"Hodně nás ničí to, jak málo jeden druhého známe. Sami si vytváříme mýty, pomocí kterých pak druhé odsuzujeme."
Alexandr Vladimirovič Rogožkin, ruský režisér a scénárista, “zasloužilý umělec“ oceněný státními cenami Ruské akademie filmových umění (Nika) pro “nejlepšího ruského režiséra“ v letech 1995 a 2002, se narodil v Leningradě. V roce 1972 s diplomem historika-teoretika umění ukončil Leningradskou státní univerzitu, přičemž už v rok předtím pracoval jako výtvarník v Leningradské televizi. V letech 1974 - 1977 působil jako aranžér u filmového studia "Lenfilm"- ve stejné době studoval umělecko-grafickou fakultu Gercenova státního pedagogického institutu v Leningradě. Jako scénárista se v roce 1980 podílel na filmové povídce A BUDEME ŽÍT (1980), o dva roky později dokončil v Moskvě studium režie na VGIK (Všeruský státní kinematografický institut S. A. Gerasimova).
V roce 1985 debutoval jako režisér plnometrážním snímkem PRO NĚKOLIK ŘÁDKŮ (Divizionka, 1985), následovala komedie MISS MILIONÁŘKA (Miss Millionerša, 1988). Počátky jeho věhlasu je třeba hledat v roce 1989, kdy na plátna kin přivedl drama o šikaně v armádě HLÍDKA (Karaul, 1989), které se dočkalo velkého společenského ohlasu a řady cen (Berlín, Štrasburk, Mezinárodní federace filmových kritiků - FIPRESCI). Mezitím už podle vlastního scénáře točil sci-fi TŘETÍ PLANETA (1990) a podle povídky Vladimira Zazubrina "Tříska" pak natočil drama о stalinských represích ČEKISTA (1991). V roce 1993 byly uvedeny ještě dva jeho filmy, AKT (1993) a ŽIVOT S IDIOTEM (1993 - podle scénáře spisovatele Viktora Jerofejeva, cena z festivalu v Rotterdamu).
V roce 1995 vytvořil, opět podle vlastního scénáře, komedii SVÉRÁZ NÁRODNÍHO LOVU (1995). Snímek, ve kterém vodka teče silným proudem a odplavuje tak všechny sociální a národnostní rozdíly, se stal okamžitě nesmírně populárním (nejlepší ruský film roku 1995) a jedním z jeho nejznámějších výtvorů. V Karlových Varech byl film například nominován na Křišťálový glóbus, v Soči získal Velkou cenu. Herci Alexej Buldakov (Generál) a Viktor Byčkov (Kuzmič) s ním spolupracovali už dříve - Buldakov na Hlídce, Byčkov se objevil například už v jeho debutu z roku 1985. V dalším roce pokračovalo jeho úspěšné tažení, tentokráte televizními obrazovkami, a sice díky komedii s názvem OPERACE "ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!" (1996). Diváci se zde opět setkali se svéráznými lovci, tentokrát ovšem v roli pacientů jedné nemocnice. Film můžeme nahlížet také jako oslavu “zlatých“ sovětských časů, kdy autoritou byl ten, kdo velí. Po uvedení na video se vyšvihl do čela prodeje.
Alexandr Rogožkin s nadšením zobrazuje ruskou mentalitu a mýty - jeho filmy často obsahují různé fantasmagorické prvky (létající křeslo, cesty do záhrobí aj.) Od poloviny 90. let spolupracuje s filmovou společností STV. Velice plodným byl pro něj rok 1998, kdy natočil válečné drama BLOKPOST (Kontrolní stanoviště, 1998). Rogožkin nám zde představuje všední život na válečném poli bez glorifikace války nebo vytváření hrdinů. Snímek je tak zřejmě jedním z nejsrozumitelnějších, nestranných a neemocionálních obrázků války na Severním Kavkaze. Rok nato byl také poctěn několika filmařskými cenami (v Soči, cena pro “nejlepší režii“ z Karlových Varů, Stříbrný delfín z Festróie). Současně představil komedii SVÉRÁZ NÁRODNÍHO RYBOLOVU (1998), ve které se divák opět střetl s oblíbenými hrdiny předchozích “dílů“ – generálem Ivolginem, lovcem Kuzmičem, Raivem, Ljovem Solovějčikem. V té době také natočil první dvě řady televizního seriálu "Menty“ ("Ulice rozbitých luceren", 1997).
Podle stejnojmenné povídky Viktora Jerofejeva zrežíroval krátkometrážní fantastické podobenství BOLDINSKÝ PODZIM (1999) a ještě jednou se vrátil k “lovecké“ tématice: SVÉRÁZ NÁRODNÍHO LOVU V ZIMĚ (2000) se měl stát pilotním dílem nového seriálu. místo toho šel ale do kin a ačkoli se dočkal slušných kritik i kasovních výsledků, bylo rozhodnuto sérii ukončit. Další film ze “svérázného“ cyklu, SVÉRÁZ NÁRODNÍ POLITIKY (2003), uvedený v roce 2003, natočil podle Rogožkinova scénáře režisér Dmitrij Meschijev už v roce 1999. Počátkem nového tisíciletí režisér pracoval na pilotních dílech nového krimiseriálu "Smrtící síla" (2000) pro stanici ORT а v roce 2002 se vrátil na půdu válečného dramatu: KUKUŠKA / KUKAČKA (2002) se odehrává na finské samotě za dob Velké vlastenecké války.
Hlavní role tu ztvárnili už dobře známí Viktor Byčkov a Ville Haapasalo, ve vedoucí úloze Laponky debutovala finská herečka Anni-Kristiina Juuso. Film posbíral řadu cen, včetně té pro “nejlepší režii“ na XXIV. Mezinárodním moskevském filmovém festivale, ruští kritici ho ocenili za “nejlepší scénář“, divácké ceny si odnesl z festivalů v Selbu a San Franciscu a z portugalského Setúbalu si přivezl Stříbrného delfína. V podobném duchu – drsný humor, barvití hrdinové, nečekaná rozuzlení - pokračuje i PEREGON (Tranzit, 2006), drama z Čukotky, věnované americkým a sovětským pilotům zajišťujícím mezistátní přepravu během 2. světové války. V roce 2008 natočil Rogožkin fotbalovou komedii HRA (2008) zasazenou do tréninkového tábora ruského týmu, který se má za pár hodin zúčastnit finále mistrovství světa.
Marek "džanik" Janík
