Jack stavia dom

Jsem mírně znepokojen. Ale ten pocit neklidu se mi líbí a rezonuje ve mně. Nic mě dlouho tak neuhranulo, čumím na závěrečné titulky jak tele na nový vrata, a nedokážu říct, jestli Trier natočil umění. Rozhodně ale stvořil něco, co z hlavy nedostanu minimálně do jeho dalšího filmu. Tak doufám, že to bude třeba adaptace herního Agony. Fujtajbl!! (20.01.2019)

Když jsem na něj šel, nějak jsem předpokládal, že uvidím tak půlku a půjdu znechuceně pryč. Nemám von Triera nijak zvlášť rád. Melancholii jsem zkoušel třikrát, nikdy jsem to nedokoukal, Nymfomanka měla první část docela spád, druhá byla pohádka o tom, jak se unudit v kině. Navíc mi připadá, že vše, co dělá, dělá pouze na efekt a s důrazem na provokaci (což sice chápu, ale není mi to až tak sympatické). A Jack měl být totéž. Ten film je odporný a zlý, občas až nechutný. To ano. Ale na druhou stranu je až neuvěřitelně chytrý, autorský a vysoce umělecký. Nevěřil jsem, kolik krásy a filmového umění tam dokázal vložit. Řekl bych, že moje očekávání - které se nastavilo na úroveň Cannibal Holocoust či Srbski film - bylo hodně přetažené a nakonec mi nepřišlo tak hrozného téměř nic (u pikniku jsem naštěstí nebyl jediný, kdo se v kině smál, i když jsem to asi začal...). Mám jen dvě výtky: 1. z toho, co dělal kameraman, mě za chvíli bolela hlava (zkusím sednout v kině trochu dál), 2. Trierova naivní encyklopedičnost, kterou předváděl už v Nymfomance (člověk pod lampou, strom pod kterým seděl Goethe, sirény u letadel) a která mi přijde hrozně prázdná. Těžko se mi to říká, ale von Trier natočil (téměř) dokonalý film. (27.10.2018)

„Máma říkala, ať nesedám cizím lidem do auta.“ - „Nevím, co vaše máma říkala.“ - „Mohl byste být sériový vrah. Bez urážky, ale vypadáte tak.“ A máma má přece vždy pravdu! Ale proč se tu bavit o Jackovi jakožto sériovém vrahovi, když to byl hlavně umělec. To, že se vám jeho práce nelíbí, ještě neznamená, že nejde o umění...Které 3 minuty asi museli vystřihnout, aby to divák vydýchal? No takhle, jestli např. nesouhlasíte s „upravováním“ dětských úsměvů či vyráběním slušivých peněženek z lidské kůže, tohle asi nebude pro vás. Což by byla škoda. Cynismus v kombinaci se šibeničním humorem na pozadí studie díla sériového vraha mě bavily (snad mě za to Verge nenavštíví…), napětí a zvrhlá atmosféra též nechyběly. Sice byly Jackovy zkraty dost zvláštní (heřmánkový čaj s koblihou?!) a toho filozofování (plus řečí o umění) bylo až zbytečně moc, film se mi líbil a u závěrečné (trefně vybrané!) písně jsem měl chuť začít tancovat. Trier za těch 5 let točit nezapomněl a já ho za to odměním 4*. „Takže sis našel rodinu?“ - „Ano, i tak se na to dá dívat…“ (07.07.2019)

S mistrovými filmy to mívám od odpadu (třeba Melancholia) až k plnýmu počtu (třeba Antichrist). A tohle je spíš ten první případ. Vo co jako v tomhle rejžovi gou?? Nejsem zase taková lopata, abych nedokázal ocenit artovost a pochopit filosofování, naopak, ale tohle... tahle alighierovská alegorie mě minula o několik světelných let. Na realistický thriller o sériovým vrahovi je 'Jack' málo realistický i thrillerový, na filosofující art je málo artový a filosofický, na komedii málo vtipný, na provokaci málo provokativní. A směrem ke konci film svými rádoby rafinovaně oduševnělými plky víc a víc nudí. Jsem hodně zklamaný touhle prázdnou nafouknutou filmovou bublinou, protože jsem od pana samorosta von Triera očekával daleko předaleko větší nálož všemožných divností, bizarností, extrémů, exkrementů... Každé průměrné béčko mě zaujme a osloví víc, než takováhle pseudofilosofická duchoprázdná břečka. I vizuál stojí za houby, protože kameraman je těžký epileptik, takže zaokrouhluju směrem dolů. Přesto je ve filmu (z 'béčkového hlediska') několik zajímavých vražedných momentů, kvůli kterým ho nepovažuju za úplnou ztrátu času. (27.12.2018)

Vyvrcholenie fajn. Aj scéna s Riley Keough ako Simple. Matt Dillon si strihol fajn postavu - konečne nejakú dobrú po dlhom čase. Ale Trier to už skrátka nemá. Už Nymfomanka pre mňa znamenala akýsi odklon - aspoň jej druhá časť. Ale toto je len plahočenie sa po šokovaní pre samotné šokovanie. To, že sa to obalí do rôznych dejových odbočiek a motivácií z toho ešte umenie nerobí. Boli miesta, kde som sa neuveriteľne nudil. Sion Sono je samohoniaci podstatne lepšie, lebo sa snaží šokovať až pointou. V zásade je to natočené dobre a vo formálnom prevedení na ktoré sme u Larsa zvyknutý ale takýto film v takejto dobe, ešte snažiaci pôsobiť ako high class, vyznieva trochu smiešne. To že je intertextuálny na svoje diela len umocňuje fakt, že jeho predchádzajúce počiny mali väčší potenciál, dušu a presah. Toto je len také samoúčelné nič. Pretrpel som to a to je všetko. Odkazy na grécku mytológiou a božskú komédiou mi príde trochu ako prestrelenie vedľa, hoci samo o sebe to funguje. Sklamanie. (26.01.2019)