Český lev 2013

Tak letošní Hořící lev...pardon Český lev, docela fraška. Pokud si někdo neznalý přečte výsledky dojde k závěru, že v Česku se v roce 2013 natočilo pár dokumentů a jeden film. Jako chápu, že si Akademie potřebovala pofoukat bolístku z oscarů, ale odměňovat Keř i v kategoriích ve kterých se nějak zvlášť nevyznamenal (hudba, masky...) bylo dost demotivující pro ostatní české tvůrce i čarotvůrce. Eben výtečný. (22.02.2014)

Zábava k popukání to tedy moc nebyla, ale na druhou stranu je třeba vzít v potaz, že málokteré předávání cen je extra vtipné a zábavné. Český lev 2013 byl hodně suchý, ale aspoň nebyl trapný. Víc než nuda mi vadila jistá nepřipravenost všech, kteří se účastnili, četné absence (za to ale tvůrci nemohou) a také jednoduchý fakt, že nebylo moc z čeho vybírat a ve všech kategoriích se protočilo jen pár filmů, z nichž na polovině prstů jedné ruky by se daly spočítat ty skutečně dobré. Ale to také není v možnostech organizátorů předávání… Pochlapit se musí především čeští režiséři a scénáristé. Nakonec bych to ocenil na slabší tři hvězdy. (27.02.2014)

Konečně to bylo na dobré úrovni a v novém prostředí. Ceny jsou rozdané. Sláva vítězům, čest poraženým! O úvod 21. slavnostního večera se postarala Česká filharmonie a v instrumentálním provedení byly k slyšení tři známé filmové melodie. Hned zkraje se předala cena za mimořádný přínos české kinematografii, jejíž laureátem se stal Vladimír Korner a následovalo vyhlášení nejlepšího studentského filmu. V roce 2013 se na natočilo 29 filmů a 17 dokumentů.! V krátkých ukázkách opět za doprovodu filharmonie hrající znělku Českého lva následoval přehled natočených filmů za uplynulý rok. Následně si cenu odnáší "Hořící keř" polské režisérky Agnieszky Holland, za kterou ji přichází převzít producentka filmu. Tato získaná cena je předzvěstí toho, že tento snímek bude dominovat celému večeru, co do počtu proměněných nominací. Poté přišel na řadu Nej výkon herečky ve vedlejší roli : Jaroslava Pokorná a cenu si přichází převzít osobně za doprovodu orchestrálky "Není nutno". Následují nudné technické kategorie - Nej zvuk: "Hořící keř", Nej střih: "Hořící keř", Nej masky: "Hořící keř", Nej kostýmy: "Hořící keř" (co tam asi mohlo být za "wau" kostýmy?!), Nej scénografie: "Hořící keř". Po kategoriích technického rázu přichází cena za Nej mužský herecký výkon ve vedlejší roli: Jiří Lábus - Klauni a jde si pro cenu osobně za doprovodu "Pane, Vy jste vdova!". Následován kategorií Nej hudba: "Hořící keř". Na řadu přichází kategorie Nej dokument: Šmejdi, režisérka Dymáková byla očividně výhrou překvapená a vypadala lépe než její autorský dokument. Poté na řadu přišla Nej kamera: "Hořící keř". Po této kategorii dostala prostor vzpomínka na ty, kteří nás z umělecké oblasti v lonském roce navždy opustili. Večer finišuje a na řadu přichází nejsilnější a nejočekávanější kategorie. Prvním z tohoto silného seskupení je Nej ženský herecký výkon v hlavní roli: Petra Špalková - "Jako nikdy" za doprovodu tonů "Saxany" a docela jí to slušelo. Nej scénář: Štěpan Hulík - "Hořící keř", který vyhlíží na úspěšného scénáristu poněkud mladě. A večer graduje s kategorií Nej mužský herecký výkon v hlavní roli: Jiří Schmitzer - "Jako nikdy" , ale večera se osobně neúčastnil a cenu za něj přebral jeho syn. Cenu jsem přál charismatičtějšímu bardovi Oldřichu Kaiserovi, který naopak přítomný v hledišti byl. Večer se uzavřel kategoriemi Nej režie: Agnieszka Holland - "Hořící keř" a Nej film: "Hořící keř". Celý večer vtipně vystihl velezkušený Marek Eben, který dodal řadu vkusných bonmotů a osobitých postřehů tak, jak je v jeho podání dobrým zvykem. Neopakovalo se fiasko, jako v některých minulých ročnících, které moderovaly neadekvátní osobnosti. Poprvé bez účasti Petra Vachlera. Večer s "keřem" nebyl tragédie, ale sesbírat téměř všechny ceny jeden film, mě až tak neoslnilo. S takovou to postrádalo napětí a pestrost. Mé hodnocení: 60% (23.02.2014)

Přenos ještě neskončil a už tu máme pět hodnocení ... Tak doufejme, že viděli aspoň polovinu přenosu a nehodnotí ze zvyku ... K věci: Zadáno pro Marka Ebena! Co slovo, to perla. Ovšem žvýkání některých nominovaných herců a hereček mne dostalo. Tak si říkám, jak si asi těch nominací váží ...? Zato vítěz mne nepřekvapil. Když se vaří z dobrých surovin, s dobrým nádobím podle dobrého receptu, dodrží se správný postup a navíc to vaří skvělý šéfkuchař, dá se očekávat delikatesa. Z herců to moc přeji Lábusovi. Moc přeji ocenění Dymákové za dokument! Líbila se mi vzpomínka na tvůrce, kteří odešli. (22.02.2014)

Postvachlerovský Český lev je problémový hned v několika oblastech. Tou první, a asi nejviditelnější, je snaha o serióznost. Oproti předchozím trapnohumorným estrádám je to sice krok kupředu, nicméně neustálé střídání moderátora s přebírajícími je jen stěží opodstatňující prvek pro dvouhodinové živé vysílání. Nejsmutnější je fakt, že tato forma není ani informující (co vlastně vzniklo za film?) ani příliš divácky motivující (proč bych ten film měl vidět?). Místo bezmála dvouhodinového přenosu by tak byla postačující krátká tisková konference, ba možná jen zpráva v novinách. Dalším drobným problémem by v očích diváků mohl být fakt, že nejúspěšnějším (z hlediska ocenění ČL) českým snímkem se stala (de facto) televizní minisérie, která navíc drtí „velkorozpočtové“ snímky i v technických kategoriích (oprávněně?). Fakt, že cenu pro divácky nejnavštěvovanější snímek nahradila pofidérní kategorie (a proto nemohl být nominován na 86th AAs), ve které o vítězi mohou rozhodovat i jedinci, kteří nemuseli vidět ani jeden z filmů, zase večeru dodává trošku pachuť nevěrohodnosti – nicméně je pravda, že informace ze zákulisí nemusí každý znát. Z hlediska u nás vznikajících filmů mi přijde i trošku zbytečné mít v každé kategorii 5 nominovaných, případně mít i výroční udílení cen, nicméně zde se nejedná o nic, v čem bych se chtěl nějak zásadně „šťourat“. (23.02.2014)