Jan Žižka

Rozhodne ne zklamání! Škoda, že se autoři filmu nerozhodl zda chtějí Gladiatora, Statečně srdce nebo krvavy syrový středověký snímek z univerzálního prostředí. Film jde všemi směry, za mě romance ani Anna nefungují,ale vše ostatní celkem ano. Prostředí krásné,hudba a nádech odpovídající době. Při závěrečné scéně si člověk uvědomí,že tu materiál na něco většího byl... přesto mírné překvapení. (10.09.2022)

On je docela problém, když nejméně zajímavou postavou je samotný Žižka. Vážně, to někdo na základě tohoto filmu cítí k jeho osobnosti nějaký respekt nebo obdiv? Za celé dvě hodiny jsem neměl ani tucha o tom, proč bych mu měl fandit, čím byl tak výjimečný, a proč je takový borec. A to jsem Čech. Neumím si absolutně představit, co si z toho mohl odnést průměrný zahraniční divák. Určitě za to nemůže Ben Foster, ale spíše scénář, který z něj sice dělá badass žoldáka, ale s jeho "legendou" neumí vůbec pracovat, což je škoda (nemluvě o absolutně nefunkční romantické lince). A to je škoda, protože třeba mocenské hrátky fungovaly velmi slušně (Schweiger mi neuvěřitelně sedl) a celkově se film podařilo natočit na hodně solidní úrovni. Jákl má můj obdiv za to, jak sehnal peníze a dal dohromady spoustu talentovaných lidí. Příště bych jen ocenil, kdyby k tomu přidal kvalitního scénáristu, a možná i zkušenějšího režiséra. Protože ten chlap má talent a s jeho pomocí by česká tvorba mohla jít hodně nahoru... (10.09.2022)

Petr Jákl je statečné srdce… Když se tvůrčí vize střetne s talentem převést jí na filmová plátna, může z toho vzejít jedinečnej zážitek atakující žebříčky nejlepších filmů všech dob. Mel Gibson to ví! A když je chytrá produkce, lze to dělat i s nízkým rozpočtem (The King). Jákl ale nejenže nemá vizi nebo talent, on zřejmě nemá ani pokoru či respekt k filmovýmu řemeslu, látce, ani k tvůrcům, se kterými pracuje. A tak – chvástaje se, že je Braveheart hlavní inspirací filmu – natočil nejdražší fiasko v historii český kinematografie. Kamera i celkovej vizuál (kompozice, color grading, digitál) působí jak z fan kraťasu za pár desítek tisíc. Herci netuší, kde jsou, kým jsou a co mají hrát. Atmosféra středověku je nevýrazná, protože obrazová stránka nejde ruku v ruce s výpravou a historickým zasazením. Chaotickýmu střihu s děsivou kadencí by záviděl i Greengrass. A scénář? Dramaturgicky disfunkční, příběhově generickej (scény na sebe ani pořádně nenavazujou). Žižka je exemplární případ toho, že ani z jinak talentovaných tvůrců nedokážete vytřískat výkon, pokud jste režisér bez nápadu a neumíte sladit jednotlivý filmový profese v jeden koherentní funkční celek. Měl to natočit v češtině, pro Čechy, s českými herci, třetinovým rozpočtem a tím pádem podstatně komorněji. Možná by se dostavila ona pokora, úcta a nakonec i ta tvůrčí vize… ale natočil Hammer of the Gods II. (12.10.2022)

Petr Jákl se prakticky v každém rozhovoru vyznával z lásky k BraveHeart. A přesně takový film natočil, Žižkův origin pro zahraničního diváka. Z celého kulturního fenoménu si vybral mýtus zrodu a ten podpořil skvělými jmény. Z mnoha zahraničních herců, se kterými se Jáklovi podařilo pracovat, bych vyzdvihla speciálně Tila Schweigera, který je přesně tou hvězdou, která má dostatečný tah na diváka a zároveň není našemu kulturnímu prostředí jakkoli cizí. A i proto je jeho Rožmberk pastvou pro oči a zároveň nejzajímavější vedlejší postavou. Jako celek film funguje, má hodně co nabídnout, jen to zkrátka není remake Vávry (ani adaptace Čorneje) a z toho jsou místní kruhy lehce v šoku. (20.11.2022)

Když jsem vyšel z kina, byl jsem takový smířlivý. Vlastně jsem Žižkovi přál, aby byl dobrý film a přál jsem to i sobě. Jenže uběhly dva dny a situace se trochu změnila. Respektive dost. Moc nevím, co bych na novince Petra Jáka chválil. Zároveň nemůžu tvrdit, že bych u českého velkofilmu nějak krvácel. Celkově to prostě „jen“ není příliš dobré. Upřímně třiadvacet milionů dolarů na výsledku vidět není, to je ovšem ta nejmenší potíž. Větším problémem jsou zoufale nepřehledné bojové scény, ale tím zdaleka nejhorším je samotné podání příběhu. Čert vem historickou věrnost, jestli brnění odpovídá době a podobné věci. Ovšem to, že Žižka je zoufale plochá postava bez fungující motivace a Ben Foster většinu času tápe, už problém je. Stejně jako celá druhá polovina, která se skládá víceméně jen z běhání po lese, vyměňování zajatců a hledání někoho, kdo se zrovna někam schoval. Vyloženě chválit tak můžu snad jen záporáka Rolanda Møllera, zbytek je však přinejlepším průměr postrádající režisérské nápady, zajímavý příběh i cokoliv jiného, co by nějak výrazně stálo za pozornost. Český velkofilm hollywoodských měřítek se rozhodně nekoná. (07.09.2022)