Angelika a kráľ

Třetí díl série o Angelice. V tomto pokračování se Angelika blíže dostává ke králi, který by z ní rád udělal svou milenku. Tím se ovšem dostává do nebezpečí, ze kterého jí ovšem vždy dostanou věrní přátelé. Po smrti svého druhého chotě upadá do náruče perského vyslance, ovšem osud jí přinese též radostnou zprávu, a to že hrabě de Peyrac je naživu a dozví se, jak to bylo s jeho údajnou smrtí upálením. Když se s ním znovu shledává, de Peyrac jí uniká, neboť doufá, že to pro ni bude lepší. Angelika však nelení a vydává se ho na konci této části hledat na jih Francie. Stále se je na co dívat, skvělé kostýmové podívané odpovídá prostý a jednoduchý děj s, pro Angeliku, typickými hereckými projevy. (20.07.2006)

A zase příběh o ženě, která má muže za hračky, jejichž prostřednictvím získává to, co chce. A to i přesto, že častokrát musí nejdříve jakoby ustoupit, aby pak měla vše i s fanfárami. Angélique, tentokrát de Plessis-Belliére (půvabná Michéle Mercier) touží dostat se na vrchol a něco znamenat. Její manžel záhy umírá, ale pří umírání dá královi Ludvíku XIV. (Jacques Toja) svolení, aby se stala jeho milenkou. Povolává ji na svůj dvůr, svěřuje jí úkol, aby ponoukla perského vyslance Batchari-Baye (dobrý Sami Frey) k obnovení smlouvy. A tak nastupjí další dva, které si Angelika musí vycvičit k obrazu svému, což se jí zdaří velmi dobře. Nechybí samozřejmě Desgrez (Jean Rochefort), stále šéf královy policie, která se stává jejím průvodcem a rádcem u dvora. Nově jsou tu maďarský princ Rákoczi (Fred Williams), který je smutným hrdinou v mocenské hře a snad proto mu Angelika poskytne lože, markýza de Montespan (Estella Blain), králova milenka, která těžce nese Angeličín příchod a neváhá se jí zbavit jakoukoliv cestou a oddává se satanismu, a starý Savary (Pasquale Martino), který byl v tajném spojení s Jeoffreyem de Peyrac (Robert Hossein). A je to celé zakončno tím, že Angelika naráží na Jeoffreye, a vzpomene si na svou lásku. Ten je ale zřejmě zhnusen jejím účelovým roztahováním noh a utíká od ní pryč. Je to kýčovité, ale má to snesitelnou atmosféru. (19.12.2010)

Príbeh skoro vždy rovnaký, len urodzený milenec sa mení. Ale krásnej markíze, láske z detstva, jednoducho nemôžem dať menej ako tri hviezdy. –––– Ste tu sama? Sama, a spíte nahá?! –––– Láska moja, prišiel som sa pozrieť, ako spíš. Len pozrieť, aby som ťa nezobudil. Utiekol som, a nechcel som s tebou hovoriť. Tvoj život je Slnko a môj podzemie. Odnášam si kúsok večnosti, ktorým je tvoj úsmev, keď spíš. (27.12.2017)

Stejně jako u Báječné, i tady to má plno chyb. Ale vyrovnané to je krásou Angeliky a historickejch velkolepejch staveb, zde konkrétně Versailles a jiné zámkové dlažby. Jinak by to mohlo mít podtitul "Žofré resurrection". Zlej perskej záporák a ostatní postavy přicházejí a odcházejí s klišémi v patách, naivitou v chování a dialogy plnejma francouzskejch jmen. Jinak smrt malyho zakrslyho liliputa, kterej se vetřel snad všude, byla pro mě úlevou, už jenom kvůli strašnému dabingu Strýčka Jedličky. Otravné začíná být i to, že všichni hned Angelice říkaj, že ju milujou... (17.12.2016)

Tady scenáristé řezali do živého masa, protože snímek pracuje s motivy pouze druhé poloviny stejnojmenného románu. Celé manželství Phillipa a Angeliky je totiž zredukováno na předtitulkovou scénu, poté dojde k propojení zápletek s Bachtiarim bejem a Rákoczim a soupeření s paní de Montespan o královu přízeň vrcholí ve scéně hrozivé černé mše. Přestože se tvůrci filmu v závěru od předlohy značně odchýlili, film drží pohromadě díky nepostradatelnému Desgrezovi (v knize se vyskytuje na několika stranách, ale i na tak malém prostoru si stihne s Angelikou znovu zasouložit). Filmová Angelika a král nedosahuje úrovně svých předchůdců, obsahuje však důležité poučení: nedebilkuj a nedělej na nepřítele dlouhý nos, i když vás dělí těžké dubové dveře. (11.05.2024)