc užíval Helen Mirren, která si svou megeru střihla s nevýslovnou chutí). Celkově hodnotím slušnými 4*. „Trumbo?“ - „Ano?“ - „Máš telefon.“ - „Kdo volá?“ – „Nějakej cvok. Tvrdí, že je Kirk Douglas.“ (13.07.2016)

Rozhodně informačně výživný materiál, nicméně výsledek mohl být lepší. Úvodních 40 minut dávala velkou naději, že by příběh mohl být ještě silnější. Škoda návratu z vězení a následného utlumení dramatičnosti. Cením si nicméně faktu, že jsem se o Hollywoodu leccos dozvěděl, o tom že komunisté ve "svobodné" Americe prožívali své horké chvilky podobně jako u nás kapitalisté jsem věděl. Bryan Cranston pozoruhodný výkon a zasloužené nominace. 70% (27.11.2017)

Trumbo patří do skupiny snímků, ve kterých si Hollywood takzvaně nastavuje zrcadlo - vrací se do minulosti a líčí příběhy postav, které z Hollywoodu udělaly slavnou továrnu na sny. Tentokrát připomíná obtížnou situaci levicových umělců na přelomu 40. a 50. let, kteří byli obviněni z komunistického spiknutí, souzeni a zbaveni možnosti veřejně působit. Trumbo patřil k nejslavnějším scénáristům své doby a lze ho považovat za jednu z nejvýznamnějších obětí McCarthyovského honu na čarodějnice. Snímek má dvě velká plus - hereckého chameleona Bryana Cranstona, kterého bude většina diváků nejspíš znát jako Perníkového tátu ze seriálu Breaking Bad. Ve složitých dramatických úlohách se cítí Cranston jako ryba ve vodě a celým filmem prochází jako absolutní suverén. Druhým kladem je scénář, který by, myslím, pochválil i sám velký mistr pera Trumbo. Jsou v něm obsaženy všechny emoce - na náležitých místech umí dojmout, jinde vzbudit napětí a na dalších zase rozesmát. Za zmínku stojí John Goodman v malé, ale nepřehlédnutelné roli šéfa studia zabývajícího se výrobou těch nejbrakovitějších filmů, který se po veřejném zatracení rozhodne vzít Trumba pod svá ochranná křídla (nikoliv zadarmo, pochopitelně). K filmu mám jen dvě připomínky - Hollywood má rád velké příběhy a velké postavy. Trumbo tyhle požadavky splňoval. Byl králem mezi tehdejšími scénáristy, disponoval značným majetkem, a to mu zaručovalo, že ať se děje, co se děje, nikdy nespadne až na dno. Méně známé oběti tehdejší kampaně takové štěstí neměly. Za druhé pro ty, kteří by rádi srovnávali s paralelně probíhajícími represáliemi ve východním bloku: přes nepopiratelně odpudivý charakter perzekuce v Americe nikdy ani vzdáleně nedosáhla takového rozměru jako na Východě, kde stát představoval prakticky jediného zaměstnavatele a kontroloval všechny sféry života. Celkový dojem: 80 %. (07.08.2018)