Hana a jej sestry

Woody Allen tak, jak ho mám nejraději - v poloze konverzační tragikomedie rozpitvávající rodinné a milostné vztahy. Píše a točí o lásce, žárlivosti, rivalitě, nevěře, ambicích, výčitkách a o spoustě dalších pocitů a jevů, které nás obklopují. Opírá se o výborné herce, kterým vkládá do úst hodnověrné a přitom velmi kvalitní dialogy. Jeho postavy nešustí papírem, jsou to lidé z masa a krve, kteří dokážou udržet divákův zájem až do konce. Scénář je odlehčen dlouhou řadou vtípků, Allen tradičně zhazuje všechny možné autority a hodnoty ("Nemůžeme to pustit na obrazovku. A proč?, Pedofilie je už dneska banalita, ostatně nikoho jsem nejmenoval, papež není jméno jenom funkce."). Nešetří ani svou osobu, jeho hypochondrický televizní režisér Mickey je dokonalou parodií sebe sama. Důležité je pozitivní vyznění snímku - jeho hrdinové přes všechny průšvihy k sobě nacházejí cestu a dokážou rodinu udržet a rozšiřovat i bez záplavy patosu, laciného sentimentu a mravoučných řečí tak častých v amerických rodinných filmech. Na první pohled nenápadný, ale o to působivější snímek o lidech a jejich životních hodnotách. Jako už několikrát, i tady rozdělil Allen svůj film na řadu kapitol, které oddělil nadpisy. A stejně jako jindy si neodpustil do filmu zarámovat své dvě velké lásky - jazz a New York. Celkový dojem : 95 %. (17.08.2008)

Nezvykle optimistická a příjemná allenovka, kterou řadím určitě mezi pět nejlepších Mistrových děl. Všechno je tady tak lahodně vyvážené, nemá cenu kohokoliv nebo cokoliv vyzdvihovat. Musel bych chválit všechny a všechno nebo nic... Ani se mi nechce věřit, že jde o film budoucího autora Manželů a manželek... (10.12.2005)

Podle ohlasů, výdělků, Oscarů i pozice u fanoušků jeden ze základních kamenů Mistrovy tvorby. K mému překvapení pro mě nepatří k těm absolutním kouskům a přináší také pár změn do režisérova přirozeného žánru, přesto je to pořád nezaměnitelný Woody. Jeho vztahový labyrint je tentokrát povýšen hned o dvě úrovně výš a dá trochu práci vyznat se napoprvé v rošádě vztahů k bývalým partnerkám, současným příbuzným a potenciálním partnerkám, které jsou současnými příbuznými. Novou tvář tu získává i častý motiv hypochondrie, tentokrát z občasných gagů rozvedený do klíčové linie postavy Mickeyho. S ním spojené hledání ideálního náboženství je pak jedním z nejoriginálnějších Allenových bodnutí do manýrů moderní společnosti. Takže i když je scénář díky více hlavním postavám trochu roztříštěný, hrozně mě baví se na Hanu dívat. Hlavně kvůli kousavým monologům a vyznění plnému naděje a optimismu. (24.02.2008)

Nie najlepšie, ani najhoršie Allenove dielo, ale pre neho absolútne typické. Tak šarmantne vtipné a originálne, a pritom najlepší scenárista všetkých čias nepísal nikdy o ničom inom ako sú vzťahy, kde nesmie chýbať všadeprítomná nevera, židia či náboženstvo a to všetko s tak príjemnou nadsádzkou. Vizuálne môže z pohľadu súčasníka pôsobiť dosť staro, predsa len to oblečenie, prostredie, to ani nevyzerá ako z roku 1986 ale minimálne 1956. (07.09.2018)

Tak trochu nechapu to vysoky hodnoceni, pride mi to jak nic novyho neprinasejici, zbytecne dlouhy a misty utahany komedio drama, kde se zase furt dokola resi vztahy, prace, pratele, vira a podobny veci, ktery Woody uz resil ve spouste dalsich filmech a mnohem zabavnejsi formou. Navic se film rozpada na jednotlivy sceny, coz je ale zase chytre zamaskovany nazvama kapitol. Aspon, ze tu jsou docela obstojny herci, hlavne tradicne vtipnej Woody hledajici smysl zivota a fajn Michael Caine. Slabsi 4*. (31.01.2009)