Třicet vteřin nad Tokiem

Bylo, nebylo, dávno tomu před natočením Pearl Harboru s Benem Affleckem, vznikl jen pouhé 3 roky od vstupu USA do války tento snímek. Divák tak má jedinečnou možnost prakticky vidět v reálu vše, stejně jako by se příprav a náletu účastnil on sám. Vše je autentické. Samozřejmě kromě letadlové lodi Hornet, která byla v roce 1942 Japonci potopena v Tichomoří. Klenotem snímku jsou samozřejmě B-25 Mitchelly. Ohledně dějové linie se snímek snaží udržet obě strany mince. Jednak detailně poukazuje na hrdinství osádek bombardérů, přípravy a odvetný úder za nálet na námořní základnu na Havaji a zároveň popisuje milostný románek jednoho z hlavních hrdinů. Je nutno si uvědomit, že v roce 1944 se filmy zkrátka takto točily a vždy tam ta láska nějaká je... Dnes to spíše ruší diváka chtivého válečných scén :-)) Armádě snímek prokázal medvědí službu v povzbuzení morálky obyvatelstva což vedlo ke zvýšení efektivity v továrnách a ke zvýšenému nákupu válečných dluhopisů. Dodnes smekám před všemi, kteří se tohoto náletu jehož konec byl hned v úvodu velmi nejistý zůčastnili. Chvástající se Japonci o nedotknutelnosti svých ostrovů, dostali náletem na Tokio pořádnu facku a rozzuřeným Američanům dodal nálet ,,Doolitle raiders" velký elán do začínající války s císařským Japonskem. Shazuji 4 plně zasloužené pumy * * * * (12.10.2011)

Abych pravdu řekl, podle hodnocení a komentářů jsem čekal mnohem víc. On ten samotný útok na Tokio trvá totiž jen pár minut. A je vynikající - pohledy z kabiny, bombardování, dramatický odlet a havárie. Průšvih je, že kolem toho jsou další dvě hodiny, z čehož první půlku zabere neskutečně kýčovitá romance a druhou půlku zase pohádka o spolupráci s hrdinnými Číňany a lékařské melodrama. Málem jsem u toho usnul, hlavně proto, že tu chyběli lepší herci, kteří by tu lásku uhráli a taky jsem čekal více akce. Vzhledem k roku vzniku a smyslu filmu posílit vojáky ve stále probíhající válce budu shovívavější, ale žádná klasika to teda nebyla. Válečný film roku 1944. (08.01.2017)

Celovecerna verzia privesku Bayovho Pearl Harboru. A trochu ma to sklamalo. Prva hodina a pol je vyborna, no po samotnej akcii este stravime hromadu casu v nemocnici a film sa uplne rozplyzne do matnej nudy s obcasnymi fajn pasazami. Navyse aj ta priprava bola u Baya zaujimavejsia (a viacej ukazovala v com tkvie to obrovske nebezpecie). A Spencer Tracy nie je v ulohe Doolittla tak cool badass ako Baldwin. 7/10 (20.04.2020)

Klasická vojnová dráma s typickou príbehovou šablónou. Najprv ľahký výcvik a zábava v kasárňach, prípadne naivná romanca, a potom tvrdá vojnová realita, ktorá zamáva s väčšinou vojakov. Až v tejto chvíli začína skutočne film. Pôsobivý je napríklad dlhozáberový pohľad na prelet Pacifikom a Japonskom, ktorý vyzerá veľkolepo aj po desiatkách rokov. Napätie sa zasa vyskytuje iba pri scéne s pádom lietadla a amputáciou zranenej nohy, ktorá je netypicky naťahovaná. Film má riadne prepísknutú stopáž a nevyhne sa množstvu hluchých scén, ktoré ho z výšin ťahajú dole a dole ho ťahá aj značný patetizmus, ktorý je prítomný nielen u vojakoch vôči veliteľom a súkmeňovcom, ale aj u Čínanov voči americkým vojakom. Škoda, že taká herecká hviezda akou je Spencer Tracy, obsadená do postavy výcvikového dôstojníka, dostáva málo priestoru. (24.07.2020)

Myslím, že tento film je jeden z najlepších filmov o 2. svetovej vojne, ktorý bol natočený ešte v priebehu vojny. Ide o film, ktorý najvernejšie vystihuje nálet letky podplukovníka Doolittla na Japonsko 18.4.1942. Celú akciu môžeme hodnotiť ako vynikajúci technický úspech, ale na druhej strane táto akcia mala len propagandistický význam, nakoľko lietadla nenapáchali významnejšie škody. Vojna v Pacifiku sa na jar 1942 vôbec nevyvíjala dobre pre Spojené štáty. Američania a ich spojenci poznali len porážky, preto pre zvýšenie sebavedomia, ktoré bolo veľmi nízke, naplánovali Američania nálet na japonské hlavné mesto. Japoncom sa nepodarilo zostreliť žiadne zo šestnástich dvojmotorových bombardérov B-25. Po zahodení bômb lietadla pokračovali v lete na letiská v Číne, na územie, ktoré ovládal generál Čankajšek. Jedno lietadlo pristalo v sovietskom Vladivostoku, lietadlo bolo zhabané a posádka internovaná (po roku za pomoci NKVD utiekli do Iranu). Len štyri lietadla pristáli na mieste určenia. Ostatné lietadla pristali núdzovo, respektíve z dôvodu nedostatku paliva osádka lietadlo opustila. Ihneď im poskytli pomoc miestni obyvatelia a vojaci Kuomintangu. Päť vojakov zahynulo pri zoskoku, osem ich bolo v Čine zadržaných a dopravených do Japonska, traja z nich boli popravení, jeden zomrel vo väzení a 4 sa dočkali oslobodenia v auguste 1945. A tak z 80 vojakov zapojených do akcie sa 71 zachránilo a vrátilo do štátov. Celá akcia však mala dohru aj v samotnej Čine. 53 japonských práporov obsadilo provincie kde americké lietadla pristáli a v priebehu 3 mesiacov zmasakrovali 250 tisíc miestnych obyvateľov. Ale pre Spojené štáty to bol prvý bojový úspech v 2. svetovej vojne a americká propaganda to náležite využila. (27.10.2016)