Zátopek
Réžia:
David OndříčekKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Beata HlavenkováHrajú:
Václav Neužil ml., Martha Issová, James Frecheville, Robert Mikluš, Jiří Šimek, Milan Mikulčík, Jaroslav Plesl, Jiří Rendl, Filip Březina, Štěpán Kozub (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Dej filmu Zátopek sa začína v pohnutom roku 1968, keď sa austrálsky rekordér Ron Clarke po premárnenej šanci na olympijskú medailu rozhodne vydať do Prahy za fenomenálnym bežcom Emilom Zátopkom, ktorého bezhranične obdivuje. Príbehová línia rozhovoru medzi Ronom Clarkom a Emilom Zátopkom nás retrospektívne vracia ku kľúčovým momentom Zátopkovho športového i súkromného života. Tie sa navzájom prepájajú v komplexnom portréte muža, ktorý svoju rýchlosť a vytrvalosť nestratil ani potom, ako sa jeho posledné preteky skončili, a ktorý dokázal tvrdo bojovať nielen na atletickom ovále. Zátopek je príbehom o prerode neduživého chlapca na muža, ktorý na olympiáde v roku 1952 získal tri zlaté medaily a zároveň zlomil tri svetové rekordy. Je to tiež príbeh o nezlomnej sile vôle, ktorá dodnes inšpiruje tisíce športovcov na celom svete. Film však nerozpráva len o športe, ale aj o osudovom stretnutí a celoživotnej láske dvoch ľudí, ktorú nedokázali zlomiť ani športové či životné prehry. (Bontonfilm SK)
(viac)Recenzie (548)
Emila Zatopka jsem si vzdycky predstavoval jako šílenýho dříče. A tuhle stranku jeho osobnosti scenar moc neresil. Finsko bylo zachyceny uzasne. Dobrej film, jen v prvni polovine trochu fadni. Zatopkovi zustavaji legendama a jsem rad, ze to Ondricek prevedl na platno. ()
Viděl jsem řadu dobových záběrů s Emilem Zátopkem. Dobře, byl to sportovec a sportovci většinou úplní filozofové nebývají, ale neviděl jsem snad vteřinu takového záběru, kde by se Zátopek choval jako retard. Ondříček udělal ze Zátopka českého pana Beana. Zátopek se při běhu specificky ksichtil, ale přece ne tak, jako kdyby utíkal z Jedličkova ústavu. ()
Nejlepsi ceskej film za dlouhou dobu. Pro me o to vetsi prekvapeni, ze vysel castecne z pera Alice Nelis, nad kterou jsem soukrome, a mozna ne uplne pravem, zlomil hul. Zatopek jde po stopach zivota jednoho z nejvetsich atletu 20. stoleti formovanyho dobou, ve ktery zil. Dobou z dnesniho pohledu extremne slozitou, kdy jste za blby slovo mohli skoncit pred popravci cetou nebo v lochu, v lepsim pripade v kotelne. Devadesat devet procent spolecnosti zilo a rozhodovalo se stejne (nebo mnohem hur) nez Zatopek, kterej svoji vuli a drinou dosahl naprostyho a pravdepodobne neopakovatelnyho vrcholu. A u toho byl vetsinou vtipnej a pratelskej ke vsem bez rozdilu. Ze pri tom podepsal komunistum propagandu v pripadech, ktery by skoncily naprosto stejne at uz s jeho podpisem nebo bez? Ze jezdil po fabrikach a delal besedy pro delniky? A co jako. Komu adresne ublizil? Koho napraskal a komu zkazil zivot? Nejak nikoho takovyho nemuzu najit. Umoznilo mu to na druhy strane podporit lidi, ktery by jinak rezim znicil a to i za cenu nebezpeci vlastniho pruseru. A kdyz uz to na nej bylo moc, vystoupil otevrene a taky si to odpykal. Debilni doba, dneska bohuzel nejhlasitejc hodnocena lidma, ktery ji nezazili, vyrostli od mala v blahobytu, nejsou ze sedmi sourozencu a nemeli v zime hlad a nikdy v zivote pak nebyli komunistama postaveny pred podobny zivotni volby. A tak zijou v bludu neposkvrnenych moralnich ikon a jejich nejvetsi "protirezimni" hrdinstvi dneska spociva ve sdileni cervenejch trenek nebo Babise v teplakach na fejsbuku... Za mne je ve filmu vsechno dulezity a je to tam dobre. Zatopkovy zacatky, uspechy i zapleteni s rezimem, komplikovany ale stastny manzelstvi a pad z vysluni. A taky Zatopkuv charakter o kterym ve vysledku nejlip vypovidaji vzpominky jeho pratel z rad ostatnich svetovych vrcholovych atletu. Herecky vykony perfektni (jak obe hlavni postavy tak vsechny vedlejsi), sceny dobre vygradovany (ikonicky finale maratonu v Helsinkach), v dobrym tempu a tak akorat emotivne s bezchybnou retro vypravou. Dneska je v mode boreni ikon a totalni dekonstrukce hrdinu bez spetky pochopeni, cemuz se Ondricek obloukem vyhyba a popisuje zivot a osobnost Emila Zatopka ciste, komplexne a jako zajimavej a silnej pribeh. Parada. ()
Napínavý český film s Castingem roku. Tento film je navíc důkazem toho, že jde udělat pořádné drama i bez zvuků a hudby. Moment kdy běžel na stadionu byl perfektní. 7,5/10 ()
Vzít si jako téma největšího českého sportovce je obří odvaha. Zátopek je tady vylíčen jako velký sobec a egoista, který nehledí na svoje nejbližší. Zbytečná byla část s australským kamarádem. Líbila se mi Issová v roli Dany Zátopkové. 65% ()
Měl jsem to za poctivý, věrný, ale naprosto suchý životopis s podivně homosexuálním rámcem z 68.roku. Neužilova kopie Zátopka byla herecky úžasná, ale v případě mluvy otravná, a když se s bosým čelem ztrácel na znak v rybníčku pod vrbou, byla přímo odporná a evokující vzpomínky otce Brunu. Ale když jsem se po suchém životopisu dočetl, že zápletka s dětmi vlastně tak věrná není, byť si Ondříčkova kumštu hrozně vážím, zklamu ho ještě o hvězdu víc, jako to udělal on mě. ()
Bezpochybně talent :) neříkám nic. Jako spousta dalších českých talentů, kteří už byli na plátně nebo budou nebo by si přinejmenším zasloužili celovečerní film. Obdivuji a mám veliký respekt k takovým kteří se zapsali svou energií do historie. No tak dost emocí ... Dávám čistých 60% ať se neřekne. Co přesně hodnotit? Jeho samotného bych ohodnotil klidně na milion procent... Ale film o něm, který je tuctový jako ostatní filmy na toto téma? Stále si stojím že toto o komkoliv kdo něco takového dokázal by mělo být prezentované spíš jako dokument. Každopádně mírně nadprůměrná tvorba a cesta životem člověka o kterém jsem nevěděl skoro nic. Jeho cesta je skvělá a bylo to "dobře" zahrané. ()
Filmy o sportu nebo o sportovcích bývají buď dobré až vynikající nebo naprosto trapné. Nic mezi tím. Paradoxně, u nás se filmům a seriálům ze sportovního prostředí docela daří. Připomeňme si skvělý Fair Play A. Sedláčkové, Dlouhou míli nebo z těch zahraničních Bernský zázrak nebo Le Mans z roku 1971. A naopak ukázkou oné trapnosti je amerických Zázrak na ledě...Tenhle film je ale nejen v našich podmínkách vyjímečný. Začnu vizuálním zpracováním, kdy trikaři dokázali "vykouzlit" jak londýnský, tak především helsinský olympijský stadion. Ale také Zlín před "dávnými" lety a potěšilo mě, jak byla využita dost ikonická stavba Vinohradské sokolovny. Mohu pokračovat dokonalým retrem, kde byla i taková řada drobounských detailů, jako byl sovětský výsadkář na Ruzyni při Clarkově odletu z Prahy v roce 1968. Jenže stejně dokonalý byl i jiný Ondříčkův film Ve stínu. Tady ten rozdíl ale dělá silný příběh Emila Zátopka, podaný kombinací famózních vizuálních scén všeho druhu (již zmiňované Helsinky a naproti tomu třeba scéna na horách nebo v Zátopkových bytě) a kvalitního scénáře. Ten scénář s řadou nesmyslností právě Ve stínu srazilo do hlubokého průměru. A jak ukazuje Zátopka film? Především naprosto neuvěřitelným způsobem vizuelně zahraný (včetně verbálního projevu) Václavem Neužilem ml. a s pozoruhodnou umírněností, která ho ukazuje jako člověka, který měl běh jako hlavní smysl života a to ostatní tak trochu šlo mimo něj. A když už se vyjadřoval nebo musel něco řešit kromě onoho běhání, jednal tak, jak si myslel, že to je správné. Jeho skutečný charakter se projevoval právě v těchto nepříliš častých momentech. Dnešní idioti, kteří budou omílat, že byl v padesátých letech v armádě a především v KSČ a že ve filmu nejsou patřičně "zdůrazněna" padesátá léta jenom dokazují svoji omezenost a hloupost. A svůj obraz mohou vidět v krátké, ale výrazné osobnosti Jaroslava Plesla. Ve filmu vše podstatné předvedeno naopak je a pro toho, kdo film sleduje jak se zaujetím tak s přiměřenou empatií je to naopak ukázáno víc než výrazně. Nakonec scéna, kdy Mikuš nutí Zátopka podepsat rezoluci podporující popravu Milady Horákové je toho stejným důkazem, jako když v Zátopkových bytě z rádia zazní zpráva o vykonání její popravy. A to nemluvím o onom estébákovi, který za Miklušovy asistence "najímá" Zátopka na fotografování vybraných míst v Londýně. Tady se netlačí na pilu za každou cenu, je tady jenom ukázáno, jak vypadal svět kolem Zátopka a jak ho on sám vnímal. Když zmiňuji Václava Neužila, musím přiznat (ačkoliv ji příliš v lásce nemám a je pro mě herečkou,která s polodebilním Mádlem měla "přemlouvat dědu a bábu" a nebo otravuje v reklamách na E-ON), že Marthu Issovou jsem velmi rychle začal vnímat jako Danu Zátopkovou a třetí, kdo si "vysekl" asi životní filmovou roli je Robert Mikluš. Stejně jako ve Fair Play nebo seriálu Dlouhá míle ukazuje, kdo a co jsou oni "bafuňáři" ve sportu. V padesátkách stejně jako dneska. No a když jsme u toho pro správného intouše přitroublého chválení, připomněl bych ještě skvělou muziku, kterou Beata Havlenková film podkreslila s pozoruhodnou uměřeností a bez snahy se předvést za každou cenu s děsivým výsledkem, jako se to "povedlo" třeba Kocábovi v posledním zfilmování Jana Husa. Díky za tenhle film všem tvůrcům, protože se jim podařilo ukázat Zátopka, jaký byl, bez zamlčování nebo manipulací, jako obdivuhodného, ale i pochopitelného a životem často dost podivně klopýtajícího člověka... () (menej) (viac)
David Ondříček publiku předkládá s citem zpracovaný příběh české fenomenální atletické dvojice, která přes nepříznivý vývoj politických události touží po jediném – žít a dělat to, co je baví a naplňuje. Retrospektivní způsob vyprávění prostřednictvím návštěvy Zátopkova přítele Rona Clarka v okupovaném Československu dle mého funguje dobře. Koneckonců jde o příběhovou linku na vedlejší koleji a dozvídáme se tak alespoň něco o Zátopkově životě po kariéře. To hlavní se ale odehrává zamlada na trati a tam štáb, herci a komparzisti odvedli prvotřídní práci. První třetina filmu nasadí laťku hodně vysoko – uteče, ani nevíte jak a pomalu se vzpamatováváte z dojetí a ztuhlosti, do nějž jste se dostali záplavou endorfinů z Emilovy radosti z běhu. V polovině si po nabušeném startu na chvíli odpočinete, jelikož do hry vstupuje politika a tempo se zpomaluje. S výletem do Helsinek se však opět blížíme počátečnímu tranzu, ze kterého se oklepete až jakmile z plátna zmizí polibek ústřední dvojice po maratonském závodě. Závěrečné scény jakoby měly za úkol diváka nechat vstřebat, co právě se Zátopkovými prožil a o jak zajímavé osobnosti a životy tu šlo. Vše dává smysl, odvyprávěno bylo, co odvyprávět bylo nezbytné, výprava Rona Clarkea přes půl planety nevyšla nazmar a já jsem rád, že moje očekávání bylo překonáno. Zátopek není filmem, který by jen slepě adoroval běžeckou legendu či stavěl kult jeho osobnosti, je to příběh o nezlomné vůli, lásce, (ne)svobodě a přátelství. Ono poslední jmenované ostatně sám Ťopek stavěl nade vše. Václav Neužil se hereckým výkonem přiblížil těm běžeckým pana Zátopka a pravděpodobně půjde o jeho životní roli (rád se budu mýlit). Martha Issová jako Dana Zátopková také výborná. Děkuji za emotivní zážitek na předpremiéře v kině Scala 22.8.2021 poté umocněný diskuzí s delegací. ()
Zátopek je asi první film, který bych pustil příteli ze zahraničí, kdyby chtěl vidět český snímek o nějakém slavném československém sportovci. Jestli se dostane do evropské distribuce, tak si dokonce myslím, že může divácky uspět. Ovšem pokud se tak nestane, bude to kvůli dost nesrozumitelné dějové lince s australským běžcem Ronem Clarkem, který za Emilem, svým sportovním přítelem, přiletí do Prahy. Podle filmu v roce 1968 a jak scénář zdůvodnil, přicestoval si pro radu poté, co zkolaboval ve finálovém finiši běhu na 10 km při olympijských hrách v Mexiku. Ano, při těch samých hrách, kde Věra Čáslavská ohromila celý svět svým tichým ale dobře viditelným protisovětským protestem proti okupaci při gymnastickém medailovém ceremoniálu. Proč to tedy ve filmu nefunguje? Ona se ta Clarkova cesta do Prahy za „Czech locomotive“ totiž odehrála o dva roky dříve a zádrhel je na světě. Filmaři totiž nechali australana se Zátopkem v době okupace volně procházet po Praze a pobíhat v parcích. Nebo je třeba zavedli na medailový ceremoniál běžeckých her mládeže, kde se odehraje asi nejvážněji míněný politický apel, který ve filmu zazní (a který by při vpádu sovětských vojsk dával smysl). Nicméně o bratrské vojenské pomoci není ve filmu pomalu ani zmínka a síla třetiny filmu tak mizí v podivném faktografickém prázdnu. To ale bude vadit jen informovaným divákům. Ti ostatní uvidí skvělého Václava Neužila jr., Marthu Issovou (Zátopkovu ženu Danu, olympijskou vítězku z Helsinek v hodu oštěpem) nebo dokonce Roberta Mikluše (!! Strážmistr Topinka!!) v perfektně předvedených charakterech, při jejichž výkonech na plátně mrazí. A ve skvělé dobové výpravě a s dokonalou kamerou. Film ale rokem 1968 končí a zcela ignoruje druhou polovinu Zátopkova života. Nemám pochybnosti o tom, že to byl záměr. A můžu se jen domýšlet, že to bylo zejména proto, že se Emil Zátopek, po vyloučení z KSČ v roce 1968 a šesti letech kopáčských prací „napravil“ a s normalizační KSČ se zapletl až příliš. Hodnocení je proto těžké, ale přesto hodnotíme s přítelkyní vysoko. Shodli jsme se na 80% a film doporučujeme. P.S. O čem taky mohl film, věnovaný československé světové atletické legendě minulého století být si můžete přečíst třeba tady. ()
Češi se zase po delší době pokusili o velkofilm a Ondříček obstál se ctí. Příběh Emila Zátopka podává stravitelně i pro ty, kteří se o sport příliš nezajímají a Neužil zaslouží absolutorium za to, jak se této role zhostil. Těžko bychom hledali jiného herce, který při přípravě na roli musel podstoupit to, co on. No ale abych jen nechválil, film je vyprávěn formou Emilova vzpomínání, což mi přijde jako přiblblá móda posledních let, kdy tvůrci rádi přeskakují v čase tam a zpět. Za mě ta dějová linka odehrávající se v roce 1968 dostala zbytečně moc prostoru, to vzpomínání na běžeckou kariéru bylo totiž o mnoho povedenější. ()
Bezecka podivana, tak si na to zabehnete. ()
Po druhé shlédnutí lepší hodnocení. Přesto je zde silný materiál o režimu, který ohnul dobráka a světového šampiona, aby jej následně poslal kopat. Ale to se nedozvíme, protože se kocháme nezměrným záběrem na kmitající nohy a pleskáme se po ramenou, jaký to byl borec (což sakra že byl). Ale pardon, korektnost vítězí. Vliv režimu na (ne)obyčejný život nebo "údolí" Zátopkové zde chybí. A tak si užijme sportovního hrdinu z pohledu režiséra, který o něm natočil lepší dokument. ()
Film roku, možná dekády. Nepřeháním. Byla jsem vůči Zátopkovi skeptická, čekala jsem průměrný film zahalený do aury 'filmu roku', jako tomu bylo v minulých letech u Nabarveného ptáčete nebo u Havla. Ale Zátopek je jiný. Issová a Neužil ukazují, že Dejvické divadlo oplývá současnou hereckou špičkou a lépe vybranou dvojici si neumím představit. Politické otázky nesměly, vzhledem k době, kde se příběh odehrává, chybět. Ale líbí se mi, jak se k nim tvůrci postavili - divák si utvoří názor sám, nic nevnucují. Výborně naučené moravské nářečí tomu všemu nasadilo korunu. ()
Tak silný příběh si zasloužil lepší zfilmování. Promarněná šance. Škoda. Za mě určitě ne víc než 3*. ()
Václav Neužil umí běhat. A navíc u toho stíhá i hrát, což je prostě famózní. Nejlepší herec - běžec ever! Styl vyprávění ve 2 časových rovinách je za mě dobrá volba. Jednotlivé životní epizody se tak podařilo poslepovat časově úsporně, přehledně a divácky atraktivně. Ve filmu tak není zbytečná minuta. Děj odsýpá a baví úplně pořád. Je to důstojná pocta Emilu Zátopkovi, a navíc podaná lehce a s humorem. Představuji si, že bych film převázala růžovou mašlí a poslala ho jako dáreček panu Zátopkovi na onen svět. ()
Na české poměry výborný film. Však už dlouho nebylo nic pořádného tady natočeno. A tohle je opravdu příjemná podívaná. V hlavní roli exceluje Václav Neužil, na jehož výkonu je film postaven. M. Issová mu neméně zdatně sekunduje. Nicméně divák nemá šanci pohlédnout hlouběji pod pokličku jejich vztahu, který asi musel být zajímavý. Stejně tak nenajde pochopení pro jednání hlavního hrdiny, které je opravdu rozporuplné. Chybí vhled do jeho mysli, jakékoli souznění, sympatie či odpor k němu. Omezuje se to jen na pouhé popisné koukání. Kromě několika střípků ze života Emila Zátopka film ukazuje převážně jeho závodění v Helsinkách. Pohled na běžícího Neužila se brzy okouká a divák se začne nudit. Je pěkné, že zvítězí, ale jaksi jsem mu ani nedržel palce. Však to bylo jasné, že vyhraje, a autor se nesnažil děj nijak vygradovat či zpestřit alespoň minidramatem. Film tak uplyne a vlastně ani nevím, co měl říct. Je to škoda, když už to stálo tolik peněz a úsilí. 4- ()
Po švech stranách solidní dílo, kterému jde jen málo co vytknout. Režie, hudba, scénář, herecké výkony, vše precizně odmakané. Nehodlám teď posuzovat to, jestli na něčí vkus vykreslilo Zátopka dostatečně hodnověrně i v jeho vztahu ke komunismu, husky jsem s ním nepásl. Hlavní přínos filmu totiž tkví v tom, že posiluje národní uvědomění a vlastenectví a to Češi potřebují jako sůl. Víc takových filmů a méně Habr-mlýnů a podobných sebemrskačských hovadin. ()
Súvisiace novinky
Česko vybralo svého letošního kandidáta na Oscara
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) každoročně mimo udílení národního ocenění Český lev vybírá i potenciálního filmového kandidáta na prestižní cenu Oscar, jenž by na jaře příštího roku mohl… (viac)
29. ročník Českých lvů ovládl Zátopek
Dnešní večer se nesl mimo tradičního oceňovaní české filmové tvorby rovněž v duchu sounáležitosti s válkou zpustošenou Ukrajinou. Vystoupil například i ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen… (viac)
Ceny české filmové kritiky ovládla Okupace
Sdružení českých filmových kritiků dnes v pražském Divadle Archa předalo výroční Ceny české filmové kritiky v rámci svého 12. ročníku a ocenilo tak výjimečné české filmové počiny roku 2021 i jejich… (viac)
Cenu filmových fanoušků získal Zátopek!
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 29. ročník udělování cen Český lev. Mimo to byly během dnešní tiskové konference oznámeny i dvě nestatutární… (viac)
Kouknul jsem na Zátopka podruhé, jestli jsem se náhodou se svým hodnocením neustřelil a musím konstatovat, že mě při druhým shlédnutí naprosto iritovaly věci, kterých jsem si ani napoprvý nevšimnul. Zaprvý strašně špatný zvuk. Kolikrát jsem nerozuměl artikulaci herců! Zadruhé, naprosto příšerný střih. Nesmyslné prostřihy na nic neřešící scény. Při závodě na 5000m se Ondříček rozhodl zničit napětí závodu tím, že celkem třikrát ustřihne závod, a ukáže Zátopkovou sedící v šatně. Meingod! A takovýchto prostřihů donikam tam bylo více. Dvě časové roviny se výborně povedly ve filmu Poslední závod (2022), ale tady to doslova ničí film. Ta druhá linie vůbec nefunguje jelikož mezi Ronem a Emilem není viditelné žádné přátelství, Emil spíš Rona vytáčí, což kulminuje scénkou v rybníce.. a navíc tato časová linie je jen další místo, kam Ondříček může uskočit ze zajímavého děje, třeba z maratonského běhu 1952. Ten film trpí na Ondříčkův pocit, že o Zátopkovi víme uplně všechno, a tak si myslí, že mu stačí ukázat záběr na medajli, a my přece víme co se v Londýně tenkrát stalo! V tomto duchu točit film nemusel, stačilo pustit úvodní titulky a nápis Zátopek! To by přece všem stačilo. Místo závodu v Londýně sledujeme jakousi vymyšlenou scénkou sexu na ubytovně. Čím dál víc mě chybí Emilův osud v 70tých letech, kdy jako dělník kopal studny, jelikož pro režim upadl v nemilost. Proboha to je přece dějový oblouk jako kráva, a oni to vysvětlí jenom závěrečným titulkem. Dál mě iritovala Zátopková něklikrát loudící sex.. a nesmyslně vyhrocené scény okolo tématu dětí (když Zátopková ani děti mít nemohla). Hollywood by ze Zátopka dokázal udělat prvotřídní film, protože nic nemusíte vymýšlet, ale u nás to prostě zkurvíme bezvýznamnou scénou tajného sexu v Londýně. Trvám na dvou hvězdách a víc ani omylem, a mizím rychle pryč, abych si to ještě nerozmyslel na jednu hvězdu. ***************************************************** RECENZE 1 - o Zátopkovi jsem četl krásnou knížku Vytrvalost, kterou nenapsal Čech ale Rick Broadbent. O Zátopkovi jsem viděl řadu zahraničních videjí na nejpopulárnějších běžeckých kanálech, které rozebírají jeho běh, výsledky, úspěchy. Klaní se mu jako jednomu z největších běžců novodobé historie atletiky a dokážou odůvodnit proč. Film čecha Ondříčka mě však minul jako máloco. Je mi líto, ale není to tam. Film má dvě tři silnější scény, u kterých si řikáte, tak možná že to nakonec dopadne dobře. Ale nikoliv. Závody odbytý! Zobrazený dnešníma očima, prostě šel a vyhrál tak, jak všichni víme, že se to stalo. Ale před tím závodem to přece nikdo nevěděl, zejména před 5000m a maratonem v Helsinkách!! Žádný budovaný napětí před startem, ani žádná mentální příprava, plán jak vyhrát. NIC!!!! Jdu točit o závodníkovi a tohle vypustím?? WTF. Podle mě se nemohli rozhodnout o jakém Zátopkovi teda chtějí natočit henten film, a tak to dopadlo rozpadem na všechny strany, stejně povrchně jako film Havel. Dá se říct, že oba filmy mají strašně moc podobného. Ale to podstatný, kvuli čemu jsem se na to koukal, kvuli nejlepšímu vytrvalostnímu sportovci tehdejší doby, toho tam bylo strašně málo. Protože češi do sportu vždy míchali politiku? Tak musí i do filmu o sportovci taky asi? To snad není možný, ale i Poslední závod o Hančovi nabídl daleko lepší introspektivu do mysli vytrvalostního sportovce, očištěnou od všech těch nepodstatných věcí běžného života. Pro medajle jede filmový Emil stejně obyčejně jako pro rohlíky, zatímco filmový Hanče jede vyhrát opravdu závod všech závodů. Velký plus filmu je to, že Neužila naučili opravdu pěkně běhat. No a nakonec zbývá poslední a věčná otázka, které se nikdo v žádné knížce, filmu, youtubu ani nikde jinde ani zpovzdálí nedotknul, zřejmě z naivní představy, že tehdy to ještě neexistovalo. Byl Ťopek čistý ? () (menej) (viac)