Svéráz národního rybolovu

Kouzelný film! Viděla jsem nejprve tento díl a pak teprve Svéráz národního lovu. Rozdíl mezi nimi je o smíchu. U rybolovu jsem se nepřetržitě připitomnělě a zasněně usmívala a u lovu jsem se k tomu navíc ještě párkrát od plic zasmála. Miluju filmy o kámoších, kde neopruzují žádné do filmu uměle implantované "krasavice", často umělé i samy o sobě. Přes všechna dobrodružství, které tato partička lovců spíš opice než ryb prožije, dýchá z filmu klídeček, pohodička, takové to přesvědčení, že pro partu kámošů není nic nemožné, užijí si a ještě u toho stačí porozjímat. A vy strávíte náramně poetické odpoledne. Úplně jim závidíte, tím spíš, když jste baba a víte, že na akci tohoto typu, byť méně zběsilou, nemáte šanci se dostat:-) (04.08.2010)

Ruští veteráni se vydávají na ryby. Kulturní rekreace se (ne)kontrolovatelně mění v nezřízenou pitku a když je po zběsilém úprku z ciziny ponechána na místě většina alkoholových zásob, ruské námořnictvo nezná jiných priorit. Svérázný rybolov je nádherný film. V opojném prostředí severské přírody nabízí jednoduchý, vodkou nasáklý příběh postavený na svéráznostech ruské kultury, jehož přednostmi jsou inteligentní humor a úžasně vykreslené charaktery, jaké od dob Švejka svět filmu neviděl: ať už je to věčně pokuřující generál, jenž nejde pro moudro či vznešený přípitek daleko, nebo bodrý zemědělec a lovec Kuzmič, muž přírody, ducha a lihu. Ještě lepší než Lov. Tenhle film můžu vidět stokrát a pořád se u něj řežu smíchy čím dál víc a víc. (20.07.2013)

Dobrá zábava a "otdych"pokračují. O zdánlivě absurdní, leč v rusko-finském kontextu standardní, situace není nouze. Ponorka jezdící na chlast, kořalka v obřích sklenicích od okurek vytahovaných z šerých koutů, funkcionář (naš čelověk) v sandálech, to je prostě realismus. Nemyslete si, holenkové, že je to nějaká umělecká licence nebo nadsázka. Už ten tatarský kníže v Andreji Rublevovi pronesl památnou větu:" Na Rusi je vše možné". A Rusko je všude tam, kde jsou Rusové.Oni si z toho to Rusko prostě udělají. Raivo bohužel jen epizodně. Nezapomenutelný generál a jeho meditace nad rolí vodky v ruské kultuře. Kuzmyč bohužel nedostal tolik prostoru jako v "jedničce". Nelituji tehdejší cesty do kina závějemi. Lituji, že už tu žádné nic nepromítá. (13.03.2015)

Několikrát jsem se smál až jsem se za břicho popadal. Tento díl je mnohem více než jeho předchůdce doveden do extrémů, což já rád. Nejen, že je rybolov mnohem vtipnější než lov, ale i příběh je mnohem zajímavější. Partička je podobná a především už zde neobtěžuje ten dementní Fin. Partička tedy tentokrát překypuje sympatiemi, přičemž generálovi přípitky jsou mnohem kratší a Kuzma Kuzmič se zdá mnohem klidnější. Film je hrozně pohodový s několika bravurními hláškami, které dovedou nejednoho člověka posadit na zadek. Pálím 4* a dost možná se uchýlím k opakovanému zhlédnutí. Tentokrát ovšem s patřičným pitivem, neboť s pivem to není ono. EDIT: S odstupem času zvedám na plný počet. Nemohu si pomoci, ale ten snímek nemá chybu. (20.08.2013)

"Pouť po nekonečných prostorách ruské duše prostřednictvím vodky a rybalki" by se podle mne jednou větou dalo vyjádřit, oč zde kráčí. Vždycky jsem si myslel, že tvrzení o vztahu rusů k alkoholu jsou přehnaná, ovšem jen do doby, kdy jsem se pracovně kontaktoval s partnery na ukrajině. Po třech dnech pijatiky, aniž se cokoliv udělalo, jsem nechápal, jak je možné, že celý ten ruský aparátský moloch může vykazovat vůbec nějaké pozitivní výsledky. Nemá to sice logiku, ale musel jsem uznat, že vývojem situace a vinou mnoha omylů a pokřivení se kýžený výsledek, kupodivu často pozitivní, nějak dostaví a cestu si najde. Pro někoho je to možná tragédie, pro někoho životní filosofie, ale plukovník říká v jednom se svých proslovů v přeneseném slova smyslu obrovskou pravdu v tom, že vodka, ač je ve své podstatě zhoubou národa, jej také stmeluje. Snažit se tedy v rusku zrušit vodku by bylo z krátkodobého hlediska asi to samé, jak se pokoušet přesvědčit indy, aby žrali krávy, když nemají co do huby. No a o tom to všechno je. (05.06.2008)