Strážca pláže v zimnom období

Zprvu to vypadá, že je to příběh laskavě humorný, ale postupně se mění film k tragikomedii a nakonec odcházíš s pocitem, který nutí k vážnému zamýšlení. Trochu primitivní, ale laskavý otec, trochu ušlápnutá matka, teta alkoholička a mezi nimi mladý kluk, který nemůže najít práci, zamiluje se dcery intelektuála, jemuž jejich láska není po chuti, neboť po celou dobu má pocit, že ženichova rodina je pod jejich úroveň. Dragan si po svatbě zorganizované u své babičky najde bydlení v polorozpadlém baráku u říční pláže, kde neutěšené poměry celý příběh vygradují. Tajemný otcův přítel ze Švédska se objeví až na otcově pohřbu a umožňuje Draganovi odcestovat za prací do Švédska... Na samém konci filmu vjíždějí do tunelu a divákovi se nabízí otázka - nebyl ten švédský náhončí levných pracovních sil podvodníkem? Nakonec to čtyři hvězdičky ustály, i když první polovina filmu ukazovala na víc. Režie byla výborná, z hereckých výkonů nejvíc zaujal otec a teta alkoholička... (06.09.2014)

Ke sledování tohoto filmu mě zlákal: výsostně poetický název, jméno režiséra a vysoké hodnocení na čsfd. Do půlky mi však připadal jako jedna z "nezávazných" komedií českého režiséra (ne tak zcela bez souvislostí - Goran Paskaljević má s námi mnoho společného). Když se však postava "frivolního" otce začala dotvářet v "milujícího" otce, který je pro syna ochoten i zemřít, a mladé manželství nabylo "běžně zažitých" dimenzí, dostal novou dimenzi i celý film. Obava z "jugoslávské vesničky střediskové" byla (bohudík) přece jen rozptýlena. (25.10.2016)

Klasika. Do partnerstiev i manželstiev detí sa stále kafrú rodičia. Aby dokázali, že ich potomok dokáže prekonať, povzniesť rod k výšinám hojnosti a šťastia. Aby zabránili vstupu ekonomicky nanič frajerov (alebo frajeriek) do rodiny. A deti? Tie chodia na návštevy k rodičom, rodičia k nim. Častokrát počúvnu ich dokolečka opakované mantry o potrebe rozísť sa. Je to podobné ako náboženská ideológia, len na úrovni bazálnej - rodinnej. Rodičovia opakujú: "Vieme, milujete sa, to je fajn. Ale to prejde, pozri nemá skoro žiadne prachy, poriadnu robotu. Nie je ani perspektíva blízkeho obratu. Lepšie bude, keď to nejako ukončíte, aspoň na čas. Môžeš bývať u nás, my sa postaráme." V skratke o tomto je príbeh Dragana, ktorý chcel budovať manželstvo, prácu aj domov no naráža na rodičovské reči, na ťažkosti pri hľadaní zamestnania, ktoré by uživilo a zabezpečilo bývanie. Snaží sa, ženu ľúbi, no vzájomná láska často nestačí. Pozvoľna plynúci príbeh so smutnosmiešnym podtónom. 3,5*. (10.06.2015)

Prežije, alebo neprežije mladá láska (vlastne manželstvo) v "nehostinnej" Juhoslávii? Je cesta do Švédska pre mladých ľudí jediným východiskom zo sociálnej mizérie krajiny? Paskaljevič nám ukazuje svoju vlasť napriek komunistickej cenzúre takú, aká bola a nepridáva žiadne pozlátko. V dome na pláži by totiž nebývali ani krysy, ale keď sa inak nedá, tak sa treba prispôsobiť. Rozuzlenie nám chce naznačiť viacero vecí a komunistická krajina a možno aj ženy tu nevychádzajú vôbec, ako víťazi. Sledujeme rázovité, ale uveriteľné postavičky, takpovediac zástupcov pospolitého ľudu, ktorí sa musia pretĺkať všelijak, ale dokážu to brať s nadhľadom. Niektorí však menej a dochádza tak ku konfliktom. (30.03.2014)

První setkání s jugoslávským filmem pro mě nedopadlo zrovna moc dobře. Po slibně se rozjíždějícím začátku přišla nuda, film se vyvíjel velice pozvolna (jestli vůbec). Ani nádherné hlášky otce hlavního hrdiny mi nezabránily, abych si Hlídače pláže zafixoval jako film, u něhož jsem si stále dokola říkal: "To vydržím, už zbývá jen pár (desítek) minut..." (09.09.2006)