The Canal

Na první pohled mě potěšilo, že hlavní roli má Rupert Evans z Hellboye, ale jak se děj rozvíjel, zívala jsem nudou. David zjistí, že v jeho domě došlo před více než 100 lety k vraždě - manžel zavraždil svou nevěrnou ženu. Shodou okolností přijde David na to, že jeho žena má milence a když je spolu nachytá, má možnost je/ji zabít. A taky že jeho ženu někdo doopravdy zabije. Zápletka zahrnuje duchy minulosti, halucinace, přízraky a naprosto dementního hlavního hrdinu, co sype mouku na zem, aby v ní viděl stopy ducha, který ho pronásleduje... Ke konci je jedna jediná scéna, která je opravdu chuťovka, ale jinak se jedná o podprůměrný pokus o mysteriózní horor. (06.12.2014)

Čakal som s komentárom kým zo mňa trochu opadne nadšenie, nech som kritickejší. Záver má svoje chyby. Vysvetlovaním čiastočne sklame, samotným vysvetlením ešte viac, ibaže ako sa hovorí, originalita neexistuje. A takto som sa nebál od druhých Insidious. Pri pár scénach (skype, záverečná premietanie) mnou zimomriavky doslova lomcovali.Takže musíte odpustiť troška predvídateľnosti, Kavanagh Vás vzápätí vždy nejak odmení. V závere dvojnásobne (23.10.2014)

Když vám někdo desetkrát za den řekne, jak vás miluje, pak vězte, že opak je pravdou. Film o psychopatovi, co si myslí, že je v zajetí démonů, není samozřejmě nic nového pod sluncem. Podobných filmů o domech, kde údajně straší (chybělo jen upozornění, že film je dle skutečných událostí), je řada. A v tom je kámen úrazu - pokud žádný takový neznáte, asi vám docela sedne, pokud znáte, pak vás příliš nepřekvapí. Lehce se dá odhadovat děj až k samotnému konci. Jen Billy potěšil, ten si za závěr zaslouží pěknou hvězdičku. Slušná kamera, vliv novodobých ducháren a Asie, dobrá hudba s často přestřelenými ruchy, fajn herci. Obávám se, že tenhle subžánr se natolik vyčerpal, že vnést do něj originalitu je zřejmě nemožné. Škoda. Spíš než horror je to psychologické drama. (28.10.2014)

Tak už i Irové začínají s nesmyslným kopírováním? Ivan Kavanagh se pro svou prvotinu rozhodl čerpat inspiraci hned z celé řady známějších filmů a povedlo se mu natočit opravdu chaotický „guláš“ mysteriózního thrilleru a psychologického hororu. To však neznamená, že by se na tento film nedalo dívat, jen jsem měl pořád ten pocit, že tohle jsem už někde viděl…Bizarně pojaté to skutečně je, ale místy mi přišlo, že i sám tvůrce se v tom začal pomalu utápět a jeho představivost dostávala místy pořádně na frak. Zvláště když se nám to následně pokus všechno vysvětlit, čím si dle mého ublížil ještě víc. Někdy je přece jenom lepší, nechat diváka, aby se s tím co viděl, popral sám. Přiznám se, že asi nejvíc mi vadilo použití „další černovlásky vylézající odkudkoliv. Tohle frčelo někdy před deseti lety a i kvůli tomu u mě asijská tvorba mírně klesla na oblíbenosti, protože ještě dnes je toto „téma“ hojně využíváno, přestože je už dost okoukané. Dále jsem měl problém s hereckým výkonem představitele malého Billyho. Vím je to dítě, ale neviděl jsem u něj žádné emoce a já teda nevím, ale když mi umře matka, tak se budu chovat asi trochu jinak. No a ani ostatní herci si nevedli zrovna moc dobře. Hannah Hoekstra totiž kromě svého půvabného obličeje a faktu, že se ráda svléká před kamerou (a erotické scény má hodně ráda, o čemž jsme se už mohli přesvědčit několikrát), moc hereckého talentu nepobrala. S atmosférou to bylo obdobné. Místy se podařilo navodit opravdu psychologické „peklo“ a některé halucinace byly pěkně natočené. Dokonce i napětí by se u nich dalo krájet, ale hned vzápětí následovala nezáživná pasáž, která zase totálně přidusila slibně se rozjíždějící tempo a já tyto výkyvy moc rád nemám. Zvláště když si u nich musíte říkat, jestli je ten režisér opravdový genius, nebo si z vás dělá prdel (což bych se více přikláněl k druhé možnosti). 50% (17.02.2015)

Kanál všetkých možných ducharín. Spláchnite doň Ring, polovicu Sinistra, zalejte ľubovoľnou ducharinou za posledných 20 rokov a výsledkom je kanál, The Canal. Chápem, že v tomto hororovom subžánri sa už veľa nového nedá vymyslieť, ale to neznamená, že budem akceptovať aj podobné vykrádačky akým je The Canal, ktorý sa nieže inšpiruje, ale doslovne kopíruje konkrétne scény z iných filmov. Najviac udrie do očí práve Kruh (vlasatica vystupujúca z plátna/televízora) a nedávny Sinister (tajuplné vražedné videá na starej kamere). V tomto prípade si Kanál prepožičiava až príliš veľa. To by možno nebol problém, keby to spolu fungovalo, ale bohužiaľ je „Kanál“ len ďalším z milióna „kanálov“. Ako kvázi prekvapivá záverečná pointa, tak i celé smerovanie príbehu je odhadnuteľné doslovne po prvých pár minútach a nefungujú ani strašidelné scény, ktoré buď spoliehajú na tuctové, obohrané, neraz veľmi lacné ľakačky alebo namiesto toho, aby boli akokoľvek strašidelné skôr stavajú na takých až „psycho“ scénach (v tom negatívnom slova zmysle) odohrávajúcich sa na verejných záchodoch. Má to síce znepokojivý hudobný podmaz, slušne temný vizuál, takže po technickej stránke nie je čo vytknúť, občas dokonca aj znepokojivú atmosféru a vyslovene poteší pomerne nekompromisný záver s chlapcom, ale inak je Kanál po celý čas mdlý, nie je sa tu čoho báť, jednoduchučkú tisíc krát obohranú story podáva až s prílišnou serióznosťou a vykrádať vykráda viac ako je zdravé. Napriek niekoľkým totožným tematickým prvkom má k svojim duchárskym predobrazom ďaleko. Potenciál režisér rozhodne má a na prvotinu sa s tým popasoval ako sa dalo, ale nabudúce by to chcelo aspoň ten jeden vlastný nápad. CELKOVO: 2* (4/10) (17.10.2014)