Navždy mladá

"Tak tohle je přesně film pro mě. A po 50 odstínech je to druhý nejlepší film, co jsem od smrti svého manžela viděla," nadšeně prohlásí dvaapadesátiletá Květa, žena zvolna zarůstající vousem. Její manžel před pěti lety skonal zcela nepřirozenou, avšak dobrovolnou cestou, šlo o náhlý kolaps z toho, jak se mu jeho choť měnila před očima. Když její transformace dosáhla vrcholu, tzv. prasnice, kdy by asi tak trvalo rok, než by za pomoci potápěčské výbavy a přístroje pro noční vidění našel otvor do její tvarůžkové píči, raději volil odchod. Myšlenky černé jak černé kafe směřovaly jen k tomu, že by si musel nejdříve prosekat cestu houštím plnou dravé zvěře a netopýrů mačetou jak princ v pohádce O Šípkové Růžence. Tomu ta cesta stála alespoň za to, protože věděl, že smočí do kvalitní výstelky, ale pomyšlení, že když tuhle prasnici má prstit, musí mít prsty dlouhé jak "ítý", ho den ze dne ničilo. "Na tenhle film se vyplatí jít do kina dvakrát," s těmito slovy volá Květuš své stejně staré kamarádce Heduš, která je nevidomá. "Já už to viděla a chci na to jít znovu!", sdělí nadšeně Heduš do telefonu. Jdou na to spolu do kina, Květa každých patnáct minut popisuje Heduš, co se děje na plátně, ale film ji znovu pohlcuje. Od poloviny už jen mlčí, je do něj zabraná a užívá si jej. Vždyť je to taková romantická paráda, působivě natočená a krásně zahraná. Blake Lively v tomhle filmu vypadá jako Květa nikdy vypadat nebude. A až ten film vyjde na dvd, pořídí si jej za sníženou cenu v Tescu na Clubcard. A pak bude roky a roky čekat na podobně laděný film pro ženy, jejichž zevnějšek není nestárnoucí na rozdíl od zevnějšku titulní hrdinky tohoto dojemného filmu. Typicky ženský film netřeba hanit, i když prostřední část je rozvleklá. 80% (04.08.2015)

Geniálně vyladěná záležitost bez jakéhokoliv patosu, sentimentu či rádoby dojemných scén, které by tam režisér notně musel našroubovat. Emoce zde mají svůj důvod, neboť veškeré citové scény jsou upřímné a zahrány od srdce. Blake Lively je fenomenální a dle mě jí minimálně oscarová nominace nemine. Dialogy je též radost poslouchat. Není nouze o chytré scenáristické hrátky a navrch hlubokou myšlenku, která dělá Adaline skutečně něčím výjimečným. (01.08.2015)

Pekné to bolo. Vizuálne nádherné, veľmi dobre zrežírované ale bohužiaľ takto parádny námet si zaslúžil viac než telenovelovú kostru. Filmu síce chvíľu trvá pokiaľ sa úplne nakopne, pretože Blake Lively nedokáže svoju postavu predať na 100% ale s príchodom Harrisona Forda na scénu sa to omnoho zlepší. V drujej polovici je to už tá silná osudová romanca, ktorá dokáže dojať a potešiť aj napriek tomu, že trailery opäť raz vykecali príliš. Výborná žánrovka, ktorá síce nedosahuje peckovosti Notebooku alebo Legendy o vášni ale nejaké blbé P.S. I love you alebo Dear John strčí v pohode do vrecka. Stále však zamrzí, že takto skvelý nápad bol spracovaný ako klasická romantika s jasne danou cieľovkou a nemá vyššie ambície ( skôr než k Benjaminovi Buttonovi to má bližšie ku Time Traveller´s Wife). Veľmi silných 7/10 (02.08.2015)

Čekala jsem víc. Marně jsem si myslela, že se film bude více zaobírat životem Adelaine, že tam alespoň lehce bude nastíněno jak vyrůstala, jak se zamilovala, jak se jí narodila dcera, pak jak se stala "nesmrtelnou" a následně jak se s tím smiřovala. Ani ve snu mě nenapadlo, že to bude všechno obsaženo během pěti minut a ještě vypravěčem. Celkový příběh ze současnosti mě pak moc nezaujal, docela dlouho se tam nic nedělo, pak se objevil otravný stalker, který si Adelaine vyhlídnul a nedal se odradit. Nějak mi uniklo kdy přeskočila jiskra, pořád to vypadalo, že ji spíš otravuje a pak si to najednou během vteřiny rozmyslela. A celkově pak ta další zápletka s Harrisonem Fordem mi přišla více než zvláštní. Po skončení filmu jsem zůstala trošku v rozpacích, film by měl dobrý námět, ale nebylo to dobře zpracované. Mohl toho nabídnout hodně, místo toho to bylo takové průměrné. Neurazí, ale ani nenadchne. 3* (04.08.2015)

Kdybych býval teď o víkendu chytil v Jizeře kouzelnou rybku, padlo by první přání na to, aby byla Blake moje věčně mladá a druhým přáním bych zařídil, aby to nevadilo dalším. Trojku bych pak prodal a koupil za to Blake letenku. Nemůžu psát nic o filmu, protože pokaždé, když se usmála a já se jí podíval do očí zapomněl jsem, že sedím v kině a přede mnou je jenom plátno. Sice se časem budu muset smířit s tím, že spíš někdy sbalím to plátno než Blake, teda pokud nechytím kouzelnou rybku číslo dvě ovšem. Zážitek mi ale zůstane napořád, a to nejen z pohledu na Adaline, ale i díky vkusné romantice, vyvedenému humoru a - světe div se - dobrému Fordovi, přičemž nemám na mysli auto. (10.08.2015)