Mokrina

Španielsky Sean Penn a malý frankistický nervák spolu vyšetrujú vraždenie mladých dievčat, teda jedinej krásy, ktorá v tomto nehostinnom prostredí súmraku odrážajúceho sa na hladine močiarov ostala. A robia to kurevsky presvedčivo! _ Videné v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (17.04.2015)

„Minimálny ostrov” , španielsky a vidiecky, s dostatočnou vlahou, ale najmä s bohatou mokraďou, so samými húštinami, ale na úvod i s dvomi zmrzačenými mŕtvolami dvoch sestier, ľahkých dievčat, ktoré ešte pred smrťou, stihli nafotiť pikantné akty, a k tomu si taktiež pridajte aj dvoch fúzkatých a výstredných detektívov s neobyčajnými vyšetrovacími metódami, ktorí prichádzajú vyšetriť tento extrémne ohavný čin, kedy sa to postupne začína čoraz viac celé zamotávať, že postáv akosi neustále pribúda a síl zase strašne odbúda, hlavný podozrivý s puškou už v bielom Citroëne Dyane 6 s ešpézedkou SE-8348-T, na nich dávno číha, či aj záhadný muž v sombrero sa na všetky prizerá, keď ruku k dielu priloží i fotograf, no iba jeden človek skončí na odvetu - chladnokrvne dobodaný, alebo drogoví díleri sa na všetko z diaľky iba prizerajú, kedy tých zainteresovaných jedincov je oveľa viacej, než si dokážeme vôbec pripustiť, sme v retro roku 1980, päť rokov po poslednom výdychu diktátora Franca, že všadeprítomná, depresívna nálada by sa dala doslova pokrájať na najmenšie franforce... / Povedal by som, že som bol ešte vo väčšom rozpoložení, než naše postavy. Myslel som si, že film ovenčený desiatimi Cenami Goya zo 16. nominácii ! , bude mať aj takú váhu, ale namiesto toho som zažíval samé, rozporuplné reakcie, preplnené chaotickým vnímaním filmovej (fikčnej) reality. Prakticky sú ekvivalentom na americké Oscary, no nezakladajú sa až tak na kvalite, ako som očakával, skôr prevažuje kvantita, t. j. veľa ocenení versus (nad)priemerný kinematografický počin. Asi som príliš náročný divák, než aby som sa opäť nechal opiť filmovým roškom za pár centov. I napriek všetkým mojím negatívam, film nie je až taký zlý, ako sa môže zdať. Jednoducho mi nesadol, ako stavba, t. j. spôsob, akým bol postavený/nakrútený, i keď som si niekedy všímal pôsobivý vizuál. Architekt/Režisér Rodríguez sa extra snažil zapôsobiť, no na mňa to ani zďaleka neplatí ! (25.06.2020)

Špinavý film s neutěšeným koncem. Děj se líně vleče a před úplnou nudou ho zachraňuje solidní kamera (krásné jsou záběry z ptačí perspektivy) a pomalá, leč zneklidňující hudba (Julio de la Rosa). Nejcennější je zřejmě přesah do minulosti a (ne)vyrovnávání se s ní. Autoři se vyhnuli zobrazení otevřeného násilí, které bohatě nahrazují nekompromisní výslechy a verbální sdělení o tom, co se s pohřešovanými dívkami dělo. Jeden z vyšetřujících má zřejmě kostlivce ve skříni a k tomu navíc velké ryby, jak už to v životě bývá, uloveny nakonec nejsou... Film, na který je třeba mít náladu, mě příliš neoslovil. (06.04.2016)

Už nebesky (vlastně pozemsky) nádherné obrazy při úvodních titulcích dávaly tušit, že tohle nebude jen tak obyčejná kriminálka. Ne, tohle je totiž neobyčejná kriminálka... Tohle je geniální a geniálně natočená kriminálka! Dva městští policajti přijedou na rozžhavený andaluský venkov vyšetřovat zmizení a posléze brutální vraždy mladých dívek, takže až potud celkem klasika. Ale ta forma... Nic naplat, musím to znovu zopakovat - ta forma je GENIÁLNÍ! Fantastické obrazy a výjevy (dostala mě třeba lynchovsky halucinační drobná scéna s modrým ptákem v hotelovém pokoji). Téměř hmatatelné všeobecné napětí - atmosféra španělské společnosti pět let po smrti "Caudilla" Franca je tak dusná a hustá, že by se dala krájet... Hospodářská krize, temné stíny minulosti, doutnající vášně politické i tělesné... Všudypřítomné letní vedro jakoby vařilo všem zúčastněným mužům mozky uvnitř hlav a vy neustále čekáte, kdy dojde k nějakému nekontrolovanému výbuchu šílenství nebo vzteku, třeba k nové španělské občanské válce... A přívalový liják na konci přinese katarzi jen zdánlivě... Takhle si zkrátka představuju stoprocentně pětihvězdový filmový zážitek. (27.08.2015)

Osmdesátá léta, mokřady, které umí problémy skrýt, ale taky někdy vyplavit, dva nejednoznační detektivové, ruka zákona nedosahující dostatečně vysoko a zatracené dusno. Srovnání s True Detective se prostě nelze vyhnout a zároveň se tím obnaží slabiny. Samozřejmě i vinou formátu celovečerního filmu nedostatečně vykreslená psychologie policejního dua a taky čitelná žánrová schematičnost, nicméně podobných evropských kriminálek (a navíc v takovém retro hávu) není nikdy dost. Nutno ocenit casting a „ptačí“ kameru Alexe Catalána. (11.03.2015)