Zátopek

"Nesmí to být nuda. Nesmí to být vězení." Ondříčkovi se podobně jako Ševčíkovi před pěti lety s Masarykem podařilo natočit životopisný film, jenž by zcela v pohodě ustál porovnání se zahraničními snímky. Z technického hlediska jde o audiovizuálně dobře uchopený film, který nepůsobí lacině a veskrz ani kýčovitě. Herecké výkony si zaslouží pochvalu - od zdánlivě přitroublého Neužila, přes zásadovou Issovou, až ke grázlovitému Miklušovi. Našlo by se pár scén, které byly, ehm, zvláštní ("Ach, Ťopko, Ťopko!" či Zátopkova lekce koupání následovaná Clarkovým prozřením), nicméně ty se v porovnání s kvalitním zbytkem snímku ztratí (v davu). Nejvíce mě asi dostala scéna s vysíleným maratonistou. Poetická a na první pohled nezapadající vize s domorodcem měla nakonec své opodstatnění a "kouzlo". P.S. "Když nemůžeš, přidej!" (29.08.2021)

"Já chcu vždy vyhrát. Zúčastňovat se můžó ti za mnó." Zátopkovi jsou nesmrtelní. Narodili se ve stejnej den a ve stejnej den vyhráli i olympiádu. To se asi nedá překonat. Taky to byli moc fajn lidi. Strávil jsem s nimi jednoho Silvestra a musím konstatovat, že mezi baviči Ťopek neměl moc konkurentů. K historický věrnosti filmu se nechci moc vyjadřovat, protože některý věci si pamatuju trochu jinak, ale netuším jestli správně. Jsem si však jistej tím, že jsem viděl naprosto dokonalýho Emila, sportovně absolutně netrefenou Danu, báječný funkcionáře a úplně zbytečnýho Clarka s titulkama. Přesto jsem si to užil. (23.12.2022)

Utíkej, Ťopku, utíkej! Velmi dobré, když tak Emil činí s touhou udělat ze soupeřů jen ty, co se zúčastnili. Už jen dobré a víceméně neutrální, když to samé dělá před partnerskými problémy a nebo jej honí systém divokej. Někdy ta snaha prodat nějaký Zátopkův památný výrok byla až úmorná, ale jako retrospektiva na Nagano na oválu to šlape přesvědčivě. A přitom stačilo, aby se na závod v Baťovském areálu vybíralo od začátku abecedy, nebo aby Dana při kvalifikaci na olympiádu v Londýně mířila oštěpem trochu víc doleva a nic z toho nemáme.. (02.01.2023)

Životopisný portrét fenomenálního (socialistického) sportovce, jemuž nekompaktnost a zkratkovitost hodně ubrala na působivosti. Václav Neužil si však svého Emila Zátopka dokonale užil a podřídil mu naprosto vše. Ačkoliv ho se slavným běžcem nepojí úchvatná podobnost (maskéři si vyhráli jen s charakteristickou pleší), je v gestech a mimice věrný svému předobrazu. A všechny ostatní herce vytlačuje ze zorného pole. Jeho osobité ztvárnění je na filmu tím nejlepším. (Jeho) výkony na trati jsou velmi působivé. Mimo běžecké tratě už film nenabízí tolik převratně zajímavého. Tradiční komunistické persekuce, které jsou velmi limitovaným způsobem předvedené a znázorněné. A posléze se ke všemu přidala dějová předvídatelnost, rozkouskovanost a scenáristická naivita. Zcela otřesná byla naroubovaná naprosto nedůležitá linie s atletickým rekordmanem Clarkem, která v podstatě rozjíždí retrospektivní ráz filmu. A díky za tu retrospektivitu, jinak by se to setkání v neblahém roce 1968 snad ani nedalo ustát a vydržet. Díky i za zchátralý stadion za brněnskými Lužánky, který neprcá jen se Švancarou, brněnským fotbalovým fenoménem, ale posloužil také jako kašírované olympijské stadiony v Londýně a Helsinkách. Ne, opravdu jsem si nevšiml, že se jedná o někdejší dominantu jihomoravské metropole. Pochopitelně se film nevyhýbá ani zkreslení mnoha faktů (viz plánované těhotenství Zátopkové, která děti nikdy mít nemohla a dobře to věděla). Docela jsem postrádal popisky u některých zlomových (sportovních) událostí. Orientovat se v některých časových obdobích bylo poměrně náročné. Režie Davida Ondříčka oplývala v globálu kvalitou, kamera Štěpána Kučery se zaskvěla, scénář chtělo podstatně vypilovat. Václav Neužil alias Emil Zátopek měl evidentně natrénováno a filmu urval dobré skóre. 6/10 (08.10.2022)

Dobrých českých filmů je v posledních desetiletích jako šafránu. Tohle je ovšem velice světlá výjimka, které se odvažuji vytknout jen dvě věci. Úplně mě nebavila dějová linka s Ronem Clarkem o ocenil bych nějaký jiný způsob vyprávění. Druhá výtka je k situacím, kdy se snaží čtyřicátníci hrát pomalu náctileté. O to směšněji vše působilo, když byli tito čtyřicátníci obklopeni na první pohled podstatně mladšími herci. Uvítal bych spíše, kdyby byli Zátopkovi obsazeni někým mladším, koho by bylo podstatně snazší namaskovat, či obsazení 4 herců - tedy mladé a staré verze Emila a mladé a staré verze Dany. Kromě tohoto není filmu moc co vytknout. Pro běhání mám slabost, proto mi byla tato tématika velmi blízká a Emil Zátopek byl mimořádný atlet s nesmírně dobře nastavenou hlavou. [83 %] (19.11.2022)