Svéráz národního rybolovu

Výborné pokračování, i když už trochu vaří z vo(d)ky. Ale koneckonců, absurdita je v Rybolovu ještě absurdnější, filozofie ještě východnější a cesty hrdinů ještě nevyzpytatelnější. Snaha ulovit něco ryb a zbavit se odporného návyku na vodku vede k dosti nečekané zajížďce a bezmála mezinárodní krizi. Finsko se však jeví jako dobrý strategický spojenec v expanzi alkoholismu, a tak odhodlání hrdinů nepít bere brzy za své a ohňostroj neuvěřitelných příhod začíná. Rogožkin v žádném případě nezklamal, leč ani nepřekvapil. NUTNO VIDĚT V ORIGINÁLNÍM ZNĚNÍ, dabing bere filmu kouzlo. (01.02.2004)

„Tento způsob (rybo)lovu, zdá se mi poněkud“....dál už si dosaďte každý sám resp. to své. Takhle nějak by (možná) vypadalo Rozmarné léto, kdyby se V.Vančura resp. J.Menzel narodili a vyrostli v Rusku. Krásně poeticky (kdo chce, najde si ji tam), se sympatickým nadhledem a (sebe)ironií převyprávěný příběh o síle čistého přátelství, oslavě přírody, vlasteneckého Ruska a .... vodky, která nejen, že „utužuje“ charaktery a sbližuje („před bohem a chlastem jsou jsi všichni rovni“), ale dokazuje, že nejen ve vínu je pravda a v které se mj., průzračně (obrazně i doslova) zrcadlí duch resp. duše tamějších lidiček. Nebo třeba taky o tom, jak je někdy(e) důležité, dávát si sakra dobrý pozor na rozmáchlá gesta či, že čerstvé dvoudenní strniště se vám dokáže postarat o (ne)jeden nekončící maraton, který dokáže pořádně znavit. Ostatně své o tom (čerstvě) ví i aligátor z Vysočiny. Nabízí se příměr: „co jste chtěli, to (i) máte“. Karel se zřejmě nestačil divit a teď nemám rozhodně na mysli pana knížete. Počítám, že se to odehrálo (na ruské ambasádě) dnes nějak následovně?: B.M. Zdravím Miloši, tak jak jde panování? M.Z.: „Borisi Michajloviči, je to hrůza, samá práce, žádnej oddech- žádnej piknik pod korunou lípy s Dostojevskim v (levé) ruce a becherovkou v pravé (ruce), jsem totálně vyždímanej a navíc se o mě pokouší viróza (škrábe mě v krčku) a to mám před polednem odemykat Korunní komoru ve Svatovítské katedrále. B.M.: „Miloši, klid, lék už se nese!.....Tak „do pravý, do levý, .....brzdi, Borisi, brzdi, nejsem stonožka“. Jenom ty přípitky můžeme pouze tipovat.... na intelekt, za vlast, na porozumění, na spojenectví, či na mlčení? Možná došlo i na slib, že až se uvidí příště, v soukromí, musí si pořádně zarybařit. Who knows.... (10.05.2013)

Není to špatná komedie a má svoje dobré momenty, ale nedokázala udržet moji pozornost tak, abych ji celou dobu sledoval. Nebylo to ani tak tou ruskou povahou a vodkou, ale prostě tím, že se to všechno točilo kolem jednoho. Jak ale říkám, jsou tu scény, které vás skvěle vytrhnou a vy budete mít čemu se smát, (16.12.2014)

Neveril by som, že taký dobrý a hlavne vtipný film vyjde priamo z riti ruska. Toľko Vodky snáď ani nieje v ľudských silách vypiť, ale oni dokážu všetko. O nejakom srdcervúcom príbehu môžme síce snívať, ale to je jedno, keď je človek nadrúlaný ako teľa. Množstvo a ešte raz množstvo hlášok a hlášok...ako jednoznačne odporúčam vidieť. A pribalte si aj jednu fľaštičku na správnu náladu... (12.08.2016)

Kráva tentokrát neletí ale beží. Prst a žížala na háku. Finka v kůlně. Restauratér - pašerák. Opět se ale chytají ryby za pomocí výbušnin. Vodky je dostatečné množství, i když o tom by se dalo polemizovat. Koňak z napoleonových dob. A dokonce se scénáristicky perfektně vychytaným způsobem navrátí Fin z prvního dílu. Hodně solidní pokračování vydařené jedničky. (04.11.2008)